Mícháte hrušky a jablka. "Spotřeba", tedy potřeba tepla pro konkrétní objekt je dána jeho tepelnými ztrátami, požadovanou vnitřní teplotou a teplotou okolí. Náklady na vytápění, které Vás zajímají asi nejvíc, nejsou nijak závislé na instalovaném výkonu topidla, ale pouze na účinnosti topného systému a tepelných ztrátách objektu.
Příklad: Při dané tepelné izolaci, venkovní teplotě -10°C a vnitřní teplotě +20°C je tepelná ztráta imaginárního objektu 10 kWh (1kWh=860kcal). Pokud budete mít kotel 10KW, půjde nepřetržitě. Pokud 20kW, půjde 2x 15minut v hodině. Spotřeba elektřiny bude ale stejná, tedy 10 kWh za hodinu, protože právě tolik tepla "uteče" dírami v izolaci do okolí a je třeba je znovu doplnit. Pokud zdroj tepla bude mít účinnost 60%, musíte dodat navíc 40% energie, aby doma bylo teplo.
Pro určení předpokládané spotřeby tepla a tedy i ceny za vytápění, je třeba vypočítat tepelnou ztrátu objektu, což je dost složité a drahé. Vypočítává se po místnostech a tedy se i stanoví potřebný výkon pro každou místnost. Dále se vezme uvažovaný zdroj, posoudí jeho účinnost a vypočítá náklad na jeho provoz ( cena za uhlí, plyn ...).
Podlahové topení má výhodu v tom, že lépe rozvrství teploty vzduchu a zlepšuje tepelnou pohodu, tedy že máte lepší pocit tepla i při nižší teplotě vzduchu, proto spoříte. Radiátory ohřejí vzduch pod stropem a potom se vrstva snižuje k podlaze, musíte tedy topit na vyšší teplotu vzduchu, abyste získal pocit tepla. Tím se zvyšuje únik tepla do okolí a topení se prodražuje.
Hrubý odhad: 67m při výšce 2,55m je cca 6 - 7,5kW tepelná ztráta místností. Ohřev TUV pro 4 člennou domácnost cca 5000 kWh/rok. Odhaduji roční spotřebu na 20 000kWh jen v levném tarifu. Ale je to fakt "přes palec" a pevně věřím, že mne zde kolegové právem zcela odsoudí a dehonestují .