snímač u křovinořezu

Vypadá to nějak takhle? https://www.hobynaradi.cz/civka-indukcni-zapalovaci-ke-krovinorezu/?gclid=EAIaIQobChMIv6iPjraY-AIVieJ3Ch0k8gZlEAAYAiAAEgJ1jPD_BwE.
Jsou tam na obrázku i rozměry. Pokud by to pasovalo, tak by se to tam dalo dát a bude to fungovat.
Jen pro toho, koho to zajímá, popíšu, jak takové zapalování funguje.
Sice jsem žádné zapalování od křovinořezu, nebo pily nepitval, ale v podstatě to jinak a jednodušeji ani nejde.
Na setrvačníku motoru jsou permanentní magnety. K tomu přiléhá cívka s pólovými nástavci.
Cívka má dvě vinutí. Primární, málo závitů silný drát, malý ohmický odpor.
Sekundární, hodně závitú, tenký drát, velký odpor. Ta vede na svíčku.
Obě jsou jedním koncem spojeny s kostrou.
Zapalování je tzv. bezkontaktní, což znamená, že spínací kladívko (třeba jako u Pionýra), je nahrazeno spínacím tranzistorem, ten je ovládán nějakým snímačem polohy magnetu na rotoru, nejspíš hallovou sondou.
Při točení motoru, se magnet na setrvačníku blíží k cívce. Tím v ní vlivem rostoucího magnetizmu začne vznikat napětí. Ale primární vinutí je tranzistorem zkratováno na kostru. to znamená, že v primáru začne téct velký zkratový proud. Tento proud ale silně působí proti snaze magnetu vyvolat magnetický tok jádrem cívky.
Jak se ale magnet rotoru ještě více přiblíží k pólovým nástavcům cívky (zpravidla v maximu). tak také tuto polohu zaznamená čidlo (zalité v plastu vedle vinutí, hall. sonda).
V té chvíli teče primárem maximální proud. Ale teď sonda dá impuls, který způsobí okamžité zavření tranzistoru. Tím okamžitě přestane primárem téct proud, který působil proti magnetismu magnetů na rotoru. Tím dojde k velmi rychlému zmagnetování jádra cívky magnetismem magnetů na rotoru.
Magnetická indukce v cívce, je úměrná rychlosti změny mag. toku. Tím, že tranzistor přerušil proud, který vyvolával sílu proti magnetům, tak ty velmi rychle vyvolaly mag. tok v jádru.
Ta změna je velmi rychlá a tím se v sekundárním vinutí s mnoha závity naindukuje vysolé napětí.
Bez zatížení může být napětí i patnáct kV. Ale dříve přeskočí jiskra na svíčce, která napětí vybije už při menším, ale stále velmi vysokém napětí. Na izolaci v cívce jsou vysoké nároky.
Tak se snadno stane, že izolace nevydrží napětí a jiskry přeskakují někde mezi závity cívky.
A zapalování jde někam do kytek, nebo el. odpadu.
"Nejlepší" způsob,jak si cívku odepsat, je zkoušení tak, že se kablík bez svíčky přibližuje ke kostře pro zjištění, jestli to hází jiskru. A s radostí, hele, hází to až na cenťák. --- A hele už ne....
Zvětšení přeskokové vzdálenosti, na víc než je na svíčce, způsobí zvětšení napětí až na proražení izolace. To samé snadno, při vyjmuté svíčce z válce a protočení motoru, třeba proto, aby se vyvětral po přechlastání. Když se zapomene vypnout zapalování, tak je často hotovo.
Jak se zatáhne za startovací šňůru a není svíčka zapojená a ve válci, musí se zapalování
vždy vypnout !!!
Tak, to je asi tak všechno, co vím o magneto - zapalování.
Kdo to všechno ví, nechť promine dlouhý článek. Třeba to někoho zajímá tak snad to někomu pomohlo k dalšímu vědění. Protože, "čím víc toho víš, tím víc zjišťuješ, že je ti to naprd" .
A tak...

Velmi dobrý popis. Vypnout zapalování však platí pro křovinořezy a motorové pily. Ale ještě poznámka k benzinovým sekačkám trávy. U těch není většinou, při protáčení motoru startovací šňůrou, žádná možnost vypnutí zapalování. Takže v případě profouknutí "přechlastaného" motoru je nutné mít vždy osazenu na "fajfce" svíčku, aby nedošlo k případnému proražení vinutí jak píšeš.