vodní sklo

1. nedává
2. viz bod 1.
3. ano
4. logicky do vody a pak do malty
5. podle návodu. podle gusta zedníka

Do betonu se vodní sklo nedává, není proč. Sice pamatuju že jsme někdy před 20 lety betonovali podlahy v chlívcích pro prasata, kde se ale používala místo betonu jakási směs, tuším že se to snad jmenovalo "Boxit" nebo tak nějak ale nejsem si jist. No a do toho materiálu se tedy vodní sklo přidávalo. Dnes už je ale dostupnost materiálu a stavební chemie někde úplně jinde, tak myslim že domácké experimentátorství pozbylo smyslu.
Do šamotové malty se VS přidávalo a myslím, že snad i dnes. Pak věřím že pokud koupím šamotovou směs, dočtu se v návodě jak míchat a kolik čeho přidat.
Jinak na téma krbu jsem teď vygooglil docela zajímavý link : K R B - plánky, rady, návody

V šamotové směsi bývá vodní sklo "sušené", jen se rozdělá vodou. Ostatně co by to bylo za hotovou směs, když by se tam muselo něco přidávat, že .

Až mi nějaký chytrák vyčte,že odpovídám po letech,tak pro ty,kteří si poradnu pročítají jen ze zájmu.Zase jsou jiní chytráci,kteří vyčítají proč si to nenašel ,že už to tady bylo několikrát.Jinak v návodu na výmazovou šamotovou maltu je doporučeno přidat vodní sklo pro zvýšení pevnosti,když něco nevíš,tak mlč.

Ono se tam ale opravdu vyskytuje v suché formě a přídavkem tekutého si to ještě vylepšíš. Tak neurážej. Ber to jako když si šoupneš prcka vodky do piva.
Počti si, hlavně o suchých maltových směsích dole na stránce.

to je jako kdyby dal zelezo do vody a cekal az se mu roztavi,,

Železo se samozřejmě neroztaví, ale rozpustí. Smícháním železa s vodou a katalyzátorem, molekuly vody vnikají mezi molekuly železa a tím způsobí narušení vnitřních vazeb a ztekucení železa. Tomuto produktu se říká nepřesně hydrát železitý a používá se na tzv. studené lití.
Tekuté železo se zastudena nalije do formy a následně zahřeje na teplotu varu vody. Voda se z odlitku odpaří a výsledný odlitek získá původní vlastnosti železa. Takové odlitky se používají v přesném strojírenství, protože tak odpadá deformace odlitků vlivem chládnutí z vysoké teploty.
Složení katalyzátorů, pro různé složení železa, přesněji oceli, si metalurgové přísně tají. Například pro ředění tzv. ocelolitiny jsou potřeba katalyzátory dva a jejich složení je tajné, jak recept na Cocacolu. V současné době se prý pracuje na vývoji katalyzátorů, pro ředění hliníku a později i jiných kovů. Od tohoto vývoje se předpokládají značné úspory v odlévání kovů, protože není potřeba materiál zahřívat na teplotu tání kovu.
To znamená značné energetické úspory a tím podstatné zlepšení ochrany životního prostředí. Podle nepotvrzených zpráv, se tohoto úkolu mají zůčastnit i nezaměstnaní špičkoví metalurgové ze zkrachovalé Poldi Kladno. Vývoj zatím probíhá tajně, aby se postupy nedostaly do Číny, protože by tam vývoj urychleně dokončili a svět zaplavili okamžitě dovozem tekutých kovů. To by vážně poškodilo evropskou a americkou ekonomiku, kde již byly do vývoje vloženy nemalé prostředky.