Lihový vařič s kulovou nádržkou

Stačí ?

Netřeba lít do žlábku líh.
On tam nateče sám, když se víc otevře regulační šroub. Pak ho zavřít a předehřát to.
Ještě si vzpomínám, pokud autor hodlá tuto archiválii uvést do provozu, že když se vyšrouboval reg. šroub úplně ven, tak uvnitř trubičky byl takový "štěteček" drátek a na něm štětinky něco jako malinký kartáček na lahve. Asi to byl filtřík, nebo to zpomalovalo tok lihu. Nevím. Zátka od nádržky byla taky mosazná pochopitelně s dírkou na přisávání vzduchu.

je to zpomalovač. dělám si je sám, stačí drátek a provázek.

Primus je na petrolej

(resp. ten původní, koukal jsem na internet a teď se tak jmenují i třeba plynové). Asi ještě někde mám skládací. Je tam malá nádržka na líh co se používá k ohřátí petrolejového hořáku. Vzpomínám si na Tři muže ve člunu:

...„konvici na čaj, kotlík a lihový vařič.“
„Jen ne petrolej!“ dodal s významným pohledem George a Harris i já jsme přikývli. Jednou jsme si s sebou vzali vařič petrolejový, ale to „již nikdy více!“ Ten týden jsme měli dojem, jako bychom žili v krámě s petrolejem. Plechovka s tím petrolejem totiž tekla. A když odněkud teče petrolej, to si teda nepřejte. My jsme tu plechovku měli v samé špici lodi, a ten petrolej tekl odtamtud až ke kormidlu a cestou se vsákl do celé lodi a do všeho, co v ní bylo, a natekl do řeky a prostoupil celou scenérii a zamořil ovzduší. Někdy foukal západní petrolejový vítr, jindy východní petrolejový vítr; ale ať už přicházel od sněhů Arktidy nebo se zrodil v nehostinné písečné poušti, k nám vždycky doletěl stejně prosycený vůní petroleje. A náš petrolej tekl dál a poničil i západy slunce; dokonce i
měsíční paprsky určitě už zaváněly petrolejem. V Marlow jsme se mu pokusili utéci. Loď jsme nechali u mostu a přes město jsme se vydali pěšky, abychom tomu petroleji unikli; táhl se však za námi. Za chvilku ho bylo plné město. Pustili jsme se přes hřbitov, ale tam zřejmě nebožtíky pochovávali v petroleji. I Hlavní třída smrděla petrolejem; divli jsme se, jak tam lidi dokážou bydlet. A tak jsme ušli kilometry a kilometry po silnici k Birminghamu; ale ani to nebylo nic platné, i ten venkov se koupal v petroleji.

Na konci tohohle výletu jsme se o půlnoci všichni sešli na opuštěné pláni pod takovým olysalým dubem a zakleli jsme se strašlivou přísahou (kleli jsme kvůli tomu neřádu samozřejmě celý
týden, ale jenom tak normálně, středostavovsky, kdežto teď to byl úkon slavnostní) - zakleli jsme se tedy strašlivou přísahou, že si už jakživi nevezmeme na loď petrolej...

Super, donutil jsi mě si tu knížku znova číst celou. Nemá chybu.

vařiče na benzin a petrolej se tlakují , tedy mají pumpičku, tenhle ji nemá, takže je na líh..

vařiče na benzin a petrolej se tlakují

To není až tak 100% pravda, mám i benzíňák, co se musí předehřát, ale netlakuje se. Pro zapálení potřebuješ kousek tuhýho lihu nebo tam kapat na mističku benzín (většinou se musí mistička benzínem naplnit 2x, než začne hořet z trysky, tak jak má), pak se mi tu někde válel i knotovej petroleják - prnicipiální obdoba petrolejky - lampy. Má výhodu v tom, že funguje prakticky na cokoli olejovitýho a snadno se zapaluje .

keď som pred rokmi prvý raz nastartoval u dedy benzínovou letlampu, bol som unesený týmto vynálezom, až o niekoľko rokov neskôr som na školskej fyzike pochopil jej princíp, tryska reaktívneho motoru ... Von Brauna možno taktiež inspiroval tento nástroj klampiarov ...