"Peče se" dneska ještě ochranné pospojování v koupelně? (futro, žebřík,..)

Hmm, tak koupelnu asi mám vyřešenou, jestli se něco za http://kutilska.poradna.net/q/view/56864-zapojeni- zasuvek-v-koupelne ty dva tři roky nezměnilo..

1. Ano

2.NE, nemusí...většinou se chrání koupelna případně+ kuchn , a pak další prostory,pokud po tom toužíte

3. to záleží na tom,kde je z PEN uděláno PE+N, jestli v ant. tak 5x6, jestli v bytové rozvodnici,tak 4x6

4. s hromosvodem se nesmí propojit, jinak nemáte chráněn vnitřek před bleskem protože se to zavede dovnitř právě po tom propojení.....silnoproud se zemní samostatně...

Děkuju za odpovědi.

ad 3. takže je to jedno?, antoníčky tuhle možnost mají?

ad 4. vždyť barák má normálně jen jedno uzemnění(pás v základech nebo tyče spojené), a k tomu je připojen hromosvod.
Vy myslíte, že dneska se dělají kolem baráku uzemnění dvě, jedno na hromosvod, druhé jako přizemnění?

Zásuvky (kolíky) taky nejsou uzeměny na hromosvod. Pokaždé když by do hromosvodu uhodil blesk nebo by se schylovalo k bouřce a na hromosvodu by se tvořil potenciál tak by se logicky po tomto drátě přenesl i na zásuvky a všechny předměty s nimi propojené. LOGIKA....

Na sloupech na kterých přichází elektrřina do budov jsou taženy dráty 3x fáze a 1x PEN vodič. Ten PEN vodič je spojení PE (zemnící vodič) a N (střední vodič). To samo o sobě jest odpověď na vaši otázku. Kolem baráku je uzemění jen tolik kolik je hromosvodů. Zásuvky a vše ostatní, co nemá v bouřkovém stavu fungovat jako vražedný nástroj, je zeměno do trafáků pomocí drátů na sloupech.
Tedy pospojování se zemní v rozvaděči na PEN vodič který přichází do domu po sloupu.

Hele, siris tu spousty mouder, ale pravd malo.

Jo, barak ma jedno zemeni, a na nej se vede jak hromosvod, tak prizemeni. I kdyby si tam clovek udelal dve uzemeni, pri primym uderu blesku se to stejne dostane z jedny na druhou pres zemni odpor.
A bod rozdeleni PEN->PE+N se MUSI prizemnit! Pokud by nebyl propojen na zem, tak by pri preruseni PEN vodice mezi antonickem a rozvadecem doslo k nebezpecnymu stavu, kdy na kostrach vsech spotrebicu prvni tridy bylo napeti, pokud by byl jeden zapnutej spotrebic. A to norma nepripousti, aby jedna porucha vedla k nebezpecnymu stavu.

Jo a jestli je bod rozdeleni v antonicku nebo v baraku zavisi na pripojovacich podminkach provozovatele distribucni soustavy. CEZ to v antonicku nechce, ale tusimze PRE to povoluje, v kazdym pripade se na to podivat u distributora.

HMMM, a dle jisté ČSN nesmí být kombinováno "zemění" s "nulováním" , že.! Proto ty přiblé "proudové chrániče" v dnešní době. A dejte si ty chrániče všude, je to nejlepší! Už jsem řešil mraky "oprav" praček (hlavně těch moderních), kde se "trochu" probil kondík ve vstupním filtru a měl svod. V případě zapnutí pračky-zasunutí do zásuvky-protože filtr je permanentně připojen k síti, tak "vypne" celá koupelna, případně další prostory, kam si debil chránič rozvedl. Ty proudové chrániče se dříve používaly jen pro mobilní-vojenské použití pro elektrocentrály, nebo ve fakt mokrých-zemědělských provozech. Možná to mělo cenu, ale já jsem ho hned u svojí elcentrály BEZ 7.5kW proklemoval, protože při postavení centrály na zem a připojení třeba kanga, svářečky a pod hned chránič vypadl-nadproudem spotřebiče to nebylo(je to starý kombinovaný chránič ČSSR), nemá to cenu řešit, pokud to "nebrní". Jinak co se týče "pospoje" - tak to URČITĚ ANO, a pořádně(namazat pod vanou i ve zdi AB svorky kontaktní vazelínou), máte pak vlastně jistotu, že se z vany nedotknete ničeho o jiném potenciálu, neplatí to ale pro mobilní spotřebiče-Fén, kulma, sahara... - dělá se to tak v průmyslu a funguje to. Jinak znám domácnost, kde měli fázi-Ostrou! cca 25let na všech spotřebičích v kuchyni(2xlednice,MW,robot,gril,...), až tam jednou pani zapla žehličku a odstavila ji na plynový sporák-rána, a že je žehlička špatná... Chodili tam 25let po linoleu, nikdo nechyt za vodovod a současně za spotřebič - nic se nestalo. Ten pospoj do koupelny urči JÓ, ale ten chránič nevím, jaký má význam... - stejně může být "fáze" na doneseném spotřebiči, který není dle ČSN... - já i na návštěvě, když se náhodou jdu koupat a mají elboiler, tak nejdřív zkoumám na jazyku puštěnou vodu z kohoutku, jestli mě "neperlí" - pokud jo, maj v háji rozpadlé těleso a únik proudu do vody. Chránič nepotřebuji, nebo "mobilní"? Alfi.

