Zateplení stropu na půdě nad bytem v rodinném domě

Když jsou peníze až na tom prvním místě, položil bych skelnou vatu Climowool DF1 rovnou na podlahu půdy. Podlahu bych zatím vůbec nedělal, pokud nempotřebujete skladovat harampádí. Alespoň při dodělání podkroví nebudete muset nic vyklízet. Až se tedy rozhodnete dodělat podkroví, pak vatu vyndáte a dáte jí mezi krokve a tím ušetříte. Protože pak již nemá platnost tepelná izolace mezi vytápěným prostorem.
Pochopil jsem Váš zámer dobře? Nebo potřebuejet i pochozí lávku, na nějaký čas?

No, úplně na prvním místě peníze nejsou. Jde mi spíše o to, že mi byla nabídnuta možnost izolace bez podlahy s cenou kolem 1000 Kč/m2. A to mě docela vystrašilo. Byl to černý deskový materiál tvarově podobný polystyrenu, ale údajně to bylo foukané ze skla. No, prozatím jsem poděkoval. To se mi zdá přece jen hodně. Chtěl bych se na těch 100 m2 vejít do 100000 včetně podlahy. Pokud to vůbec lze.

Po té půdě se běžně chodí, manželka tam třeba věší prádlo. To harampádí jsem zmínil hlavně proto, že jsem ho teď po 25 letech provozu pracně vyklízel. Jinak tam jsou uloženy hlavně kufry a podobné věci, které se často nepoužívají.

Momentálně tam je rovná podlaha ze škvárobetonu a chtěl bych to zaizolovat ve zmíněných 20 cm včetně funkční podlahy s nejlevnějším linem a mít od toho na věky pokoj. Jestli si tam někdy dcera až ji přestane bavit bydlení v Praze přece jen udělá byt, tak bude mít jen o starost s podlahou méně. Pochozí lávku nechci. Tu mám už v tom trojúhelníku nad kleštinami. A vím, jak se z ní padá.

Z popisu je zřejmé, že sice vlastním dům, který jsem kdysi vlastním přičiněním svépomocí postavil, ale o této problematice nevím zhola nic. Přesto bych ale nerad dělal hejla, nějakému šikulovi, který mi své řešení představí jako jediné možné. Proto ten dotaz tady.

Ok, pochopil jsem
takže opět bez podrobností o Vaší nemovitosti a detailech navrhuji řešení:
položit sklelnou vatu 20cm za 100Kč na metr, mezi role umístíte dřevotřísové pruhy 22cm (na stojato) přes dřevotřísku připevníte prkna 25-30mm silná, které přišroubujete do desky. Není třeba každé prkno šroubovat. Přes prkna natáhnete Jutadach 95, lehce slepíte k sobě.
Zkuste navrhnout levnější alternativu?

Děkuji za doplnění. To zní dobře.

Rozumím-li tomuto řešení správně, tak udělat příhradovou konstrukci podobnou té, kterou uvádí na svém webu ippolna.cz pouze s tím rozdílem, že jednotlivé "kastlíky" budou v rozměru 50x10cm tzn. rozměr polštářů skelné vaty.

Nebude tam ale problém s tím, co jsem psal už v úvodním dotazu tj. "U ní mám ale poměrně velký problém s tím, že když tam bude ta rámová konstrukce z OSB desek, tak ta bude patrně fungovat jako zvukový most a každé cinknutí na podlaze se bude přenášet do bytu dole." ?

Popřípadě, co pod tu dřevotřísku dát, aby to neklepalo do stávající podlahy a nepřenášel se tak do spodního bytu hluk shora?

Ještě podotázka - Jutadach 95 je ve vašem popisu myšlen zároveň jako levná podlahová krytina?

Levnější alternativu určitě nenavrhnu. To mi přijde jako rozumné řešení.

příhradová konstrukce je sice možná, ale pracná. Podle obráku udělejte jen dřevotřísku kolmo na latě.
Ne do kastlíku, je to zbytečné. Navíc nesmíte zaklopit vatu OSB deskou jako je na obrázku!!

zkuste mě nalézt on line, probereme detaily..

Asi bych to udělal následovně, za situace, že teď se tam nebydlí, ale časem, někdy třeba bude.

- izolace podlahy volným položením skelné vaty či polystyrénu
- pochůzní a odkládací část bych vyřešil formou "visutých mostů" nad izolací, bez styku s podlahou
- v případě zabydlení se vistutá část snadno odstraní (desky a hranolky možno použít jinde) a izolace použije na zateplení šikmin a stropů v budovaných podkrovkách

Udělal bych to tak proto, že mi přijde ekonomičtější teď zaizolovat akorát podlahu a ne celý neobývaný prostor. Až bude podkroví zabydleno (vytápěno), bude izolace podlahy zbytečná.

Jsem ale jen laik.

Díky za tip. Problém je v tom, že toto řešení je vhodné pro případ, kdy to podkroví používám jen vyjímečně. Za námět k přemýšlení to ale určitě stojí.

Tento problém jsem řešil také.Dvougenerační dům,sedlová střecha neobydlená půda 100m2.Nakonec jsem to vyřešil 2x5cm polystyrenu křížem přes sebe.Potom jsem to zaklopil OSB deskou 12mm.Již to máme čtvrtým rokem bez jediného problému.Máme tam složené různé harampádí a zvukově to taky pěkně tlumí.Mohu jen doporučit.Vše jsem to udělal sám za asistence manželky v ceně asi 22000Kč.

polyš netlumí hluk, 10 cm není zateplení, ale přesto blahopřeji k úspěchu.

