Zkoušet se to může, ale tak, aby délka jiskry nebyla o moc delší, než na svíčce, tedy cca 1mm.
Když se to zkouší se svíčkou a kostra (závit) svíčky je dobře spojen s motorem, je to v pořádku.
Ale zejména u strojů, jako křoviňák, když se tahá za start. šňůru a různě se to přitom hýbe, je složité tuto vzdálenost dodržet. Dojde třeba k oddálení svíčky od motoru a jiskra pak skáče mezi kontakty ale také mezi svíčkou a motorem. Tím je delší a je větší napětí.
Pro představu: Když je vše v pořádku a mezi kontakty svíčky je asi 0,7mm, přeskočí jiskra (velmi přibližně) tak při napětí 4000V. Pokud se jisřiště prodlouží na dvojnásovek tedy 1,4 mm, tak si toho člověk ani nevšimne. Ale napětí stoupne také přibližně tak a už je to 8000V. Ale pokud to zkoušíme jak daleko jiskra přeskočí, tak někdy to dokáže i na centimetr. Ale ne dlouho, někdy jen jednou.
Napětí stoupne nad schoposti izolace.
A opravář pak lamentuje. Ještě prve to házelo jiskru jako prase a teď takovou nijakou.