Předpokládám že pospoj platí jen pro plechové vany. Vodovodní baterii na plastovém rozvodu také? Mám zkušenost že co revizák to jiný názor.

Chranic neni otazka jestli ano nebo ne. Proste bejt musi. A rad bych videl revizaka, co se dneska podepise pod instalaci bez nej. Nebo snad radsi ani ne.
A radeji resim kondiky se svodem nez mrtvolu v koupelne.
EDIT: ochrany zemenim a nulovanim nemaji co do cineni s prizemenim bodu rozdeleni. A ostatne ani s funkci proudoveho chranice.

lk1
ad3. jedno to není,,rozdělení se přizemňuje, takže buď natáhneš zelenožlutý 10mm2 z rozvaděče a přizemníš, nebo to nech udělat rovnou na přívodu v antoníčku a pak táhni 5x6mm

1) pospojeni se vyzaduje. Otazka je, jestli je v dnesni koupelne vubec co pospojovat(dreveny futra, plastovy trubky, akrylatova vana...).
2) Kazda zasuvka pristupna laikum musi byt pres chranic. Ale chranicu muze byt povicero - ja mam treba tri. Jeden pulka baraku, druhej druha pulka baraku a treti veci venku. Aspon to nikdy nevypadne vsechno.
3) jinde
4) zase dle provozovatele distribucni soustavy.

4 . Hromozvod neexistuje , nezvádzame hrom (zvuk) ale blesk!! (Elektrický výboj!!! )

Děkuji všem za názory, je to dobré vidět z více stran.

Ještě poprosím o názory
1.

zelenožlutý 10mm2 z rozvaděče a přizemníš

to jako kam a jak ho (ten příšerně tlustý drát) připojím do rozvaděče, do zelenožluté lišty?
Nebyl by nějaký obrázek, nebo odkázek?

2. když přes jeden chránič půjde hodně zásuvek, jak se to prakticky zapojuje?
třeba 10zásuvek x 2,5 jak připojím třeba modrý vodič přes jeden chránič, kolik asi drátů mohu současně upnout do svorky chrániče, deset těžko že? Takže nějaká podružná chráněná modrá lišta? Nebo jak to řešíte?

Zasuvky se dneska smyckujou. Teda zapojeni bude chranic->jistic->prvni zasuvka->nta zasuvka. Vsude mas pod sroubkem max 2 draty, nekde jen jeden.
A 10mm neni tak priserne tlustej a na nulovej mustek pujde chytit jako nic.

HMM, máš pravdu, ta desítka není vůbec tak moc tlustá, koukal jsem v krámě.

Vůbec dneska ty kabely jsou na pohled děsně hubené ve srovnání se staršíma, které byly ke koupi před třeba 20ti a více lety. Skoro mám pocit že ta měď asi dneska víc vede a zároveň izolace je "tenká jak ta Lenka".

No a smyčkování zásuvek bych rád, ale ten elektrikáž než jsem se s ním rozloučil měl takový super nápad, jak utopit u mě spousty drátu, takže k zásuvkám natahal nejmíň deset drátů, no a už jsem to tak nechal.

1) nutné a povinné! - pokud je co pospojit. Povinný je i proudový chránič. Izolovaně uložené věci se nepospojují - viz.baterie na plastové trubce, v "plastové" koupelně.
2) chráničů několik, aby nedocházelo k nežádoucím rušivým vypnutím - výsledné poruchové proudy obvodů se sčítají, rozdělením na víc chráničů se snižují. Používá se 4polový chránič pro víc jističů a pro každý takový obvod se osadí samostatná nulová /modrá/ svorkovnice. PE /ZŽ/ je společná (ekvipotenciální svorkovnice), tam se vede i pospojení, vodovodní, či plynové potrubí, telekomunikace... a je dovedená na společné uzemnění se vším - i konstrukční prvky stavby (armatura v betonu...) a hromy,blesky. Při zásahu blekem vše vodivé působí jako Faradayova klec a vyrovná se napětí tak, že v objektu je stejné.
3) 5x
4) tam,kde je to nejvhodnější - co nejblíž zemniči