Pane Milane: To není tak docela pravda. Vyrábějí se polystyreny s kročejovým útlumem. I 10cm polyše je zateplení. Jestli je dostatečné je věc druhá.
Pane Yorgu: Zdá se mi to, nebo nevíte co chcete? Pan Milan Vám nabídl jednoduché, levné a elegantní řešní. Levným řešením nemyslím jen z pohledu pořizopvacích nákladů, ale i možností budoucí využitelnosti této izolace na zateplení střešního pláště v případě, že se bude zobytňovat podkroví. Pochopte, že strop bude plnit jinou funkci v případě, že nad ním bude neobytný nevytápěný prosttor a jinou v případě, že nad ním bude obytný nebo pobytový vytápěný prostor. U nevytápěné půdy musí především tepelně izolovat! Proč řešíte kročejovou neprůzvučnost, když prostor bude sloužit jako skladiště? U obytných prostor musí plnit především funkci zvukoizolační, tam je řešení kročejové neprůzvučnosti namístě. Nemůžete mít obojí najednou. A nebo můžete, ale zozhodně to nebude levné ani efektivní.
Zvolil bych řešení pana Milana s tím, že pokud by došlo na zobytnění podkroví, tak podlahu rozeberete, izolaci využijete k zateplení střechy a uděláte novou lehkou nebo těžkou plovoucí podlahu.

P.S. skutečně máte přímo na hurdiskách beton?

Fortysi, Ten polystyren co oba víme, který se používa na kročejovou izolaci je polyfon, http://www.dcd-ideal.cz/index.php?option=com_conte nt&view=article&id=54&Itemid=36
a jeho výroba je podobná jako klasický EPS, jen se vypěněný blok silným tlakem (opravdu silným) stlačí na 30% velikosti. Tím dojde k destrukci vnitřních kuliček a stává se z něho měkký polyfon.

To jen na vysvětlení, že vím, že jsou "polystyreny" na hluk. Ale nestlačený polyš netlumí hluk. O tom zde byla řeč.
Přeji hezký den.

Nevím jestli je to ten pán, co jsme večer vyřešili problém po skype...
ale řešil jsem podobné problémi tento týden 3x...

Dobrý den pane Fortysi.
Mohu vás ubezpečit, že přesně vím co chci.

Řešení, které zde nabídl pan Milan mi vyhovuje a ještě jsme ho spolu vyjasnili přes Skype.

PS. Na hurdiskách je skutečně cca 2 cm vrstva betonu, které na patkách volně ložené hurdisky fixovala proti propadnutí a na něm je až do úrovně patek škvárobeton. Ono se to tak za bolševika dělalo. A vím to, protože jsem to dělal vlastníma rukama.

Pane Milane: nepochybuji o tom, že znáte elastifikovaný nebo elastifizovaný pěnový polystyren, který se prodává pod různými obchodními názvy ne jen polyfon. Jen jsem si dovolil poznamenat, že výrok "polyš netlumí hluk" není úplně přesný. Děkuji za výklad procesu jeho výroby a přeji hezký večer.

Pane Yorgu: Jsem rád, že jste nalezl řešení, které vyhovuje Vašim predstavám . Aha, tak proto. Nevím jak se dělaly hurdy za socíku, ale přesně si vybauvuju, že před nějakými 12 lety kdy jsem dělal hurdyskový strop do patek já, tak na každé paletě byl technologický postup, který přímý kontakt hurdisky s betonem výslovně zakazoval. Přeji hezký večer i Vám.

Pro vaši informaci jak se dělaly hurdisky za socialismu.

To přijel trambus s volně loženými hurdiskami na korbě. Ty se musely nejdříve v cihelně na korbu ručně naložit a pak i ručně složit. Nějaké palety? To ne. Pak tam byly patky, které se musely půlit. Při tom velmi opatrném půlení tak cca 10% praskla jinde než bylo třeba, takže se vyhazovaly. Další fází bylo to hurdisky roztřídit podle délky. Už je to dlouho, ale tuším, že mezi nejdelší a nejkratší byl rozdíl 5 cm. Takže se třídily po 0,5 cm. Délka ale nebyl jediný problém. Druhým problémem bylo, že ne všechny byly rovné a ne všechny měly stejný úhel sklonu patky. Některé měly puchýře od přepálení. Podotýkám, že se jednalo o 1. jakost. Ne o nějaký výprodej.

Pak se do patky pláclo trošku malty a patka se usadila na Ičko. Pak se mezi patky položila opět na trošku malty hurdiska. Proč malta? Protože jak jsem psal i vybrané hurdisky stejné délky neseděly a tou maltou se to pak dorovnávalo. Někdo hurdisky pokládal na bednění, ale my jsme tehdy tolik dřeva neměli. Poté co se položilo jedno pole, tak se ještě srovnaly hurdisky, které mezitím spadly níže. A aby se to zafixovalo, tak se to zalilo řídkým betonem. A předtím se ještě musely zafixovat Ička, aby pod váhou hurdisek neujely. Když pak stavěl kamarád a dělal strop z cihlových trámů a mezi to kladl cca 0,5 metrové vložky, tak jsem mu dodatečně záviděl a nadával jsem projektantovi, že tam ty hurdisky nakreslil.

To, že dnes hudrujeme když hrana polystyrénových desek není na mm rovná, kdy Ytong (za mě se to jmenovalo Siporex) není přesně řezaný (mí ho přivezli ve vagónu na nejbližší nádraží a nebyl tam po překládání snad jediný celý roh) je správně. Ale kdo nezažil, neuvěří.

Doufám, že jsem vám tímto popiskem trošku přiblížil historii stavby rodinných domků na Moravě a možná i ve zbytku tehdy ještě ČSSR.