Železo se samozřejmě neroztaví, ale rozpustí. Smícháním železa s vodou a katalyzátorem, molekuly vody vnikají mezi molekuly železa a tím způsobí narušení vnitřních vazeb a ztekucení železa. Tomuto produktu se říká nepřesně hydrát železitý a používá se na tzv. studené lití.
Tekuté železo se zastudena nalije do formy a následně zahřeje na teplotu varu vody. Voda se z odlitku odpaří a výsledný odlitek získá původní vlastnosti železa. Takové odlitky se používají v přesném strojírenství, protože tak odpadá deformace odlitků vlivem chládnutí z vysoké teploty.
Složení katalyzátorů, pro různé složení železa, přesněji oceli, si metalurgové přísně tají. Například pro ředění tzv. ocelolitiny jsou potřeba katalyzátory dva a jejich složení je tajné, jak recept na Cocacolu. V současné době se prý pracuje na vývoji katalyzátorů, pro ředění hliníku a později i jiných kovů. Od tohoto vývoje se předpokládají značné úspory v odlévání kovů, protože není potřeba materiál zahřívat na teplotu tání kovu.
To znamená značné energetické úspory a tím podstatné zlepšení ochrany životního prostředí. Podle nepotvrzených zpráv, se tohoto úkolu mají zůčastnit i nezaměstnaní špičkoví metalurgové ze zkrachovalé Poldi Kladno. Vývoj zatím probíhá tajně, aby se postupy nedostaly do Číny, protože by tam vývoj urychleně dokončili a svět zaplavili okamžitě dovozem tekutých kovů. To by vážně poškodilo evropskou a americkou ekonomiku, kde již byly do vývoje vloženy nemalé prostředky.