Boost konvertor s 555
Zdar. Buduju elektronkový efekt ke kytaře, bude to napájený 12V pro žhavení a jako zdroj pro anody je jednoduchý zvyšující měnič s 555, MOSFET a cívkou. Viz schéma.
Zajímá mě konkrétně cívka L1. Jak kritická je uvedená indukčnost, co se stane když tam dám větší hodnotu (třeba 220uH nebo 1mH)? Mám spoustu "činkových" cívek z různých zdrojů, ale ani na jedné jsem nenašel vyznačenou indukčnost a ani nevím, jak bych ji bez RLC metru změřil. Zdroj jako takový mi chodí. Dává na výstupu od nějakých 40V až do 450V. Napětí se příliš neliší s kteroukoliv cívkou, co jsem tam zkoušel. MOSFET je s proužkem hliníku jako chladičem pouze vlažný, zato cívka se hřeje docela dost. Může mít tak 45-50 °C a to bez zátěže, nevím co to udělá až na to připojím lampy. Hledal jsem po netu něco bližšího, ale všude co jsem našel, je cívka 100uH bez nějakého vysvětlení proč.
edit: jo, v pár diskusích jsem se dočetl, že tam nejde použít cívku na toroidu, pouze na válečku.
cívka se hřeje zřejmě proto, že není vinuta odpovídajícím průměrem vodiče, podle mne by tam měl být vodič cca 1mm a cívka na toroidním jádře...
no, 1mm je docela dost, všude doporučují cívku na 1-2A, cívky na 2A jsou vinuté drátem 0,6mm. A toroid už prý vůbec ne, ten se používá na trafo do flyback měniče. Můžu to zkusit, ale nemám páru jak poznat, že to má 100uH. Dalo by se to spočítat, ale neznám konstantu použitýho feritu a jak už jsem říkal, nemám to ani kde změřit.
Mas osciloskop? Ak ano tak si daj do serie s tranzistorom odpor napr. 0.1ohm alebo cokolvek pod 1ohm, a meraj ubytok na odpore (t.j. prud cievkou) tesne predtym jak tranzistor vypne. Chces tam mat tesne pred rozopnutim ca 2x taky prud jak bude odber tych elektronok. Hodnota zavisi od indukcnosti a od tej casovej konstanty ktora je nastavena pre dobu zapnutia tranzistora.
P.S. ked sa ti to hreje uz naprazdno, tak ta cievka je uplne blba (moc mala).
... este k tomu prudu cievkou ptz som sa vyjadril trochu blbo: zakon zachovania energie hovori ze ak chcem 300V 10mA (=3W), tak pri takom odbere z 12V budem odoberat aspon 300/12*10=250mA (=3W)
Prud cievkou pred rozopnutim musi potom byt aspon 2x taky pri striede 50% (max. "vykon" menica), prip. aj 3x aby som po spriemerovani dostal tych 250mA.
Cloveku sa to zda divne ze preco, preto lebo po rozopnuti bude na cievke "naopak" napatie 300V a tym sa ten prud znizi v tejto faze omnoho rychlejsie ako ked narasta pri 12V.
To len aby si vedel ze jaky zhruba tam mas zmerat ten prud na cievke ak to budes merat tym osciloskopom.
P.S, bez zataze by sa to aj tak nemalo hriat, ked sa to moc hreje tak to znamena mas tam stratu povedzme 1-2W zbytocne, na 3W menici.
Ono je rozdíl, jestli mu hřeje vinutí nebo jádro.
Ja neviem ani ci to skusal naprazdno alebo jak. Naprazdno by to malo len obcas urobit pulz (ziaden odber na vystupe tak ma byt ta 555 vacsinu casu zablokovana lebo Uvyst>Unastavene) potom je zahrievanie dost divne, neviem co tam robi mozno ma nieco blbo. Ak to zahrievanie bolo v zatazi, tak to je OK tam straty budu nejake na vsetkom. Kolko su straty na roznych materialoch jadier pri takomto pouziti to ale netusim.
Teraz som este skusil zratat ze co tam nastavil autor schemy, podla http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/electri c/indtra.html je prud pri 12V a indukcnosti 100uH po 16us (tesne pred rozopnutim) ca 1,9A ak ratam odpor tranzistora 0.1ohm apod. Sa mi zda uz dost. Ja by som tu casovu konstantu toho 555 skratil. (a potom kukal ze jak je este silny ten vystup pri zatazi)
Nejlepší návod, jaký jsem kdy viděl, jak vybrat správnou cívku do měniče je tady, strana 22.
http://cds.linear.com/docs/en/application-note/an3 5f.pdf
P.S. tuhle application note mám stále po ruce, je to dokonalá učebnice.