K bodu 1): Koupelna je nebezpečná (mokré prostředí a mokrý člověk), proto el.předměty mají mimo ZÁKLADNÍ ochrany (nulováním) také DOPLŇKOVOU ochranu - proudový chránič S PŘEDEPSANÝM VYBAVOVACÍM PROUDEM (prodávají se různé,...pro ochranu před požárem...). Doplňková ochrana není tak spolehlivá, jako základní (ale je např. citlivější), proto nemůže být použita samostatně (je to elektromechanický přístroj), ale jen základní ochranu "vylepšuje".
Krom toho se v prostoru nachází i neelektrické předměty, které jsou ale elektricky vodivé a může na ně být zavlečeno nebezpečné napětí odjinud - voda, topení... třeba při blesku, nebo poruše mimo objekt (uhořelý nulák u trafa). Proto se zřizuje ZVÝŠENÁ ochrana pospojením, která neřeší, jaké je na nich napětí (proti zemi), ale zajišťuje, aby bylo na všech dosažitelných předmětech stejné - tedy aby nebyl ROZDÍL, který by při dotyku byl nebezpečný. Zvýšená ochrana, na rozdíl od doplňkové, je svojí spolehlivostí "plnohodnotná" ochraně základní, protože není závislá na mechanické funkci jednoho přístroje a tím je její kvalita trvalá. Je závislá především na kvalitě a kompletnosti provedení při jejím zhotovování.
To je principem ochran (také) v koupelně.(Elektrotechnika 3.ročník UŠ 1975 - třídní učitel Jaromír Holubička - mnohokrát děkuji a vzpomínám s obdivem)

Hezky srozumitelně vyloženo, ted se učim na RT a kdyby to bylo vše vyloženo takhle tak to pochopí každý (ne každý)

tak tady si dovolím s mirektatra poprvé nesouhlasit; pripojení PEN/PE na zemnič hromosvodu je možné JEN v zemi, tedy nikdy ne nad zemí; při úderu blesku by se na PEN/PE objevilo plné bleskové napětí a vyrovnání potenciálů by probíhalo velmi nebezpečným způsobem; pokud máte základový zemnič, jsou na něj připojeny všechny svody a hlavní uzemňovací přípojnice a při úderu blesku se tak celý objekt ocitne na stejném potenciálu, pochopitelně s přispěním přepěťových ochran (sem tedy tt Faradayova klec nepatří, neboť nic nestíní);
k bodu 3) propojení HDS-RE vždy TN-C (tedy 4x), viz připojovací podmínky distr. společností; přechod na TN-S (5x) je možný v RE, nejpozději v podružném rozváděči; bod rozdělení by měl být přizemněný;

ad prvni cast - urcite ne plny napeti, hromosvod by se v takovym pripade choval jako delic. Ale to je detail.
ad poznamka k bodu 3) ten bod rozdeleni a jeho umistneni v RE je IMHO(resil jsem to uz davno) rozdilnej podle distribucni spolecnosti, ne kazda ho tam podle me umoznuje. Ale to je jen maly detail a mozna ze se to behem poslednich par let zmenilo/sjednotilo.

No dyk jo, "co nejblíž zemniči" je vždycky v zemi...
3) - nevím, co rozumíte pod pojmem "antoníček", ale já tím rozumím např. plastový sloup v oplocení, kde je HDS, elm.rozvaděč s hl. jističem a HDO a od něho 5x do "domovního rozvaděče" s jističi, jak uváděl tazatel...
Možná jsem se nejasně vyjádřil

asi jsme to mysleli oba stejně, ale chtěl jsem to formulovat jednoznačně a srozumitelně pro laika;
protože "antoníčkem" rozumí kdekdo kdeco (jak píše mirektatra), popsal jsem celou přípojku od HDS, tedy od obvyklého rozhraní vlastnictví DS/odběratel, bez závislosti na umístění a provedení rozvodnice

Nojo, máš pravdu. To je problém - názvosloví. Pokud budeš používat názvosloví dle norem, tak při vysvětlování problematiky laikovi musíš buď pořiložit vysvětlivky, nebo Ti nebude rozumět - resp Tě nazve nafoukaným "odborníkem", který z něho "vědecky" dělá blbce .
Kdysi jsem četl a souhlasil:
Proč nejsou odborné informace vhodné pro laiky?
Protože při řešení, svojí neznalostí základů problematiky, pomíjejí pro ně zdánlivě nedůležité detaily, čímž v souhrnu vytvářejí fatální chyby jak v zadání dotazu, tak při vlastním zjednodušení-si řešení.
/Viz. výše - moje tak složité a nepřesné popisování vceklu jednoduchého zařízení koupelny/

Děkuju všem za bezva debatu.

