jak vypočítat el.spotřebu při podl.topení?

130W/h x 24hodin

Ale je, ale musíš to logicky ještě znásobit plochou, tedy 67*130*24=209040Wh tj. 209kW/den. Ale ten výpočet je stejně nesmysl, nehřeje to 24hod/den.
Spotřeba bude tak 20-40kW/den, odhadem...

Mícháte hrušky a jablka. "Spotřeba", tedy potřeba tepla pro konkrétní objekt je dána jeho tepelnými ztrátami, požadovanou vnitřní teplotou a teplotou okolí. Náklady na vytápění, které Vás zajímají asi nejvíc, nejsou nijak závislé na instalovaném výkonu topidla, ale pouze na účinnosti topného systému a tepelných ztrátách objektu.
Příklad: Při dané tepelné izolaci, venkovní teplotě -10°C a vnitřní teplotě +20°C je tepelná ztráta imaginárního objektu 10 kWh (1kWh=860kcal). Pokud budete mít kotel 10KW, půjde nepřetržitě. Pokud 20kW, půjde 2x 15minut v hodině. Spotřeba elektřiny bude ale stejná, tedy 10 kWh za hodinu, protože právě tolik tepla "uteče" dírami v izolaci do okolí a je třeba je znovu doplnit. Pokud zdroj tepla bude mít účinnost 60%, musíte dodat navíc 40% energie, aby doma bylo teplo.
Pro určení předpokládané spotřeby tepla a tedy i ceny za vytápění, je třeba vypočítat tepelnou ztrátu objektu, což je dost složité a drahé. Vypočítává se po místnostech a tedy se i stanoví potřebný výkon pro každou místnost. Dále se vezme uvažovaný zdroj, posoudí jeho účinnost a vypočítá náklad na jeho provoz ( cena za uhlí, plyn ...).
Podlahové topení má výhodu v tom, že lépe rozvrství teploty vzduchu a zlepšuje tepelnou pohodu, tedy že máte lepší pocit tepla i při nižší teplotě vzduchu, proto spoříte. Radiátory ohřejí vzduch pod stropem a potom se vrstva snižuje k podlaze, musíte tedy topit na vyšší teplotu vzduchu, abyste získal pocit tepla. Tím se zvyšuje únik tepla do okolí a topení se prodražuje.
Hrubý odhad: 67m při výšce 2,55m je cca 6 - 7,5kW tepelná ztráta místností. Ohřev TUV pro 4 člennou domácnost cca 5000 kWh/rok. Odhaduji roční spotřebu na 20 000kWh jen v levném tarifu. Ale je to fakt "přes palec" a pevně věřím, že mne zde kolegové právem zcela odsoudí a dehonestují .

Dobrý den, chtěl bych se zeptat na trochu základnější otázku, kde si nejsem moc jistý.

Když má například vysavač o výkonu (nebo příkonu?) 1600 W, nebo žehličku 1800 W. Jak zjistím, jakou má spotřebu při třeba půl hodině užívání? Co mi říká tento údaj, který je uváděn u spotřebičů a není tam vlastne uváděna ta spotřeba Wh, abych si to mohl s těmi hodinami odpočítat.

Děkuji za vysvětlení.

Uvádění příkon krát čas rovná se výkon za čas. Neboli 1800W příkon * 0,5 hodina používání = 900Wh = 0,9kWh spotřebovaných. Při cenně 5Kč/kWh ----> 5Kč * 0,9kWh = 4,5Kč za půl hodiny provozu spotřebiče s příkonem 1800W.
Stačí???

aha,takze uváděný příkon u spotřebičů je vždy brán, že je to za jednu hodinu činnosti. Paráda díky i za info příkon/výkon :)

mam to jen blbě napsaný, ono když se míchá příkon a výkon tak je to na pytel s rozumnou odpovědí , příkon je to, co se do spotřebiče přivede, výkon je ta energie, co vykoná práci.
Neboli vysavač s příkon 2000W má sací výkon tak 500W, možná ani ne. Ten násobek mezi je účinnost, v tomhle případě 25%. Taková rychlovarná konvice má účinnost kolem 85%, takže z 2kW příkonu využije k ohřevu vody cca 1700W - výkon.

Uváděný příkon je okamžitá hodnota proudu a napětí. S časem to nemá nic společného. Zjednodušeně příkon P = napětí U * proud I. Proto tam píšu třeba 1600W a ne 1600Wh to by byla totiž blbost .

