Domaca pec
Zdravim,
Mam zahradu a dnes ma tak napadlo ze by nebolo od veci mat niekde vonku na dvore klasicku pec, taku aka sa kedysi pouzivala na pecenie chleba a podobnych veci. Viem ze sa nieco take da urcite aj kupit, avsak moj rozpocet sa blizi k nule, a preto ma zaujima ako to kedysi robili nasi predkovia. Viem ze pece a vseobecne ohniska sa vymazavali hlinou. To je OK ak je pec v miestnosti kde na nu neprsi. Co ale vonku ? Ako sa to riesilo kedysi ? A nevie niekto poradit nejaku dobru literaturu, ktora sa zaobera prave niecim takym ? Videl som pec z klasickych palenych tehal, skladanu jak klasicky oblukovy preklad z tehal. Proste drzi to samo svojou vahou + trocha malty. Ale neviem ako znasa tehla vyssie teploty a cim sa o lepi aby to nepopraskalo od ziaru. Nejake napady ?
Predkovia boli zmierený so silami prírody, žili intenzívnou prácou a krátko. Problém dôchodku ich neprápil, iba málo z nich sa dožilo 50-tky.
Strechy boli pokryté dreveným šindlom alebo slamou čo značí, intezívnu starostlivosť a tak to bolo so všetkým. Aj s pecami, stavali sa z mizerných materiálov a opravovali sa v krátkych intervaloch.
U predkov moc inšpirácie nehladaj.
U predkov nie ? Hm no niektroe techniky ktore pouzivali neboli uplne na zahodenie :) Tak teda kde hladat inspiraciu ?
http://forum.tzb-info.cz/102647-kachlova-kamna-sve pomoci
Drobná chybka.. Kachlová kamna jsou určená pro vytápění, nikoli k pečení.
Jediné,co je u pece na chleba potřeba dodržet,je dostatečná tepelná kapacita,Akumulace tepla je u pečení v takové peci veledůležitá.Myslím si,že postavit ji venku na dvoře je nemožné,protože by stračně rychle vychládla a nepekla.Pec je v podstatě hromada kamení,která se rozpálí spálením množství dřeva a pak se do ní nalifruje předem připravený chleba.Po dobu pečení se musí teplota v peci udržet na teplotě 200 - 250 st C.Pak je jasné,že okolo komínu i vlastní pece je materiál,který ji izoluje před vychladnutím.Tedy omaz jílem.
Když vidíte takovou pec na vsi,je vám toto jasné
JABRAKA
Pokud si chcete ušetřit hodně starostí, mnoho námahy a spustu peněz s výsledkem nejasným, pořiďte si eletrickou domácí pekárnu.
Pečení funguje přesně na principu, který zde správně popsal Jabraka. Když se pec dřevem roztopila na potřebnou teplotu, vymetlo se všechno žhavé a na čisté ohniště se sázel chléb. Ač byla dříve pec zcela běžná v každém gruntu i v mnohých chalupnických staveních, pochybuji že dnes někdo dá dohromady krom několika málo památkářů. Kdo neměl pec vlastní, pekl u sousedů, nebo v obecní peci. Doporučuji tedy čerpat inspiraci někde v muzeu, nebo ve skanzenu. Pro Vás připadá do úvahy nejspíše skanzem v Pribyline u Liptovského Mikuláše, možná snad i ve Strážnici na Moravě. Tady v Čechách pak stredověký vodní mlýn v Hoslovicích, kde se občas pečou moc dobré koláče i chleba a pak pokud vím v Čechách jediná dochovaná a funkční obecní pec v Lenoře. Tam se peče pravidelně každý měsíc téměř po celý rok, mistr pekař pochází ze Slovenska a rovněž peče šmakózní pečivo. Tedy alespoň mně chutná v Lenoře i v Hoslovicích.
Zcela bych souhlasil s předchozími dvěma příspěvky, o pečení v pekárně jsem slyšel vyprávět od babičky a bourání pekáren pamatuji jako školní dítě před r.1960. Současné cihly by asi moc pečení nevydržely, vhodné by byly ty ze starých baráků do tvrda vypálené /dá to práci přerazit ji kladivem/ nebo nějaké šamotky. Životnost pekárny mimo dům odhaduji tak na dvě zimy a problém by byl i s únikem tepla.Pod dno pekárny se dávala vrstva rozbitých skleněných střepů, ve stropu pekárny byly asi 3 nebo 4 kanálky na odvod kouře asi pro rovnoměrnější prohřátí, které se pro ten účel různě zakrývaly během vytápění. Na vytopení pokud si to dobře pamatuji, stačil kubík vyschlých polen / 1 m délky/ drobněji rozštípaných.
Obezdívka pece mohla být tak nějakých 60 cm, vytopení se odhadovalo vhozením hrsti mouky dovnitř po vymetení popele, mouka musela zhnědnot, ne shořet, takže se pec pro snížení teploty vymetala mokrým březovým koštětem.Taky se to uvnitř nějak kropilo aby vzniklo vlhké teplo, více nevím.
Kubík dřeva na vytopení pece? To je docela dost, ne? Kolik chlebů se tam potom upeklo?
podle babičky tak snad pekli lx za měsíc z 50 kg žitné mouky,kvásek uchovávali od jednoho pečení ke druhému a mělo z toho být 17 bochníků chleba, po upečení chleba snad ještě pekly buchty, koláče, a perfektně se prý dala upéci husa /v pekáči/
Tak jestli si v tom napekla celá vesnice na měsíc dopředu, tak to potom asi jde.
Teplá husa, k tomu ten teplý chleba a
Většinou se peklo jen na týden, ale je fakt, že to bylo vždy ve velkém. Alespoň tak jsem to vždy slyšel, nebo četl. Upřímně si nedovedu představit třítýdenní chleba; brr... Ale s tím masem máš pravdu. Tady ve městě byla vyhlášená pekárna s ještě vyhlášenějším rohlíkem. Měl specifickou chuť prý protože se v peci dokud byla příliš horká na pečivo pekla nejdříve sekaná a rohlíky byly potom tak navoněné sekanou že styčily tři a člověk byl nasvačenej. Škoda že jsem ho nestil ochutnat. Vlastně jsem nestihl ani ten rohlík jako takový.
Zvláštní, když já jsem hledal info o chlebové peci, našel jsem slovenské stránky-forum s fotkami, odkazy a návodem. Stačí googlit. Venkovní se právě najdou snáz, já mám potíž, že je vestavěná v domě a komínové průduchy jdou jaksi podivně.
Dokonce se v Lenoře peče a tuším v Hýskově (někde u Chyňavy to je určitě).