Antoníčkem jsem myslel samozřejmě rozvaděč elektroměrový, takže jak to chápu:

do elektroměru vždy 4x vodič, od elektroměru už 5x vodič, a pokud to neumožňuje distributor, tak v nouzi hned za elektroměrovým rozvaděčem, třeba hned vzadu na jeho skříni se dá krabice, kde se roztáhne 4x na 5x, a PE se hnedka uzemní.

tak v nouzi hned za elektroměrovým rozvaděčem, třeba hned vzadu na jeho skříni se dá krabice, kde se roztáhne 4x na 5x, a PE se hnedka uzemní.

Nee, v tom pripade pujdes 4x az do baraku(domovniho rozvadece) a tam to rozdelis. To neni problem - akorat tam musis privedst z venku to uzemneni - zelenozlutej vodic 16mm nebo ocelovej 8mm prumer nebo klasickou hromosvodarskou pasovinu(coz je vopruz na ohejbani). Prodava se na to krabicka, ta s temahle materialama pocita.

sakra, už 16ctku, nahoře paul říkal 10tku.

Ten byt je nahoře v baráku v patře, tam bude jeho rozvodnice. Uzemnění vede dole po zemi kolem antoníčka (rozvadeč elektroměrový), proto bych to nejradši rozdělil na PE a N hned u země, a tam to přizemnil.
Když potáhnu 4x nahoru do patra, a pak potáhnu z patra dolu zase 16cku PE k uzemnění, to mi připadá jak drbání přes hlavu.

Záleží na požadavku REP a vybavení v elm.rozvaděči, ale já bych se snažil to pro jednoduchost přizemnit a rozdělit na TN-S hned u el.měru. Také záleží na vzdálenosti od el.měru k domovní rozvodnici a náročnosti provedení. Pak je to jen jedním 5x kabelem + dle potřeby HDO a je to... A průřez kabelu? Toť otázka pro výpočet - jistič/vzdálenost/uložení kabelu = úbytky napětí, impedance ochranné smyčky+ dovolené dotykové napětí, selektivita jištění - versus ekonomika. Pokud v domovní rozvodnici budou přepěťové ochrany (a měly by správně být), přímému spojení s uzemněním se nevyhnete.

IK1
nepleť si průřez zemního vodiče v kabelu ( 5x10mm2) a průřez vodiče přizemění, to je jinej drát (taky zelenožlutej)a je to správně 16mm2 měď, nebo 8mm průměr pozink železo, tím se přizemní bod rozdělení PEN na PE +N, a protože je komletně ochranněj pro celej byt nebo dům , tak musí mít větší průřez. A nejen proto ale i s ohledem na na zkratovej proud celého přívodu, a hodnotu zemního odporu vhodného pro přizemnění , nyní nevím jestli 2 , nebo 5 Ohm max. odpor celé zemnící soustavy, měřeno vz bodu ekvipotenciálního, tedy právě z místa dělení PEN.

No a proto abyste nemusel vyvádět tyhle krkolomnosti, doporučuji rozdělit PEN hned u hodin, kam je zemění určitě přitaženo a pak jít tím 5x10mm2

Dekuju za vsechny nazory.
Ale stejne nam ty kabely nejak postupne tloustnou, doted jsme mluvili o 5x6mm2

Ten prumer je odvislej od hodnoty hlavniho jistice a delky vedeni. 6mm^2 muze vyhovet pro jistic 3x25A a kratky vedeni, nicmene nesel bych pod 10mm^2. Pac to umoznuje ten jistic v pripade potreby navysit - clovek nikdy nevi, a nekopat kvuli tomu celou pripojku se jednoznacne vyplati. Pokud je planovanej jeste silnejsi jistic, tak bude vedeni jeste silnejsi.
Ten zelenozlutej pro prizemneni bude 16mm^2 zcela urcite. Pokud by byl nejak extremne dlouhej, tak i silnejsi, ale v to by bejt nemel.
A pokud ten bod rozdeleni lze umistit do elektromerovyho rozvadece, tak jedine dobre.

pane paul, 13.3.2015 v 12,10 jste napsal:

ad3. jedno to není,,rozdělení se přizemňuje, takže buď natáhneš zelenožlutý 10mm2 z rozvaděče a přizemníš, nebo to nech udělat rovnou na přívodu v antoníčku a pak táhni 5x6mm

Já vám nevyčítám, že během debaty se vyvíjejí vaše názory, to je dobře, k tomu ta debata je.
Ale divím se jak to zakrýváte tím, že já si něco pletu.

Za debatu jsem vděčnej, spousta věcí se mi ujasnila/upřesnila.

domníval jsem se , že vám to není jasné, tak pardon..

OK, vse v dobrem.