snímač u křovinořezu

O jakem snímači píšeš? Jaka mezera mezi "snímačem" a rotorem? Mezera je na svicce mezi kontakty. Svicku ocisti dratenym kartáčem a zkus mezeru mezi kontakty zmenšit.

Bezkontaktní zapalování.mezera mezi ssnímačem a magnety na rotoru.

Neznám ten křovinořez,ale řešil jsem to na malé elektrocentrále,ta má však ještě na kabelu malou indukční cívku,která je napájena ze snímače.Snímač jsem měřil proti kostře,na displeji problikává něco okolo šesti voltů,to přerušovaně před horní úvratí napájí indukční cívku.Těch snímačů je více druhů,já mám ten zalitý,neopravitelný,chtěl jsem tu hmotu roztavit a znát součástky,nejde to,škoda.Nemám to dořešené,nemohu ten samý systém nikde najít,postupně produmávám schemata,že bych to někdy po večerech spáchal sám,ale to je docela ptákovina pro pevné nervy,správně vychytat moment sepnutí snímače před horní úvratí,zlaté kladívko.
Ono to funguje docela jednoduše,jedna část vyrábí elektřinu a další cívečka je jako snímač,po přiblížení magnetu se v ní změní napětí a to sepne spínací prvek.Sám rád přivítám další radu k rozřešení tohoto problému .

Ten snímač asi bude zapalovací indukční cívka. Mezera mezi ní a magnety co nejmenší, ale aby neškrtala o magnety. Nevím,jaké zapojení tohle zapalování má, ale nějaký elektronický spínač myslím je zalitý přímo v tělese cívky. Pravděpodobně se na tom z vnějšku nedá nic změřit. Samotná cívka má až několik tisíc závitů, závadou bývá proskakování jisker mezi závity. Opravit se to v podstatě nedá. Na různé stroje tyhle cívky lze najít na internetu, stojí většinou asi pět set. Bývají stejné pro více druhů strojů.

Problém je ten že to je takové párátko Homelite a zrovna ten typ není k mání.Ještě zkusím zda nenní závada ve vysoko napěťovém kabelu.Někdy to i chytne běží a potom rychlá smrt.On ani ten kabel z toho nejde vydolovat.Ale díky za komenty.

https://www.zahrada.cz/forum/motorove-pily/zapalovani-u-pily-hq-136-380871/

Mezi cívku a rotor dávám přeložený novinový papír , tento odtrh se mi osvědčil.

