Kempingový vařič - rozdíl mezi vysokotlakým a nízkotlakým?

Tady je určitá nápověda
https://www.4camping.cz/p/stolni-varic-meva-rio-2/

a tady další. Doporučuji přečíst text na té stránce
https://www.kutil.cz/zelezarstvi/plynova-zarizeni/varice/varic-2horak-orlik-nizkotlaky-meva-2317-s-vikem/

Prostě vysokotlakový vařič se připojuje přímo k plynové lahvi, mezi lahví a vařičem je jen hadice. Oproti tomu se nízkotlakový vařič připojuje k lahvi hadicí s regulačním ventilem :https://www.zbozi.cz/vyrobek/meva-np13001-pb-pripojovaci-set-nizkotlaky/

tady je nápověda: https://www.trygas.cz/plynove-varice

děkuji

Pak se musím zeptat, proč se nízkotlaký musí připojit přes regulační ventil?
A proč vysokotlaký nelze připojit k 5kg a 10kg láhvi?

Zřejmě obě podotázky spolu souvisí, ale nechápu, proč tomu tak je?

ještě jednou děkuji

2kg a 5 a10kg lahve mají jiný závit.

Jiný závit na láhvi je otázka vhodného proti-závitu přidělaného na hadici. V tom přece nemůže být problém. Nechci dělat chytrého, nebo tady místní zkoušet. Fakt mi tady něco nedochází asi.

děkuji

Přečti si čtvrtý odkaz od Severáka. Máš tam pouze vysokotlaké vařiče s připojením na 2 kg bombu. Pokud by jsi chtěl dělat to co popisuješ nemohl by si mít talířový regulátor tlaku, který je trvale nastavený na 30 mbar nebo 50 mbar, ale regulátor kterým lze měnit tlak. Prodávají se většinou s ručičkovým tlakoměrem aby bylo vidět jaký tlak pouštíš do spotřebiče. Před pár lety jsem kupoval levnější i bez ukazatele tlaku, který používám k velkému hořáku na pokládání asfaltové izolace.

Ještě jedna otázka.
Doma mám NASTAVITELNÝ regulátor tlaku 0-4bar. Je bez tlakoměru. Koupil jsem ho k hořáku na pokládání asf.izolace.
Také mám 10kg láhev. Logicky bych tedy měl koupit vařič nízkotlaký.
Regulátor tlaku by měl být k 10kg láhvi buď 30bar, nebo 50bar.

Jaký je tedy provozní rozdíl, když se použije regulátor 30, nebo 50bar?

Když použiji 30bar, tak do vařiče půjde nižší tlak 30bar? V tom případě, ale zůstane v láhvi více nespotřebovatelného plynu, který přes regulátor neprojde. Je to tak?

*opravuji NASTAVITELNÝ

U nízkotlakého hoříku aby byl u 2Kg lahve menší tlak, naplno z malé láhve by vyskočil vysoký plamen. Hořáky nízkotlakého a vysokotlakého mají jiné průměry trysek. Na 5 a 10 Kg se tuším bez regulátoru tlaku nesmí připojit nic. Otočit na velké lahvi ventil na plné koule, je z vařiče autogen. Regulátor tlaku zajistí správný provozní tlak.

Takže v 2kg láhvi je vyšší tlak, než v těch 5kg a 10kg?(samozřejmě, když jsou láhve plně plné)

Asi tam není vyšší tlak, ale spotřebiče, které jsou na tuto 2 kg bombu napojeny nemají regulátor tlaku plynu ale pouze ovládání otevřít - zavřít. U ostatních spotřebičů je potřebný regulátor. Např. do počátku 90 let se v Německu používaly regulátory 50 mbar a pak se to změnilo na 30 mbar (sporáky, topení v karavanech atd.). Jak píše Rce jsou u vysokotlakých hořáků menší trysky a u regulovatelných je průměr trysek větší. Samozřejmě že pokud máš spotřebič který je stavěný na 30 mbar tak tam nemůžeš dát regulátor 50 mbar a opačně. Musíš si uvědomit že nyní jsou u všech novějších spotřebičů např. sporáků nebo topení na PB, hořáky které mají vestavěné bezpečnostní prvky a pracují s předepsaným tlakem.

