Boost konvertor s 555
Zdar. Buduju elektronkový efekt ke kytaře, bude to napájený 12V pro žhavení a jako zdroj pro anody je jednoduchý zvyšující měnič s 555, MOSFET a cívkou. Viz schéma.
Zajímá mě konkrétně cívka L1. Jak kritická je uvedená indukčnost, co se stane když tam dám větší hodnotu (třeba 220uH nebo 1mH)? Mám spoustu "činkových" cívek z různých zdrojů, ale ani na jedné jsem nenašel vyznačenou indukčnost a ani nevím, jak bych ji bez RLC metru změřil. Zdroj jako takový mi chodí. Dává na výstupu od nějakých 40V až do 450V. Napětí se příliš neliší s kteroukoliv cívkou, co jsem tam zkoušel. MOSFET je s proužkem hliníku jako chladičem pouze vlažný, zato cívka se hřeje docela dost. Může mít tak 45-50 °C a to bez zátěže, nevím co to udělá až na to připojím lampy. Hledal jsem po netu něco bližšího, ale všude co jsem našel, je cívka 100uH bez nějakého vysvětlení proč.
edit: jo, v pár diskusích jsem se dočetl, že tam nejde použít cívku na toroidu, pouze na válečku.
cívka se hřeje zřejmě proto, že není vinuta odpovídajícím průměrem vodiče, podle mne by tam měl být vodič cca 1mm a cívka na toroidním jádře...
no, 1mm je docela dost, všude doporučují cívku na 1-2A, cívky na 2A jsou vinuté drátem 0,6mm. A toroid už prý vůbec ne, ten se používá na trafo do flyback měniče. Můžu to zkusit, ale nemám páru jak poznat, že to má 100uH. Dalo by se to spočítat, ale neznám konstantu použitýho feritu a jak už jsem říkal, nemám to ani kde změřit.
Mas osciloskop? Ak ano tak si daj do serie s tranzistorom odpor napr. 0.1ohm alebo cokolvek pod 1ohm, a meraj ubytok na odpore (t.j. prud cievkou) tesne predtym jak tranzistor vypne. Chces tam mat tesne pred rozopnutim ca 2x taky prud jak bude odber tych elektronok. Hodnota zavisi od indukcnosti a od tej casovej konstanty ktora je nastavena pre dobu zapnutia tranzistora.
P.S. ked sa ti to hreje uz naprazdno, tak ta cievka je uplne blba (moc mala).
... este k tomu prudu cievkou ptz som sa vyjadril trochu blbo: zakon zachovania energie hovori ze ak chcem 300V 10mA (=3W), tak pri takom odbere z 12V budem odoberat aspon 300/12*10=250mA (=3W)
Prud cievkou pred rozopnutim musi potom byt aspon 2x taky pri striede 50% (max. "vykon" menica), prip. aj 3x aby som po spriemerovani dostal tych 250mA.
Cloveku sa to zda divne ze preco, preto lebo po rozopnuti bude na cievke "naopak" napatie 300V a tym sa ten prud znizi v tejto faze omnoho rychlejsie ako ked narasta pri 12V.
To len aby si vedel ze jaky zhruba tam mas zmerat ten prud na cievke ak to budes merat tym osciloskopom.
P.S, bez zataze by sa to aj tak nemalo hriat, ked sa to moc hreje tak to znamena mas tam stratu povedzme 1-2W zbytocne, na 3W menici.
Ono je rozdíl, jestli mu hřeje vinutí nebo jádro.
Ja neviem ani ci to skusal naprazdno alebo jak. Naprazdno by to malo len obcas urobit pulz (ziaden odber na vystupe tak ma byt ta 555 vacsinu casu zablokovana lebo Uvyst>Unastavene) potom je zahrievanie dost divne, neviem co tam robi mozno ma nieco blbo. Ak to zahrievanie bolo v zatazi, tak to je OK tam straty budu nejake na vsetkom. Kolko su straty na roznych materialoch jadier pri takomto pouziti to ale netusim.
Teraz som este skusil zratat ze co tam nastavil autor schemy, podla http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hbase/electri c/indtra.html je prud pri 12V a indukcnosti 100uH po 16us (tesne pred rozopnutim) ca 1,9A ak ratam odpor tranzistora 0.1ohm apod. Sa mi zda uz dost. Ja by som tu casovu konstantu toho 555 skratil. (a potom kukal ze jak je este silny ten vystup pri zatazi)
Nejlepší návod, jaký jsem kdy viděl, jak vybrat správnou cívku do měniče je tady, strana 22.
http://cds.linear.com/docs/en/application-note/an3 5f.pdf
P.S. tuhle application note mám stále po ruce, je to dokonalá učebnice.
