vodní sklo

Ještě nám prosím dejte termín, do kdy má přijít nejpozdější odpověď, aby se z toho kamarád nervově nezhroutil ...

tak do 12? po obede by sel zdit - prej mu prestalo prset

Možná by stačilo v rámci nezadedbání přípravy prostudovat prográmek s recepturami a uvědomit si do čeho a proč se aditivum přidává.
Chytrý pan Google napovídá, že ... zarobeton.htm

edit:
Jednoduchým odkazem z téhle diskuse se lze dostat k fabrickému výrobku, který je pro stejný účel. Ke každému výrobku musí být bezpečnostní a technický list. V jednom máte složení atd. a ve truhém je info o technické stránce, použití atd.
Chce to jen se začíst ...
http://www.poradte.cz/domacnost-a-bydleni/538-vodov zdorny-beton.html
http://www.soudal.cz/cz/product-detail.php?evc=1534 000

dobre tam je zarobeton k te malte. to ze tam neni davkovai (jestli rozmichat ciste jen se sklem nebo i trochu vody) resit nebudem.
ale co vodni sklo do normalniho betonu? výhody nevýhody dávkování?

Známý dodával vodní sklo do betonu na taras, s odůvodněním, že až zaprší, tak e do toho nedostane voda, tudíž beton nebude zvětrávat, ovšem dávkování si nechal pro sebe (nepídil jsem se). Tolik výhoda, nevýhoda je ta, že jak to zatvrdne někde, kde namá, tak to půjde podstatne hůř odstranit, a dávkování může zkusit od oka (mnou oblíbená metoda pokus/omyl - je ale občas ekonomicky náročnější…).
K.

Vodní sklo jako přídavek do betonu urychluje hydrataci - rychleji dosáhne počáteční pevnosti . Beton pak tuhne velmi rychle.

Doporučujeme nejprve si vyzkoušet směs v poměru 1:100 a následně přidávat do max.5% objemu.Důležité upozornění: je třeba připravit si řídší směs.

Dále zlepšuje voduvzdornost a nasákavost betonu čímž snižuje riziko drolení a zvyšuje jeho životnost. Jako příklad využití vodního skla coby přídavku do betonu lze uvést průmyslové stavby metra,tunelů.základů staveb apod.

impregnace_betonu1.htm

1. nedává
2. viz bod 1.
3. ano
4. logicky do vody a pak do malty
5. podle návodu. podle gusta zedníka

Do betonu se vodní sklo nedává, není proč. Sice pamatuju že jsme někdy před 20 lety betonovali podlahy v chlívcích pro prasata, kde se ale používala místo betonu jakási směs, tuším že se to snad jmenovalo "Boxit" nebo tak nějak ale nejsem si jist. No a do toho materiálu se tedy vodní sklo přidávalo. Dnes už je ale dostupnost materiálu a stavební chemie někde úplně jinde, tak myslim že domácké experimentátorství pozbylo smyslu.
Do šamotové malty se VS přidávalo a myslím, že snad i dnes. Pak věřím že pokud koupím šamotovou směs, dočtu se v návodě jak míchat a kolik čeho přidat.
Jinak na téma krbu jsem teď vygooglil docela zajímavý link : K R B - plánky, rady, návody

V šamotové směsi bývá vodní sklo "sušené", jen se rozdělá vodou. Ostatně co by to bylo za hotovou směs, když by se tam muselo něco přidávat, že .

Až mi nějaký chytrák vyčte,že odpovídám po letech,tak pro ty,kteří si poradnu pročítají jen ze zájmu.Zase jsou jiní chytráci,kteří vyčítají proč si to nenašel ,že už to tady bylo několikrát.Jinak v návodu na výmazovou šamotovou maltu je doporučeno přidat vodní sklo pro zvýšení pevnosti,když něco nevíš,tak mlč.

Ono se tam ale opravdu vyskytuje v suché formě a přídavkem tekutého si to ještě vylepšíš. Tak neurážej. Ber to jako když si šoupneš prcka vodky do piva.
Počti si, hlavně o suchých maltových směsích dole na stránce.

Tak na Tvou větu,že: tak myslim že domácké experimentátorství pozbylo smyslu, - Ty fakt propaguješ to,že i když si někdo chce vybetonovat terásku,tak si má pozvat mix,který je X krát dražší než si vybetonovat ten kousek sám? Pokud Ty na to máš,tak neraď jinejm,kteří si chtěji něco udělat sami. Reklam je tady si myslím habaděj.

Nesouhlasím s připomínkou, že "do betonu se vodní sklo nedává,protože není proč". Sám jsem se přesvědčil, že je proč:
Při opravě tělesa splavu se nám objevily drobné průsaky, které nebylo možno dobetonovat. Vzpoměl jsem si na dva zedníky, kterým při betonování septiku zbyla ve dnu díra pro průběžné odčerpávání vody a kterou bylo nutno dobetonovat. Starý pán-zedník jim poradil, ať do betonu přidají vodní sklo a beton bude rychle tvrdnout a bude nepropustný, čímž se ji podaří otvor zabetonovat dřív, než jej voda z podloží zaplaví.Vzali tedy kbelík betonu a hodlali způsobem pokus-omyl zjistit optimální poměr. Jejich vědecký rozbor probíhajícího pokusu probíhal asi takto:"Nalej jen trochu, já udu míchat - Co to dělá?-Nic, přilej- Eště!- No, už to tuhne. -Tyvole, už to fakt tuhne!-Vyndej lžíci!-Nejde to, jdi to zahodit i s kbelíkem!" Opakovaný pokus byl úspěšný a i při opravě splavu se osvědčil: Do otvoru jsme zabetonovali pomocí betonu s trochou vodního skla plastovou trubku kuželového tvaru. Po zatvrdnutí betonu jsme trubku, ze které vytékala voda, vyjmuli a zbylý otvor utěsnili zátkou z korku, kterou jsme znovu zabetonovali.
Beton s příměsí vodního skla podstatně rychleji tvrdne a dle tvrzení je lépe vodě odolný..