V tom případě, pokud bych dal na 2kg láhev redukci závitu a regulátor tlaku, tak mohu připojit nízkotlaký spotřebič.

Nejde mi o to to takto udělat(mám 10kg láhev), ale pochopit princip a co je myšleno daným názvoslovím. Koupím nízkotlaký vařič.

děkuji

Takový vařič se může hodit v době, kdy nám reálně hrozí, dík greendealu, výpadky proudu. Už to není z říše konspi-teorií, ale mluví se o tom na úctyhodných sdělovacích prostředcích. Asi více lidí si toho všimlo, protože ty ceny vařičů vzrostly od léta docela hodně. Nevěřím, že cena vzrostla kvůli "pandemii". Brozn, železo a komaxit(či čím je plech potažen) nejsou vzácné jako hořčík, kobalt, nebo neodym. Španělé údajně v tamních obchodech už vařiče vykoupili. Kdo je připraven, není překvapen. Snad to není samonaplňující se proroctví :) .
Jak dlouho pak asi Petru Fialovi bude trvat, než pilkou na železo uřeže kabel do Německa a pak nahodí jistič? :) Do té doby budu děckam ohřívat oběd na tom vařiču.

Pokud budeš mít vařič připojen na 10 kg PB bombu tak ti vydrží při vaření každý den několik měsíců, pak jde ovšem o to zda se situace ustálí či ne a co bude po tom. Jistější bude sporák na tuhá paliva napojený na komín. Pokud tě toto téma zajímá tak si přečti knihu "Ruka noci podaná" od Václava Cílka a Ferdinanda Šmikmátora. Také vařič "Dřívkáč" pro vaření vody na čaj půjde na balóně využít.

Děkuji za doporučenou knihu. Téma mě zajímá.

Nicméně, tu bombu už mám(zdědil jsem ji). A moc nevěřím na výpadek proudu, který by byl trvalý. Spíše to bude na pár hodin až dnů. Klidně se to může i opakovat(třeba přes zimu, nebo v parném létě). To nelze vyloučit. Pokud by to bylo neudržitelné, věřím, že společný trh s elektřinou česká vláda utne. Tak jako před 6ti léty by jistě nikoho nenapadlo, že v souvislosti s problémy s masovou nelegální imigraci padne Shengen. I za "pandemie" padl Shengen. Teď už to ale asi nikoho nepřekvapilo.

Bydlím v RD. Novostavbě. Topíme TČ. Ale už v projektu jsme počítali s krbovými kamny. Stačí bez výměníku. Ani ta plotýnka není tak důležitá. KK 4.5kW vytopí dům ve všech místnostech na 30°C i při mraze -16°C. Právě proto je lepší mít PB vařič. Není z něho tolik tepla. Nemá tepelnou setrvačnost. Jde taky o to, že pokud by došlo na takovou nouzi, že by trvale nebyla elektřina v síti, tak by lidi topili v okolí kde čím. Většina domů není zateplená. Takže v zimě topí furt. Smrad z toho venku je šílený. Když si jednou za čas děláme krbokamnovou romantiku, tak vždy máme otevřené ventilačky do průvanu. Jinak bychom měli za chvíli saunu. Jenže to je risk, že bude topit i nějaký soused uhlím, to nám to pak leze do baráku.

Nemám sice Dřívkáč, ale liháč. Taková plechová krabička(velikosti o něco větší než krabička cigaret). Dá se pod ešus kostka pevného lihu(klasické Pepo hodně čoudí, to se moc nehodí) a za chvíli je litr vody ohřatý. Toto jsem využil v létě, když byla plánovaná odstávka proudu.

Mám jen technickou poznámku. Podle toho, jak pletete dohromady tlaky mBar a Bar, nemůže to dobře dopadnout. Jeden bar je cca přibližně 1 atmosféra, s tím pracují hořáky na svařování živičných pásů a autogenní. Zatímco 1mBar je tisícina Baru, v rozsahu desítek mBar pracují kemp. vařiče, sporáky na PB apod.

to je pravda. podíval jsem se pořádně na svůj regulátor (0-4bar) a na obrázky regulátorů pro vařiče. Tam to je v milibarech.