Ano spravne jadro a jeho schopnost uchovat energiu bude dost podstatne. Diky za tip mozno sa mi ten pdf bude hodit az si budem nieco bastlit :)
Este rozmysalm ze ci u tej 555 ta "spetna vazba" tu 555 ne uplne zablokuje (ten tranzistor na pine 5 ne uplne zopnuty) tym by bolo rozhodovacie napatie take ze ta 555 kmita na moc vysokej frekvecnii a potom by mohol mat aj naprazdno straty kvoli tej vysokej frekvencii. Ono to chce mat osciloskop nech clovek vidi co tam tie veci robia a jak sa sprava vyst.napatie a vystup tej 555 a prud cievky a vsetko ostatne.
Ona ta "zpětná vazba" je vlastně jen nastavení šířky pulzu. Čím otevřenější regulační tranzistor, tím nižší napětí na CONT vývodu a tím užší "špičky" proti mezerám. Frekvence by se měnit neměla, aspoň podle katalogového listu 555. V praxi to chodí tak, že čím víc přidám na trimru, tím menší napětí mám na výstupu za diodou.
BTW. pripoj na to zataz, a neries co to robi naprazdno. Ked pripojis zataz tak sa to bude spravat normalnejsie. A potom sleduj jak sa hreje cievka a ci je vystup dostatocne silny (jake je napatie so zatazou).
Bez zátěže nastaveno 300V. Po připojení efektu poklesne na 250V. Cívka subjektivně hřeje stejně, mosfet taky. Není to nic tragickýho, měl jsem to zapojené půl hodiny, hrál jsem na to a dobrý.
Je to dost slaby ten vystup, ta cievka je nejaka divna, bud je moc velka indukcnost alebo ma blbe jadro alebo co ja viem co.
Nevím, dneska už se mi s tím nechce drbat, zítra zkusím jinou cívku. V nějakém rozebraném zařízení jsem našel cívku s označením 101, což by mělo být 100uH, tak to tam zkusím vyměnit.
Situace se dále vyvíjí takto:
Problém bude nejspíše v extrémním převodu. Tlumivky na toroidech jsou běžné. Mimochodem, bylo by schéma a případně potom foto té hezké věci?
Ne nejspíš, ale určitě. Proto jsem hned na začátku doporučoval malý flyback, kde si převod může udělat jaký chce. Navíc to bude vhodnější než nějaká prasárna s komunistickou 555kou.
Ale ta 555 je jasně imperialistická! Volil bych něco jako UC3843.
UC3843 je rozhodně lepší než 555ka, ale to UCčko má problém s rušením, proto to nedoporučuji stavět začátečníkovi.
Ještě lepší je LM2586 co jsem už posílal : stab.png
Tak jsem spáchal flyback (místo cívky jsem tam vřadil feritový trafo z nějakého zdroje) a mám rozsah regulace od 60V do nějakých 400V (šlo by to i výš ale mám tam na výstupu kondík jen na 450V a nechci ho odstřelit). Žádné zahřívání se nekoná a na mosfetu nemusí mít ani chladič. Takže to nakonec udělám tímhle způsobem
Opět špatně
Nesmí se tam dávat nějaký trafo, ale trafo s parametry co tam mají být ! To je jako bych mluvil do dubu.
PS. Navíc to není trafo, ale dvojitá tlumivka. Hlavně to tvoje "trafo" musí mít v jádře vzduchovou mezeru, která se počítá podle vzorce.
To NENÍ dvojitá tlumivka, to je normální regulérní trafo, se vzduchovou mezerou. Kua neštvi mě. Poznám trafo od odrušovacího členu.
Jedna část (u mě primár) je vinutá silnějším drátem a má míň závitů, druhá část je s odbočkou, oddělená od té první, má víc závitů (odhadem 10x) a je tenčím drátem. Jádro je ferit EI, na Íčku je nalepená fólie (pro vzduchovou mezeru). Ještě pořád je to dvojitá tlumivka?
Já vím jak vypadá dvojitá tlumivka pro flyback, nemusíš mi to tu popisovat. Opravdu to není trafo. Podle jakýho vzorce jsi počítal velikost vzduchové mezery, počty závitů a převodní poměr ? Jaký máš nastavený sycení jádra ?