Ano spravne jadro a jeho schopnost uchovat energiu bude dost podstatne. Diky za tip mozno sa mi ten pdf bude hodit az si budem nieco bastlit :)
Este rozmysalm ze ci u tej 555 ta "spetna vazba" tu 555 ne uplne zablokuje (ten tranzistor na pine 5 ne uplne zopnuty) tym by bolo rozhodovacie napatie take ze ta 555 kmita na moc vysokej frekvecnii a potom by mohol mat aj naprazdno straty kvoli tej vysokej frekvencii. Ono to chce mat osciloskop nech clovek vidi co tam tie veci robia a jak sa sprava vyst.napatie a vystup tej 555 a prud cievky a vsetko ostatne.
Bohužel autor této a mnoha dalších AN už není mezi námi.
williams.php
http://cds.linear.com/docs/en/article/ubm_edn_2011 0714%20WMs%20Trib.pdf
Ona ta "zpětná vazba" je vlastně jen nastavení šířky pulzu. Čím otevřenější regulační tranzistor, tím nižší napětí na CONT vývodu a tím užší "špičky" proti mezerám. Frekvence by se měnit neměla, aspoň podle katalogového listu 555. V praxi to chodí tak, že čím víc přidám na trimru, tím menší napětí mám na výstupu za diodou.
Pokud se ti chce bádat, tady máš podrobné vysvětlení i jak změřit cívku.
flyback.html
Já už mám objednaný čínskej
EDIT: to zapojení s 555 se běžně používá.
To je pěkný, dík za odkaz
uzsia sirka pulzu = vyssia frekvencia, ptz obe fazy su potom kratsie, ked je nizsie rozhodovacie napatie toho 555.
Jak presne sa sprava ten tranzistor zavisi od vsetkych suciastok dookola, preto je to lepsie pozret osciloskopom ze co to robi. Kludne tam mozes mat bez zataze aj 300kHz apod :) Ja som skor predpokladal ze to pri overshoote ten tranzistor uplne otvori a zablokuje tu 555 uplne, kym sa zas neznizi vyst. napatie pod nastavene. Ptz ked ma ten tranzistor pracovat ako napatovy zosilovac tak je to potom silne zavisle napr. aj od tranzistora (aj od kusu) a to by bolo dost debilne navrhnute. (to by tam mali dat potom odpor aj medzi kolektor a bazu toho tranzistora aby nastavili napatove zosilenie a zrusili vplyv hfe tranzistora). Ked to tam neni (co je OK) tak to nebolo myslene ako napativy zosilovac ale proste ako blokovanie dalsieho pulzu. Ale je mozne ze sa to u teba ustali v takom stave ze ta 555 proste kmita na velmi vysokej frekvencii, preto som to spomenul ako moznost ze preco sa to hreje.
Ono je to vysvětlené v tom odkazu nahoře takhle:
To je ale prave zle ze to meni frekvenciu. Ono to napatie na pine 5 bude pulzovat spolu s vystupnym, neni tam kondik na pin5 ale to je prave aj dobre ze tam neni nech to pulzuje a teda nech sa predlzuje vybijacia faza cievky v pomere k nabijacej, DC menic nema menit frekvenciu ale PWM (pomer nabijania cievky k celkovemu casu). Chipy specialne urcene pre DC menice to robia spravne ze frekvencia je pevna a meni s PWM, u takehoto znasilnovania 555ky s nejakym nedefinovatelnym spravanim neznameho tranzistora na pine 5 je to dost tazko definovatelne ze co to bude robit za roznych okolnosti (ze jaka bude nakoniec frekvencia a PWM). Pouzit sa to da ale neni to idealne.
Přesně to dělá tohle:
takže nějaká změna frekvence tam přece jen je. Přehlídl jsem se v listu o jedno schémátko.
Vývod 5 je propojen vnitřně s vývodem 8 (plus) přes odpor 5k.
Tranzistor BC547 má na bázi nastavené předpětí právě tím trimrem. Jeden konec je na zemi, druhý přes 220K na výstupní napětí, třetí konec na bázi BC547.
BTW. pripoj na to zataz, a neries co to robi naprazdno. Ked pripojis zataz tak sa to bude spravat normalnejsie. A potom sleduj jak sa hreje cievka a ci je vystup dostatocne silny (jake je napatie so zatazou).