Šamot děda rozdělával v malém množství pouze s vodním sklem a spojoval jím cihly předem navlhčené ve vodě. Je-li to správný postup, netuším, ale vyzdívka denně používaných kamen takto vydržela několik let.

Něco je špatně. Zkoušel jsem vyrobit vodní sklo a už mám týden namočené střepy z rozbitého okna ve vodě a furt je tvrdé. Je třeba do vody něco přidat? a Jak to pak usušit aby bylo zas sušené. Já jsem tam dával to sklo úplně suché.

To si dělaš srandu že? Vodní sklo je vodný roztok křemičitanu sodného (chemický vzorec Na2SiO3).Je to chemikalie. Dřív se to používalo na nakládání vajíček.

Určitě si dělá srandu.Tohle nemůže napadnout nikoho normálního.

Omyl - tohle nemůže nikdo normální brát vážně!!!!

No bodejď by nebylo tvrdý když ho mácháš v tvrdý vodě. Teda pro tenhle účel tvrdý. Předpokládám žes ho dal do vody z kohoutku a pitná voda má ph 6-8. To je moc nízké, takže nejdříve ho musíš zvednout nad 9.5. To stačí. Pak je třeba vodu se sklem udržovat cca 140 minut na teplotě 83 - 85°C aby se nastartovalo rozpouštění a pak už stačí počkat 24 hodin a máš vodní sklo hotové. Zahustit je možné dextrinem. Se sušením už to ale tak jednoduché není. To se totiž musí tekuté vodní sklo vlít do lázně z kapalného dusíku aby prošlo lyofilizací. Získá se tak krystalické (suché) vodní sklo v nejčistší podobě. A abych nezapomněl. Rozpouštění se musí dělat za úplňku. Jinak se nerozpustí úplně.

Máš talent. Takhle pěkně plynule používat odborné termíny. Téměř se ti nedá nevěřit

Když už to někdo vytáhl - http://vtm.zive.cz/zahada-trvanlivosti-rimskeho-be tonu dole v diskuzi o geopolymerech

Ještě bych dodal,že sklo nesmí být z flašek od tvrdýho chlastu,jinak se to nepodaří. Chce to od sodovek, nebo třeba od oleje, nebo tak něco.

Dobrý den,

ano vodní sklo zlepší vlastnosti silikátových materiálů, především nasákavost sníží a zvýšípevnost, ale!!!!! velice často je zatíženo výkvětem sody, což má za následek téměř neodstranitelné výkvěty na povrchu, tím ztrátu těch úžasných vlastností a nebezpečí porušení zdiva vlivem rekristalizačních sil, kterými bude vysolování doprovázeno. Jako vhodná varianta je použít směs vodního skla a silikátového mateiálu (štuk, beton) až na povrch kce ( utěsnění),vnímanou jako těsnící stěrku.

S pozdravem

Tomáš Hrdlička
Odstraněna reklama. Pokud máte zájem inzerovat nějaké služby, tak zde jsou podrobnosti:
advertising (karel)

to je jako kdyby dal zelezo do vody a cekal az se mu roztavi,,

Železo se samozřejmě neroztaví, ale rozpustí. Smícháním železa s vodou a katalyzátorem, molekuly vody vnikají mezi molekuly železa a tím způsobí narušení vnitřních vazeb a ztekucení železa. Tomuto produktu se říká nepřesně hydrát železitý a používá se na tzv. studené lití.
Tekuté železo se zastudena nalije do formy a následně zahřeje na teplotu varu vody. Voda se z odlitku odpaří a výsledný odlitek získá původní vlastnosti železa. Takové odlitky se používají v přesném strojírenství, protože tak odpadá deformace odlitků vlivem chládnutí z vysoké teploty.
Složení katalyzátorů, pro různé složení železa, přesněji oceli, si metalurgové přísně tají. Například pro ředění tzv. ocelolitiny jsou potřeba katalyzátory dva a jejich složení je tajné, jak recept na Cocacolu. V současné době se prý pracuje na vývoji katalyzátorů, pro ředění hliníku a později i jiných kovů. Od tohoto vývoje se předpokládají značné úspory v odlévání kovů, protože není potřeba materiál zahřívat na teplotu tání kovu.
To znamená značné energetické úspory a tím podstatné zlepšení ochrany životního prostředí. Podle nepotvrzených zpráv, se tohoto úkolu mají zůčastnit i nezaměstnaní špičkoví metalurgové ze zkrachovalé Poldi Kladno. Vývoj zatím probíhá tajně, aby se postupy nedostaly do Číny, protože by tam vývoj urychleně dokončili a svět zaplavili okamžitě dovozem tekutých kovů. To by vážně poškodilo evropskou a americkou ekonomiku, kde již byly do vývoje vloženy nemalé prostředky.