PS. Co se s tím zapojením stane, když náhodou zkratuješ výstup ?
Cože? Nic jsem nepočítal ani nemotal, prostě jsem vzal trafo, zapojil, zjistil že to chodí a nehřeje se. Do flybacku se používá dvojitá tlumivka? To je mi novinka.
dobrá otázka, vyzkouším. I když pochybuju, že by se tam někde mohlo něco natvrdo zkratnout. I když odejde lampa nebo filtrační kondík, spálí se max 10k odpor (a to pochybuju, že by ho to odrovnalo, takovou sílu to zas nemá).
Opět špatně. Nikde ve tvém schématu nevidím omezení proudu, tudíž vše bude záviset na vnitřním odporu zdroje.
Nemyslím si, že elektronika, konkrétně spínané zdroje, bude pro tebe to pravé ořechové, dej se třeba na plavání - to není tak složité
Omezuje to samotny princip (podla toho jake tam controller urobi max. vybudenie cievky pri max. moznom PWM, tak taky bude skratovy prud). Ci sa pri tom nieco znici zavisi od toho kolko je to maximum s danymi suciastkami.
Principialne sa nieco znicit moze, trebars ta dioda.
Samotný princip flybacku nijak proud neomezuje. Nejvíce záleží na zdroji jestli je tvrdý nebo ne. Pokud bude tvrdý /autobaterie/ odejde tranzistor a možná ta shnilá 555ka ...
Pro tebe je více věcí novinka, jak tak koukám.
Aha, až ti to bouchne do ksichtu, tak si sem nechoď ztěžovat, který blbec ti to poradil. Všeobecně všechny součástky se vždy počítají, to platí i u tebou špatně označovaného trafa
Filipe, oceňuji tvou konstrukci měniče sinus 50Hz, ale nemyslíš, že tohle je trochu jinde? Proboha, vždyť tam jde jen o pár miliampér pro elektronky v pedálovým efektu. Nechci z toho tahat deset ampér. Ale ono je to asi pro tebe jedno, z principu bude všechno špatně, že?
Vše není špatně, ale když něco dělám, tak to dělám pořádně a ne že to ojebu, ono mi to sice funguje, ale je to spíš časovaná bomba. Je úplně jedno jestli z toho budeš tahat miliampéry nebo kiloampéry, princip je pořád stejný.
Mě nevadí někomu poradit, ale zdá se mi, že mě máš za čuráka, že si vůbec dovoluji tvoje výborné schéma s komunistickou 555kou kritizovat a navrhovat jiné, mnohem lepší zapojení.
To schéma není moje. Nechápu proč jsi tak vysazený na 555. Já si momentálně nevycucám z prstu LM nebo UC, abych mohl postavit (podle tebe) "dospělý" zdroj. Notabene, když chci tuto sobotu efekt vyzkoušet na zábavě. 555 je po ruce, tak proč ji nepoužít?
Mě zase připadá, že ze mě děláš s prominutím čuráka, co neví nic o elektronice, jen proto, že nechci použít tvé zapojení. Nechci si tu "přeměřovat pinďoura", ale elektroniku dělám od 15 let (letos mi bylo 50).
Opět se budu opakovat, ale kopírovat věci z internetu je to nejhorší co můžeš udělat. Zase na druhou stranu tě musím pochválit, že alespoň víš jak to funguje, né jako ostatní co mi píšou.
Protože časovač do spínaných zdrojů nepatří. To je to samý jako by jsi si do kafe nasypal sůl místo cukru. Navíc ta 555ka nemá žádnou kompenzaci zpětné vazby což u spínáků je docela důležité.
Nenutím tě stavět zdroj podle mého schématu, to schéma jsem sem dal pouze jako příklad jak by to šlo zapojit daleko lépe. Tady jsem našel ještě jeden flyback s UC3843 (na schématu má být UC3843 - teď na to koukám). Navíc toto zapojení s UCčkem je blbuvzdorné neboť má omezení proudu.
Jinak já dělám elektroniku cca 9 let a specializuji se především na spínané zdroje, operační zesilovače, audiozesilovače, Atmel AVR a v poslední řadě jsem nedávno začal programovat v C#.
Tak to jsi na tom podobně, já dělám AVR, C++, assembler a (většinou) kytarový věci...