U žehličky to platí, ale i vysavač mění svůj PŘÍKON podle zatížení motoru. Když ucpete sání vysavače, motor se odlehčí a roztočí do větších otáček. Také se změní jeho PŘÍKON. Údaj na štítku je zpravidla MAXIMÁLNÍ PŘÍKON spotřebiče. A i tenhle údaj není přesný, ale pro laické posouzení postačuje.

to co platíte je příkon. 1000w=1kW. Když tohle zařízení budete provozovat hodinu, zaplatíte za 1kWh, což je měrná jednotka spotřeby. Když budete provozovat 15minut=0,25h, budete platit 0,25kWh ..x cena energie, Řekněme 5Kč/kWh

aha, takže jak je zde uvedeny vykony, tak to nemam brat v potaz? tzv nevim kolik je přikon daneho vyrobku, takže nevim kolik budu platit....chapu to spravne?

Nevíš kolik je tepelná ztráta objektu, proto nevíš, kolik budeš platit. Jakej bude instalovaný výkon je jedno, ke spínání dochází jen občas, dle termostatu. Nejede to 24hod/den. To by se po té podlaze nedalo chodit

tepelná stráta objektu je 0,36

Ne, 0,36 to není. To je jen číslo. Musí mít označení veličiny (např. kW ).
-Tepelná ztráta objektu je něco jiného, než tepelný odpor materiálů, ze kterých sestává ... Nemá smysl zacházet do podrobností, které by Vás jenom mátly. Prostě
-okamžitá tepelná ztráta je pohyblivý údaj, který se mění s venkovní a vnitřní teplotou.
-Tepelná ztráta objektu je technický údaj o budově, vypočítaný pro MAXIMÁLNÍ ochlazování budovy za normou přesně stanovených podmínek (podle umístění stavby), při vnitřní teplotě rovněž přesně stanovené pro jednotlivé místnosti.
-Laicky: je to množství energie, která z baráku uteče a kterou tam musíme znovu dodat, aby při největší zimě bylo doma správně teplo. Stejný objekt bude tedy mít rozdílnou tepelnou ztrátu v Praze a na Horské Kvildě, protože stojí v různých klimatických podmínkách. Je jinak ochlazován a je třeba do něho dodat tolik tepla, aby byla teplota (stanovená normou pro jednotlivé místnosti) zaručena. Pro obývák je to tuším 20, pro chodbu 16, pro koupelnu 23°C ... Každá místnost se posuzuje podle materiálů, ze kterých je postavena (stěny, strop podlaha, okna) a podle toho, jaká teplota je na druhé straně zdi (venkovní, nebo jiná místnost). Výpočtovou venkovní teplotu také udává norma a navíc je ovlivněna určenými místy se silnými ochlazujícími větry. Proto je složité se této hodnoty dopočítat a proto energetický audit budovy stojí kolik tisíc Kč. Ostatní je pouze více/méně "odborný odhad", jakého jsem se dopustil v druhém příspěvku.

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy W/(m2xK) 0,36

tohle mam v energetickem štitku

Priblizne spocitejte (plochu sten a stropu v m^2)x(21°C(vnitrni teplota) - (-15°C(vypoctova venkovni teplota pro beznou CR))) x (ta vase konstanta) a budete priblizne mit tepelnou ztratu objektu. A z ni, se nejak, pro me zahadne, dopocita rocni spotreba tepla.

a to co jsem uvedl to neni?

Ne, to je součinitel prostupu tepla, tedy jakýsi tepelný odpor všech konstrukcí "obálky" budovy, tedy venkovní stěny včetně oken a dveří, střecha i podlaha všech vytápěných prostor. (Vytápěný prostor je takový, kde je jiná teplota, než venkovní. Tedy i ta místnost, kde není radiátor, protože tam proniká teplo z ostatních vytápěných místností). Dost důležité je i umístění budovy - u mne je výpočtová teplota -18 + ochlazování větrem, tedy celková -22,5
Schválně, jestli jsem se trefil ve svém prvním odhadu se ztrátou a s roční spotřebou

((472m2)x(21°C)-(-15°C))x0,36 = ((472x21)-15)x0,36 ???
mam dobry vzorecek? toto mi vyslo 3562,92 ......co to je teda za udaj?

anebo je to toto:
Měrná ztráta konstrukce prostupem tepla = H=A(plocha)xU(součinitel prostupu tepla)xB(činitel teplotni redukce
takže to je vypočitane zvlašt pro odv.stěnu, střecha, podlaha, otvorová výplň, tepelné vazby ....výsledek je 146,7..............co je toto za udaj?