Bez zátěže nastaveno 300V. Po připojení efektu poklesne na 250V. Cívka subjektivně hřeje stejně, mosfet taky. Není to nic tragickýho, měl jsem to zapojené půl hodiny, hrál jsem na to a dobrý.
Je to dost slaby ten vystup, ta cievka je nejaka divna, bud je moc velka indukcnost alebo ma blbe jadro alebo co ja viem co.
Nevím, dneska už se mi s tím nechce drbat, zítra zkusím jinou cívku. V nějakém rozebraném zařízení jsem našel cívku s označením 101, což by mělo být 100uH, tak to tam zkusím vyměnit.
Jenom perlička, objednal jsem si ten čínskej a číňani mi napsali, že ma svátky, že nemaj čas něco posílat.
Situace se dále vyvíjí takto:
Od hodnoty cievky a od frekvencie (cas zopnutej "pol"periody) zavisi ze jaky prud pojde cievkou. Neni to jedno.
(prilis mala indukcnost sposobi ze pojde cez nu a tranzistor moc velky prud, moznost znicenia cievky a tranzistora, a pri moc velkej indukcnosti ti to bude sposobovat napatove overshooty na vystupe (ptz potom kondik je moc maly oproti cievke), potom je moznost znicenia pripojeneho zariadenia. Preto sa konvertory nerobia s 555.
//edit: resp. ak je pevna casova konstanta tak pri velkej indukcnosti bude potom ten konvertor slaby. S pevnou casovou konstantou tam nebudu overshooty.
To jsem tušil, že je to závislý na frekvenci měniče. O zničení tranzistoru ani cívky se nebojím, je tam 8A mosfet, zdroj dodá max 2A. A z konvertoru se bude odebírat proud max 10mA při 300V. Overshoot myslíš přepětí? Je tam zpětná vazba, ten trimr na výstupu a tranzistor na PWM do 555.
To neni zpetna vazba. Ked nabudis cievku a rozopnes, tak sa ta cievka vybije cela do vystup. kondenzatora, a neda sa to zastavit. preto sa konvertory nerobia s 555.
Ta spetna vazba len blokuje dalsi pulz, kym napatie neklesne pod nastavene. Ale ten overshoot tam bude, velkost overshootu zavisi od nabudenia cievky a jej indukcnosti a od toho vystup. kondika. Ked to je napr. 1V tak sa nic nedeje, s blbou cievkou a dlhsou casovou konstantou a malym vystup.kondikom by overshoot ale mohol byt aj milion voltov. (ak by si vystup. kondik dal napr. 4pF namiesto 4uF :D)
Ked chces odoberat len 10mA, tak tam nadrb cievku poriadnu co najvacsiu, aby sa co najmenej nabudila. Alebo zniz ten 1n5 kondik napr. na pol nano apod. Tym bude kratsia ta zopnuta doba a pojde cez cievku mensi prud. Idealne ak by si mal osciloskop.
P.S. pripadne ten R20 zniz na 1k apod. tym bude doba zopnutia cievky 10x mensia. (nepotrebujes vela prudu takze ti staci zopnut cievku kratko)
T.j. hodnota cievky musi byt prisposobena tej nastavenej casovej konstante vytvorenej tym 10k a 1n5. A vystupny kondik je prisposobeny cievke. A cele to je prisposobene max. odoberanemu prudu :) A aj akceptovatelnym overshootom.
1.) Napíšu to slušně - je největší píčovina používat 555ku na Boost Convertor, to vymyslel nějaký kretén.
2.) Velikost cívky je závislá na několika parametrech - výstupní výkon, zvyšující poměr, frekvence spínání. Počítá se to velice složitými vzorci a zahrnuje se tam snad i rychlost okolního větru.
3.) Pro Boost měniče se používá výhradně cívka motaná na toroidním železoprachovém jádře. Cívka na "válečku" je blbost, protože indukčnost bude strašně malá - se nepřiblížíš ani k 100uH.
4.) Zvyšovací poměr je šíleně velikánský - cívka bude muset zvládat vysoké pulzní proudy, hlavně při zavírání tranzistoru, což ovšem platí i u tranzistoru samotného, který v tomto zapojení vidí dvojnásobek výstupního napětí.