Vypadá to nějak takhle? https://www.hobynaradi.cz/civka-indukcni-zapalovaci-ke-krovinorezu/?gclid=EAIaIQobChMIv6iPjraY-AIVieJ3Ch0k8gZlEAAYAiAAEgJ1jPD_BwE.
Jsou tam na obrázku i rozměry. Pokud by to pasovalo, tak by se to tam dalo dát a bude to fungovat.
Jen pro toho, koho to zajímá, popíšu, jak takové zapalování funguje.
Sice jsem žádné zapalování od křovinořezu, nebo pily nepitval, ale v podstatě to jinak a jednodušeji ani nejde.
Na setrvačníku motoru jsou permanentní magnety. K tomu přiléhá cívka s pólovými nástavci.
Cívka má dvě vinutí. Primární, málo závitů silný drát, malý ohmický odpor.
Sekundární, hodně závitú, tenký drát, velký odpor. Ta vede na svíčku.
Obě jsou jedním koncem spojeny s kostrou.
Zapalování je tzv. bezkontaktní, což znamená, že spínací kladívko (třeba jako u Pionýra), je nahrazeno spínacím tranzistorem, ten je ovládán nějakým snímačem polohy magnetu na rotoru, nejspíš hallovou sondou.
Při točení motoru, se magnet na setrvačníku blíží k cívce. Tím v ní vlivem rostoucího magnetizmu začne vznikat napětí. Ale primární vinutí je tranzistorem zkratováno na kostru. to znamená, že v primáru začne téct velký zkratový proud. Tento proud ale silně působí proti snaze magnetu vyvolat magnetický tok jádrem cívky.
Jak se ale magnet rotoru ještě více přiblíží k pólovým nástavcům cívky (zpravidla v maximu). tak také tuto polohu zaznamená čidlo (zalité v plastu vedle vinutí, hall. sonda).
V té chvíli teče primárem maximální proud. Ale teď sonda dá impuls, který způsobí okamžité zavření tranzistoru. Tím okamžitě přestane primárem téct proud, který působil proti magnetismu magnetů na rotoru. Tím dojde k velmi rychlému zmagnetování jádra cívky magnetismem magnetů na rotoru.
Magnetická indukce v cívce, je úměrná rychlosti změny mag. toku. Tím, že tranzistor přerušil proud, který vyvolával sílu proti magnetům, tak ty velmi rychle vyvolaly mag. tok v jádru.
Ta změna je velmi rychlá a tím se v sekundárním vinutí s mnoha závity naindukuje vysolé napětí.
Bez zatížení může být napětí i patnáct kV. Ale dříve přeskočí jiskra na svíčce, která napětí vybije už při menším, ale stále velmi vysokém napětí. Na izolaci v cívce jsou vysoké nároky.
Tak se snadno stane, že izolace nevydrží napětí a jiskry přeskakují někde mezi závity cívky.
A zapalování jde někam do kytek, nebo el. odpadu.
"Nejlepší" způsob,jak si cívku odepsat, je zkoušení tak, že se kablík bez svíčky přibližuje ke kostře pro zjištění, jestli to hází jiskru. A s radostí, hele, hází to až na cenťák. --- A hele už ne....
Zvětšení přeskokové vzdálenosti, na víc než je na svíčce, způsobí zvětšení napětí až na proražení izolace. To samé snadno, při vyjmuté svíčce z válce a protočení motoru, třeba proto, aby se vyvětral po přechlastání. Když se zapomene vypnout zapalování, tak je často hotovo.
Jak se zatáhne za startovací šňůru a není svíčka zapojená a ve válci, musí se zapalování
vždy vypnout !!!
Tak, to je asi tak všechno, co vím o magneto - zapalování.
Kdo to všechno ví, nechť promine dlouhý článek. Třeba to někoho zajímá tak snad to někomu pomohlo k dalšímu vědění. Protože, "čím víc toho víš, tím víc zjišťuješ, že je ti to naprd" .
A tak...

Velmi dobrý popis. Vypnout zapalování však platí pro křovinořezy a motorové pily. Ale ještě poznámka k benzinovým sekačkám trávy. U těch není většinou, při protáčení motoru startovací šňůrou, žádná možnost vypnutí zapalování. Takže v případě profouknutí "přechlastaného" motoru je nutné mít vždy osazenu na "fajfce" svíčku, aby nedošlo k případnému proražení vinutí jak píšeš.

Díky za odpověď .Pro mě je novum že je rizikové zkoušet jestli to vůbec dává jiskru na svíčce.Příslušný snímač jsem objednal na Alíku.Tady jej sice shop vede ale není skladem

Zkoušet se to může, ale tak, aby délka jiskry nebyla o moc delší, než na svíčce, tedy cca 1mm.
Když se to zkouší se svíčkou a kostra (závit) svíčky je dobře spojen s motorem, je to v pořádku.
Ale zejména u strojů, jako křoviňák, když se tahá za start. šňůru a různě se to přitom hýbe, je složité tuto vzdálenost dodržet. Dojde třeba k oddálení svíčky od motoru a jiskra pak skáče mezi kontakty ale také mezi svíčkou a motorem. Tím je delší a je větší napětí.
Pro představu: Když je vše v pořádku a mezi kontakty svíčky je asi 0,7mm, přeskočí jiskra (velmi přibližně) tak při napětí 4000V. Pokud se jisřiště prodlouží na dvojnásovek tedy 1,4 mm, tak si toho člověk ani nevšimne. Ale napětí stoupne také přibližně tak a už je to 8000V. Ale pokud to zkoušíme jak daleko jiskra přeskočí, tak někdy to dokáže i na centimetr. Ale ne dlouho, někdy jen jednou.
Napětí stoupne nad schoposti izolace.
A opravář pak lamentuje. Ještě prve to házelo jiskru jako prase a teď takovou nijakou.