diky za vysvetleni

Tepelná konstanta vyjadřuje, kolik tepla, vyjádřeného zde ve wattech (tedy výkonu) unikne přes jeden metr čtvereční
a rozdílu teplot jeden kelvin. Jeden kelvin je přibližně jeden st. celsia.
Pokud tedy budeme mít vnitřní teplotu 21st. a vnější -15 st C, rozdíl teplot je 21+15 = 36st.C
Celková plocha obálky budovy 472m2 x 36stC x konstanta 0.36 = 6117 W
Z toho vyplývá, že pokud chceme udržet teplotu v domě, v uvedeném rozsahu teplot, musíme doplňovat výkon
něco přes 6kW.
Pokud bychom chtěli například mít v domě 26st a venku bylo minus 25st. Tak:
Rozdíl teplot je 51st. krát plocha 472m2 krát konst. 0.36 =8665 W. Tedy aby se teplota udržela, musíme kotel
roztopit na téměř 9kW.
Jedná se tedy o udržovací výkon. Pro roztápění objektu a dosažení teploty potřebujeme výkon vyšší.
Samozřejmě stanovená teplotní konstanta je zprůměrovaná hodnota, jako by všechny prostory v domě byly vytápěny
na stejnou teplotu.
Na těchto příkladech je vyjádřená tepelná ztráta (a tedy nutný dodávaný výkon) vyjádřený ve wattech (kilowattech),
Tedy práci (kWh) získáme vynásobením počtem hodin. Tedy pro první příklad:
Potřebný výkon 6117W x 24hod. = 146808 Wh = 146,808kWh
Z uvedených výpočtů bychom mohli přibližně vypočítat roční spotřebu a to tak, že bychom od meteorologického ústavu
zjistili průměrné teploty pro topné období, určili požadovanou vnitřní teplotu a zadali dobu topné sezóny. Výpočet by ovšem byl přibližný, muselo by se například započítat větrání a podobně, ani teploty nejsou stálé. Přesnější výpočet (a stejně dost nepřesný)je spíše pro specialisty v oboru.
Uff tak a jestli se pletu, tak mě ukamenujte až zejtra

tak vida, přece se jen něco vyplodilo. Zkusím navázat na "Zerozero"
takže největší potřebný výkon vychází 9kW tak zaokrouhlíme na 10kW
předpokládejme topení zhruba 1/2roku= 180dní
protože je topení regulováno termostatem a v noci topíme méně, podle naprogramování, a navíc topení přitápí, nejede trvale, a pokud nejste doma temperujete, pojede na plný výkon řekněme 12 hodin

10kW x 12h=120kWh/den
120kWh x 180dní=21600kWh, zaokrouhlíme na 22000kWh
za předpokladu výhodné sazba v nízkém tarifu kdy je kWh cca za 1,5Kč x 22000=33000,-Kč tak řekněme že byste se vešel do 40000,-Kč

v případě vysokého tarifu kde je kWh za cca 5,- x22000 = 110000,-Kč

Jenze jemu vysla tepelna ztrata 6.2kW. Zkusim to vzit pomerem od naseho baraku, ten ma 4.7kW a rocni spotreba "na vsechno" by vypoctove mela bejt 10MWh rocne(v realu se mrcasi kolem 11-12). (6.2/4.7)x10=13.2MWh rocne. To je, pri elektrice za 2.2Kc v nizkym tarifu za nejakejch 30(s poplatkama 40) tisic rocne.

výpočet jsem dodal, může si to přepočítat, nebo ponížit o cca 30%

aha takze tepelna ztrata objektu je cca 6,2kW
jestli ale dam vetsi izolaci podlahy nez v projektu, mam o 10cm širši cihlu nez v projektu (40+10fasada),taak ta ztrata by mohla byt mensi. Dale v praxi bych topil asi 120-150dni. v obyvaku chci mit krb se šamotovou stenou, salave teplo. z jedne strany obyvak, z druhe pokojiček, takze tady by se v zime zase ušetřilo......no premyslim kolik bych protopil pak jen tou eletrikou. Premyslim o topne folii CALEO.

dokazete jeste poradit, nejak dopocitat odhadu kolik bych protopil? co mam za udaje zde uvest?

dekuju predem

P.S.

cena 1 MWh v Kč (cez)
vysoký tarif 3273,12
nízký tarif 2748,41

Muj tip je, ze protopis cca 20-25 tisic. K tomu 15 tisic za ohrev vody, pokud bude elektrickej boiler a k tomu dalsi spotreba, ktera ale bude levnejsi, pac tarif je na celej barak. Navic mesicni poplatky za jistic, v tomhle tarifu je to nejakejch 9 tisic rocne.

to je včetně distribuce? to co jsem vypočítal 22000kWh=22MWh

Já mám akumulační kamna a protopím kolem 24000,-Kč

takže v podstatě je to asi drahe topeni, levněji asi vyjde plyn do ustredniho

myslím, že to nevidíte správně. Protože toho tepla musíte dodat určité množství tak jak tak, plyn nebo elektrika a vzhledem k tomu, že plyn přepočítávají stejně na kW,ale třeba mne někdo pošle do háje...