Abych jen nekritizoval, doporučuji použít nějaký vhodnější zapojení s jiným integráčem, topologii třeba odděleného flybacku. Tomu co jsem popsal odpovídá principálně schéma co jsem nedávno zapojoval : stab.png - po úpravě by bylo možno využít i toto.
tranzistor nevidi dvojnasobok vyst.napatia. Vidi len vyst.napatie. Za predpokaldu ze dioda je dost rychla a ten ochranny RC clen s tymi 100pF je spravne navrhnuty :)
P.S. samozrejme je dobre dat tam tranzistor ktory vydrzi viac, kludne aj 2x vyst.napatie (preistotu)
Opakuji - tranzistor v tomto zapojení vidí dvojnásobek výstupního napětí. To je nevýhoda tohoto zapojení - musíš dát alespoň na >700V ...
Nevidi.
Evidentne nemas ponatia jak to funguje.
A jsme u toho - já se tu s tebou nebudu hádat o věcech jasných.
Tazatel odpověď dostal - určitě bude rozumný a využije integráč určený přímo pro jeho účel a né nějaký sovětský časovač.
U teba diody maju v priepustnom smere 300V? Jasne je len to, ze nemas sajnu jak to zapojenie nakreslene v doataze funguje. Je to velmi jednoduchy princip. Na nejake 10mA staci aj to, s privretymi ocami. A vypocet cievky je trivialny.
Máš pravdu, pane Moderátore. Dělám 15let elektroniku a nevím jak funguje zvyšovač
Ja delam elektroniku 30rokov, a evidentne nevis, inac by si nepisal ze na diode je 300V v priepustnom smere.
P.S. je to velmi jednoduchy zvysovac ktory vyuziva len to ze prud cievkou sa nemeni narazovo (po pevnom case T je prud cievkou I, a po rozopnuti energiu cievky nadrbem do vystupneho kondika. Cievka vytvori napatie take, aby sa prud nezmenil narazovo, v nasom pripade Uvystup+Uf_dioda). Po rozopnuti je na tranzistora Uvystup+Udioda, t.j. ca Uvystup+1. Kym dioda otvori (nanosekundy) tak tlmi narast napatia ten RC clen s 100pF
To bude trochu problém. 555 mám plnej šuplík. Jelikož jsem ze zapadlé prdele světa, nějaký UC34xx bych musel objednávat, platit poštovný a tak. Co je lepší? 555 je sovětský časovač? To je mi novinka. Proboha, já chtěl jen vědět, na čem závisí ta indukčnost a vy hned tady na mě, že 555 je napiču a nedělej to. Je to jednoduchý, chodí to, postavilo to ix lidí. Že já se vůbec na něco ptal...
nevyhody to ma uz ktore som pisal. Na tvoj ucel to moze stacit, ak odoberas len 10mA apod tak prd do toho ze to ma nahovno ucinnost apod. Cievku bud zmeras alebo osciloskopom prud, alebo znizuj casovu konstantu (10k 1n5) kym sa to prestane hriat, ale stale bude mat dostatocnu silu vystupu na to co potrebujes.
Vyzkouším to, prostě je potřeba to "doladit". Těch 10mA je možná i moc, budou tam dvě ECC83, každá si bere tak 2-3mA.
P.S. vseobecne ked sa ti to hreje naprazdno, tak mas najskor cievku s moc malou indukcnostou.
Hřeje se to, protože tazatel to má na nějaký "válečku" Tudíž má nízkou indukčnost. Cívky do zvyšovačů se vinou na železoprachový toroidy ! Kolikrát to musím ještě opakovat.
Ved pisem uz 3x ze ma malu indukcnost :) (snazim sa mu ale aj vysvetlit jak to funguje aby vedel co pripadne stelovat, ale ci to chape netusim)
Ale já to chápu. Nižší indukčnost znamená, že musím zvýšit frekvenci.
To sice ano, ale jen v omezeném rozsahu, pak se ve vinutí začne projevovat skinefekt (on je tam vždy ale v omezenějším množství) to znamená, že proud teče pouze po obvodu vodiče. Navíc ty jádra jsou taky pouze do určité frekvence, většinou se nejde přes 100kHz.
Teď tam mám nějakých 45kHz, což by se ještě o kousek mohlo zvednout. Samozřejmě vím co je to skinefekt, za těch 35+ let bastlení, elektroniku ze střední jsem taky tak docela nezapomněl...
Momentalne tam je nastavene nejake 1.1*10k*1,5n = 16.5us, to je nejake 60kHz, co je uz dost, tak radsej nech vezme vacsiu cievku. Ono principialne by to mohlo fungovat aj s nejakymi 200kHz apod, ale bohvie co tam ma za cievku ci to potom nebude moc slabe, tak nech hlada radsej vacsiu cievku. Pripadne zmena 10k na 4k7 by este slo, alebo 1n5 na 1n znizit apod.
