Zateplení stropu na půdě nad bytem v rodinném domě
Dobrý den.
Máme v plánu zateplit strop o ploše cca 100 m2 v rodinném domě z roku 1989. Jedná se nám o zateplení podlahy ze strany půdy. Cena celého zateplení včetně podlahy je poměrně důležitý parametr. Takže nejdražším řešením bychom se rádi vyhli a použili nějaké osvědčené, ekonomicky únosné řešení.
Půda je neobydlená, nevytápěná, cca 2,8m vysoká, pod sedlovou střechou. Původně tam byla plánovaná druhá bytová jednotka, ale na tu dosud nedošlo. Proto tam dosud nebyla žádná tepelná izolace. Pouze mezi krokvemi a kleštinami je cca 5 cm "kousané" minerální vaty. Žádná další izolace tam není. Viz náčrtek a fotka domu.
Pro zateplení včetně podlahy máme prostor ve výšce jednoho schodu, který je možné přidat, tj. cca 20cm. Více bohužel ne. To by vyžadovalo zvýšit už existující jednotlivé schody a i těch 20 cm výšky je už hodně.
Podlaha by měla být zatížitelná pro běžný provoz pro případ, že by tam někdy v budoucnu na druhou bytovou jednotku přece jen došlo. Dům je stavěn jako dvou generační. A protože se jedná o půdu rodinného domu, tj. místo, kde se odkládá, co je navíc 
, tak i proto bychom tam potřebovali zajistit obvyklou nosnost podlahy.
Když jsem se díval jak to řešit, tak na mě ze všech stran vyskakuje především řešení s foukanou izolací od ippolna.cz. U ní mám ale poměrně velký problém s tím, že když tam bude ta rámová konstrukce z OSB desek, tak ta bude patrně fungovat jako zvukový most a každé cinknutí na podlaze se bude přenášet do bytu dole.
Můžete mi prosím nastínit nějaké další funkční řešení této věci?
Děkuji za vaše náměty.
Tento problém jsem řešil také.Dvougenerační dům,sedlová střecha neobydlená půda 100m2.Nakonec jsem to vyřešil 2x5cm polystyrenu křížem přes sebe.Potom jsem to zaklopil OSB deskou 12mm.Již to máme čtvrtým rokem bez jediného problému.Máme tam složené různé harampádí a zvukově to taky pěkně tlumí.Mohu jen doporučit.Vše jsem to udělal sám za asistence manželky v ceně asi 22000Kč.
polyš netlumí hluk, 10 cm není zateplení, ale přesto blahopřeji k úspěchu.
Pane Milane: To není tak docela pravda. Vyrábějí se polystyreny s kročejovým útlumem. I 10cm polyše je zateplení. Jestli je dostatečné je věc druhá.
Pane Yorgu: Zdá se mi to, nebo nevíte co chcete? Pan Milan Vám nabídl jednoduché, levné a elegantní řešní. Levným řešením nemyslím jen z pohledu pořizopvacích nákladů, ale i možností budoucí využitelnosti této izolace na zateplení střešního pláště v případě, že se bude zobytňovat podkroví. Pochopte, že strop bude plnit jinou funkci v případě, že nad ním bude neobytný nevytápěný prosttor a jinou v případě, že nad ním bude obytný nebo pobytový vytápěný prostor. U nevytápěné půdy musí především tepelně izolovat! Proč řešíte kročejovou neprůzvučnost, když prostor bude sloužit jako skladiště? U obytných prostor musí plnit především funkci zvukoizolační, tam je řešení kročejové neprůzvučnosti namístě. Nemůžete mít obojí najednou. A nebo můžete, ale zozhodně to nebude levné ani efektivní.
Zvolil bych řešení pana Milana s tím, že pokud by došlo na zobytnění podkroví, tak podlahu rozeberete, izolaci využijete k zateplení střechy a uděláte novou lehkou nebo těžkou plovoucí podlahu.
P.S. skutečně máte přímo na hurdiskách beton?
Dobrý den pane Fortysi.
Mohu vás ubezpečit, že přesně vím co chci.
Řešení, které zde nabídl pan Milan mi vyhovuje a ještě jsme ho spolu vyjasnili přes Skype.
PS. Na hurdiskách je skutečně cca 2 cm vrstva betonu, které na patkách volně ložené hurdisky fixovala proti propadnutí a na něm je až do úrovně patek škvárobeton. Ono se to tak za bolševika dělalo. A vím to, protože jsem to dělal vlastníma rukama.
Pane Milane: nepochybuji o tom, že znáte elastifikovaný nebo elastifizovaný pěnový polystyren, který se prodává pod různými obchodními názvy ne jen polyfon. Jen jsem si dovolil poznamenat, že výrok "polyš netlumí hluk" není úplně přesný. Děkuji za výklad procesu jeho výroby a přeji hezký večer.
Pane Yorgu: Jsem rád, že jste nalezl řešení, které vyhovuje Vašim predstavám
. Aha, tak proto. Nevím jak se dělaly hurdy za socíku, ale přesně si vybauvuju, že před nějakými 12 lety kdy jsem dělal hurdyskový strop do patek já, tak na každé paletě byl technologický postup, který přímý kontakt hurdisky s betonem výslovně zakazoval. Přeji hezký večer i Vám.
Pro vaši informaci jak se dělaly hurdisky za socialismu.
To přijel trambus s volně loženými hurdiskami na korbě. Ty se musely nejdříve v cihelně na korbu ručně naložit a pak i ručně složit. Nějaké palety? To ne. Pak tam byly patky, které se musely půlit. Při tom velmi opatrném půlení tak cca 10% praskla jinde než bylo třeba, takže se vyhazovaly. Další fází bylo to hurdisky roztřídit podle délky. Už je to dlouho, ale tuším, že mezi nejdelší a nejkratší byl rozdíl 5 cm. Takže se třídily po 0,5 cm. Délka ale nebyl jediný problém. Druhým problémem bylo, že ne všechny byly rovné a ne všechny měly stejný úhel sklonu patky. Některé měly puchýře od přepálení. Podotýkám, že se jednalo o 1. jakost. Ne o nějaký výprodej.
Pak se do patky pláclo trošku malty a patka se usadila na Ičko. Pak se mezi patky položila opět na trošku malty hurdiska. Proč malta? Protože jak jsem psal i vybrané hurdisky stejné délky neseděly a tou maltou se to pak dorovnávalo. Někdo hurdisky pokládal na bednění, ale my jsme tehdy tolik dřeva neměli. Poté co se položilo jedno pole, tak se ještě srovnaly hurdisky, které mezitím spadly níže. A aby se to zafixovalo, tak se to zalilo řídkým betonem. A předtím se ještě musely zafixovat Ička, aby pod váhou hurdisek neujely. Když pak stavěl kamarád a dělal strop z cihlových trámů a mezi to kladl cca 0,5 metrové vložky, tak jsem mu dodatečně záviděl a nadával jsem projektantovi, že tam ty hurdisky nakreslil.
To, že dnes hudrujeme když hrana polystyrénových desek není na mm rovná, kdy Ytong (za mě se to jmenovalo Siporex) není přesně řezaný (mí ho přivezli ve vagónu na nejbližší nádraží a nebyl tam po překládání snad jediný celý roh) je správně. Ale kdo nezažil, neuvěří.
Doufám, že jsem vám tímto popiskem trošku přiblížil historii stavby rodinných domků na Moravě a možná i ve zbytku tehdy ještě ČSSR.