Jenže 1kW plynem vyjde +- na 1,5Kč, kdežte elektr. vyjde v levném tarifu na cca 2,5Kč. Jinak uhlí vychází aktuálně asi na 0,8-1Kč/kW. Dřevěné brikety a pelety už se vyrovnají asi tak plynu. Dřevo má tak šíleně rodílné ceny, že tam to stanovit ani nejde. Od cca 0,1Kč/kW do ceny plynu.

V podstatě by se to dalo tak odvodit, ale ještě to trochu rozvedu.
Plocha daných 472m2, vnitřní teplota 21st., venkovní ustálená (nebo průměr)minus 15st. Koef. 0,36.
Tepelná ztráta 472x36x0,36 = 6,117kW. Za 24 hodin 146,8kW, to je, když budem topit nepřetržitě k náhradě ztrát.
Co se však stane, když topení vypnem na polovinu doby, tedy na 12hodin (práce škola)?
V okamžiku vypnutí topení je ustálená vnitřní teplota 21st. Topení přestane topit, ale tepelné ztráty pokračují.
Teplota vnitřku objektu začne klesat. O kolik klesne za jednotku času je obtížné vypočítat, protože neznáme setrvačnost budovy, včetně vybavení. Nejjednodušší by bylo v praxi vysledovat, ale pro výpočet použijeme odhad.
Například z původních 21st, poklesne za 12hodin na 17st. Pro zjednodušení použijeme pro tuto dobu střední teplotu
interieru 21+17:2=19st. Rozdíl teplot při nezměněné venkovní teplotě je 34st.
Za 12hodin vypnutého topení ztratíme 472x34x0,36x 12 =69,327kW
Nyní opět zapneme topení. Začneme dodávat normální ztrátový výkon, tedy 6,177kW. Ale aby jsme objekt vytopili zpět na původních 21 st, musíme dodat energii, kterou jsme ztratili za dobu vypnutí.
Například budem chtít, aby teplota dosáhla 21st. za dvě hodiny.
Tedy ztracených 69,327kWh nahradíme výkonem 34,66kw(!) po dobu dvou hodin. K tomu ale ještě musíme přičíst normální ustálený výkon 6,117kW, tedy musíme mít pro tento režim topení dimenzované na součet tedy 34,66 + 6,117 =40,777kW(!)
Kolik se tímto režimem uspoří?
Při nepřetržitém topení jsme vypočítali 146,8 kWh za 24hod. Tedy za 12hod. 73,4kWh.
Ztráty za dobu netopení, které musíme nahradit zvýšením výkonu = 69,327kWh. Součet je tedy 142,72kWh.
Tedy při topení nepřetržitě je to za 24hod. 146,8 kWh,při přerušovaném 142,72kWh, tedy úspora 4,08kW za 24hod.
Úspora tedy není nijak závratná, protože dům vyzařuje stále, i když se netopí, tato ztráta se musí potom nahradit.
Velikost úspory je dána tím, že jak objekt chladne, zmenšuje se jeho vyzařování. Ale pro střední pokles teploty
uvažované v tomto výpočtu to není zas tak podstatné.
Nicméně úspora 4kW denně x cca 180dní je 720kwh, tak úplně zanedbatelné to není. Ale je otázkou jestli ty čtyři
kWh denně neobětovat (je to krajní případ velkých mrazů, ve skutečnosti to bude méně) a nemuset topení dimenzovat na velký výkon. Také stálá teplota bez výkyvů má své opodstatnění.
Tak a teď se mi kouří z palice, tak doufám, že jsem nenapsal nesmysly. Pokud ano tak jsem blb a pardon

Postupy i závěry vypadají dost logicky. Myslím, že nejsi blb, ani pardon a jsem docela překvapenej, nakolik se naše "odborné odhady" vcelku kryjí (Hrubý odhad: 67m při výšce 2,55m je cca 6 - 7,5kW tepelná ztráta místností. Ohřev TUV pro 4 člennou domácnost cca 5000 kWh/rok. Odhaduji roční spotřebu na 20 000kWh jen v levném tarifu. Ale je to fakt "přes palec" a pevně věřím, že mne zde kolegové právem zcela odsoudí a dehonestují.)
- A cena topení při různých zdrojích tepla? K tomu jsme se mohli dostat o dost jednodušeji tím, že porovnáme tabulkové účinnosti, tabulkové výhřevnosti a aktuální ceny za jednotku, ne? Celkovou spotřebu tepla stejně provozovatel hotového baráku příliš neovlivní (leda přísnou regulací a nesváry v rodině).