Kdybych na vlastní oči nečetl, že s toroidem to lidem nechodí, tak ho tam zkusím dát.
Na Nově taky kdysi říkali, že chodci mají na přechodu absolutní přednost vůči autům. Šel by jsi to po této informaci vyzkoušet ?
Nova je odpad, TV nesleduju vůbec a absolutní přednost chodce je pičovina největší. A tohle srovnání na mě nezkoušej.
No prostě jsi to podal stylem : Jedna baba povídala. Až v tom budeš mít osobní zkušenosti, můžeš tvrdit něco jinýho.
Jelikož jsem zjistil, že bastlení je v dnešní době přežitek, navrhuji použít bastl od čínských soudruhů.
No, řekl bych, že je to to samý v bleděmodrým, akorát místo 555 je tam nějakej MC34063. A když tak koukám na tu cívku, tak (pokud je to 100uH) bych z té svojí měl tak půlku závitů ubrat, aby to odpovídalo.
ta moje má o něco tenčí drát a je až po okraj.
Neni to to samy. Ono je znacny rozdiel medzi skutocne riadenym konvertorom, a nejakou napevno nastavenou prdkou s 555.
Neviem co mas za cievku, ono to dost silne zavisi aj od jadra, apod. Bud si to zmeraj, alebo zniz to 1n5 a 10k, vyssie som to blbo ratal tych 16us je polperioda takze to zodpoveda 30kHz, principialne mozes skratit tu dobu na tretinu (to bude odpovedat 100kHz), t.j. napr. 3k3 namiesto 10k alebo 470pF namiesto 1n5 apod. Ale mas blbu cievku :)
P.S. alebo kup od cinana, aspon to bude mat aj ucinnost normalnu, hlavne ak to budes napajat z baterky, aby si z toho nerobil vykurovanie miestnosti a baterka v riti za 5minut :)
Ano, 555ka je na zvyšovač na píču. Ano, 555ka je sovětský časovač. Tak snad když něco dělám, tak to dělám pořádně a kvalitně, aby to nějakou dobu vydrželo.
Na čem závisí indukčnost té cívky máš někde výše v mém příspěvku.
Dělá si prdel... NE555
U něj to člověk nepozná... btw, tohle tričko nosím do práce
Problém bude nejspíše v extrémním převodu. Tlumivky na toroidech jsou běžné. Mimochodem, bylo by schéma a případně potom foto té hezké věci?
Ne nejspíš, ale určitě. Proto jsem hned na začátku doporučoval malý flyback, kde si převod může udělat jaký chce. Navíc to bude vhodnější než nějaká prasárna s komunistickou 555kou.
Ale ta 555 je jasně imperialistická! Volil bych něco jako UC3843.
UC3843 je rozhodně lepší než 555ka, ale to UCčko má problém s rušením, proto to nedoporučuji stavět začátečníkovi.
Ještě lepší je LM2586 co jsem už posílal : stab.png
Tak jsem spáchal flyback (místo cívky jsem tam vřadil feritový trafo z nějakého zdroje) a mám rozsah regulace od 60V do nějakých 400V (šlo by to i výš ale mám tam na výstupu kondík jen na 450V a nechci ho odstřelit). Žádné zahřívání se nekoná a na mosfetu nemusí mít ani chladič. Takže to nakonec udělám tímhle způsobem
Opět špatně Nesmí se tam dávat nějaký trafo, ale trafo s parametry co tam mají být ! To je jako bych mluvil do dubu.
PS. Navíc to není trafo, ale dvojitá tlumivka. Hlavně to tvoje "trafo" musí mít v jádře vzduchovou mezeru, která se počítá podle vzorce.
To NENÍ dvojitá tlumivka, to je normální regulérní trafo, se vzduchovou mezerou. Kua neštvi mě. Poznám trafo od odrušovacího členu.
Jedna část (u mě primár) je vinutá silnějším drátem a má míň závitů, druhá část je s odbočkou, oddělená od té první, má víc závitů (odhadem 10x) a je tenčím drátem. Jádro je ferit EI, na Íčku je nalepená fólie (pro vzduchovou mezeru). Ještě pořád je to dvojitá tlumivka?