Až koupím vařič, zkusím ten svůj regulátor úplně dovřít a jen malinko povolit. Jestli plameny nebudou šlehat jak nemají, tak by to mělo být ok. Jak budou, koupím patřičný k vařiči.

Kousek výše jsem psal, že jsem se rozhodl pro nízkotlaký vařič.

Když tak přemýšlím, když bych pořídil redukci z 2kg láhve na 10kg láhev, nebyl by pak lepší ten vysokotlaký bez nutnosti regulátoru?

Proč se nedělají jen ty vysokotlaké? Jsou levnější a nepotřebují regulátor.

https://forum.tzb-info.cz/122931-tlak-v-propan-butan-lahvich/vse Tady je obdobná diskuse a asi je tam i vysvětlení proč se používají větší spotřebiče jako nízkotlakové. Je to kvůli tomu, že při větším odběru dochází k zamrzání.

Tlak ve dvoukilové bombě je prakticky stejný jako v deseti, nebo 30 kg bombě.
Vysokotlaké vařiče se dělají spíš pro malé jednoduché vařiče třeba jako ty, co se montují přímo na dvoukilovou bombu, jako třeba Meva (možná v prodeji pod jiným názvem). Je to jednodušší, není potřeba regulátor, vhodné třeba pro kempování.
Nevýhoda je v tom, že plyn je směs propanbutanu. Nová bomba má vyšší tlak, a propan má nižší odparnou teplotu, proto se z plynu "destiluje" a odchází dřív. Vařič má z počátku vyšší výkon a jak plyn a obsah propanu klesá, klesá i tak v bombě. To znamená, že postupně klesá výkon vařiče.
To ale není až tak podstatné, stačí většinou regulace výkonu.
Nízkotlaké spotřebiče, třeba vícehořákové vařiče, nebo i sporáky, musí mít regulátor a zpravidla se připojují na větší bomby. Aba se vyloučilo nevhodné připojení, jsou vybaveny jinými závity.
Výhodou je to, že regulátor udržuje stálý tlak a nemění se tak výkon vařiče s ubýváním plynu v láhvi.
Samozřejmě oba typy mají jiné trysky a směšovací systém.
Technicky vzato, je tedy i možné připojit vysokotlaký spotřebič, původně určený na dvoukilovku na desetikilovou láhev bez redukčáku. Naopak zase nízkotlaký určený na desetikilovku s redukčákem připojit na dvoukilovku s redukčákem.
Problém je spíš v tom, že výrobek je už přizpůsobený na předpokládané správné připojení (šroubení).
Na jiné připojení tedy jsou potřeba redukce. Nevím, jestli se takové redukce dají koupit, spíš asi vlastní výroba, což vlivem jinak neběžných závitů může být problém (destilikovka levý závit).
Pro různé třeba nouzové použití, bych asi volil dva samostatné vařiče se dvěmi bombami. Na běžné nenáročné vaření by to stačilo. Výhoda skladnost, nepotřeba spojovacích hadic ani regulátoru. Nebo na jednu bombu se dvěma hořáky.
Pokud by ale bylo potřeba použít desetikilovku, tak nějaký víceplotýnkový vařič nízkotlaký s regulátorem. Vysokotlaký vařič by pro připojení na desetikilovku asi musel mít redukci.
I když, nezjišťoval jsem to, tak nevím, jestli se nevyrábějí i vysokotlaké vařiče s hadicovým připojením na dvou, nebo deseti kilovou láhev. Tedy bez redukčáku. Záleží tedy na výběru spotřebiče.
Jednoplotýnkový https://www.alza.cz/sport/meva-solo-jednohorakovy-d6493778.htm?kampan=adwsp_sport_pla_all_sport-bfr_c__SPTmeva001_1003834&gclid=EAIaIQobChMIpbiR0_C79AIVlIODBx3LugPtEAQYASABEgIYGPD_BwE