Zcela bych souhlasil s předchozími dvěma příspěvky, o pečení v pekárně jsem slyšel vyprávět od babičky a bourání pekáren pamatuji jako školní dítě před r.1960. Současné cihly by asi moc pečení nevydržely, vhodné by byly ty ze starých baráků do tvrda vypálené /dá to práci přerazit ji kladivem/ nebo nějaké šamotky. Životnost pekárny mimo dům odhaduji tak na dvě zimy a problém by byl i s únikem tepla.Pod dno pekárny se dávala vrstva rozbitých skleněných střepů, ve stropu pekárny byly asi 3 nebo 4 kanálky na odvod kouře asi pro rovnoměrnější prohřátí, které se pro ten účel různě zakrývaly během vytápění. Na vytopení pokud si to dobře pamatuji, stačil kubík vyschlých polen / 1 m délky/ drobněji rozštípaných.
Obezdívka pece mohla být tak nějakých 60 cm, vytopení se odhadovalo vhozením hrsti mouky dovnitř po vymetení popele, mouka musela zhnědnot, ne shořet, takže se pec pro snížení teploty vymetala mokrým březovým koštětem.Taky se to uvnitř nějak kropilo aby vzniklo vlhké teplo, více nevím.