Já vím jak vypadá dvojitá tlumivka pro flyback, nemusíš mi to tu popisovat. Opravdu to není trafo. Podle jakýho vzorce jsi počítal velikost vzduchové mezery, počty závitů a převodní poměr ? Jaký máš nastavený sycení jádra ?
PS. Co se s tím zapojením stane, když náhodou zkratuješ výstup ?
Cože? Nic jsem nepočítal ani nemotal, prostě jsem vzal trafo, zapojil, zjistil že to chodí a nehřeje se. Do flybacku se používá dvojitá tlumivka? To je mi novinka.
dobrá otázka, vyzkouším. I když pochybuju, že by se tam někde mohlo něco natvrdo zkratnout. I když odejde lampa nebo filtrační kondík, spálí se max 10k odpor (a to pochybuju, že by ho to odrovnalo, takovou sílu to zas nemá).
Opět špatně. Nikde ve tvém schématu nevidím omezení proudu, tudíž vše bude záviset na vnitřním odporu zdroje.
Nemyslím si, že elektronika, konkrétně spínané zdroje, bude pro tebe to pravé ořechové, dej se třeba na plavání - to není tak složité
Omezuje to samotny princip (podla toho jake tam controller urobi max. vybudenie cievky pri max. moznom PWM, tak taky bude skratovy prud). Ci sa pri tom nieco znici zavisi od toho kolko je to maximum s danymi suciastkami.
Principialne sa nieco znicit moze, trebars ta dioda.
Samotný princip flybacku nijak proud neomezuje. Nejvíce záleží na zdroji jestli je tvrdý nebo ne. Pokud bude tvrdý /autobaterie/ odejde tranzistor a možná ta shnilá 555ka ...
Pro tebe je více věcí novinka, jak tak koukám.
Aha, až ti to bouchne do ksichtu, tak si sem nechoď ztěžovat, který blbec ti to poradil. Všeobecně všechny součástky se vždy počítají, to platí i u tebou špatně označovaného trafa
Filipe, oceňuji tvou konstrukci měniče sinus 50Hz, ale nemyslíš, že tohle je trochu jinde? Proboha, vždyť tam jde jen o pár miliampér pro elektronky v pedálovým efektu. Nechci z toho tahat deset ampér. Ale ono je to asi pro tebe jedno, z principu bude všechno špatně, že?
Vše není špatně, ale když něco dělám, tak to dělám pořádně a ne že to ojebu, ono mi to sice funguje, ale je to spíš časovaná bomba. Je úplně jedno jestli z toho budeš tahat miliampéry nebo kiloampéry, princip je pořád stejný.
Mě nevadí někomu poradit, ale zdá se mi, že mě máš za čuráka, že si vůbec dovoluji tvoje výborné schéma s komunistickou 555kou kritizovat a navrhovat jiné, mnohem lepší zapojení.
To schéma není moje. Nechápu proč jsi tak vysazený na 555. Já si momentálně nevycucám z prstu LM nebo UC, abych mohl postavit (podle tebe) "dospělý" zdroj. Notabene, když chci tuto sobotu efekt vyzkoušet na zábavě. 555 je po ruce, tak proč ji nepoužít?
Mě zase připadá, že ze mě děláš s prominutím čuráka, co neví nic o elektronice, jen proto, že nechci použít tvé zapojení. Nechci si tu "přeměřovat pinďoura", ale elektroniku dělám od 15 let (letos mi bylo 50).
Opět se budu opakovat, ale kopírovat věci z internetu je to nejhorší co můžeš udělat. Zase na druhou stranu tě musím pochválit, že alespoň víš jak to funguje, né jako ostatní co mi píšou.
Protože časovač do spínaných zdrojů nepatří. To je to samý jako by jsi si do kafe nasypal sůl místo cukru. Navíc ta 555ka nemá žádnou kompenzaci zpětné vazby což u spínáků je docela důležité.
Nenutím tě stavět zdroj podle mého schématu, to schéma jsem sem dal pouze jako příklad jak by to šlo zapojit daleko lépe. Tady jsem našel ještě jeden flyback s UC3843 (na schématu má být UC3843 - teď na to koukám). Navíc toto zapojení s UCčkem je blbuvzdorné neboť má omezení proudu.
Jinak já dělám elektroniku cca 9 let a specializuji se především na spínané zdroje, operační zesilovače, audiozesilovače, Atmel AVR a v poslední řadě jsem nedávno začal programovat v C#.
Tak to jsi na tom podobně, já dělám AVR, C++, assembler a (většinou) kytarový věci...