Jak pěstovat rajčata na více výhonů?
Poněvadž jsem nenašel v příspěvcích uspokojivou radu na dané téma. Ptám se v jaké výši je vhodné ze zálistků nechat růst druhý případně další výhony? Zda je vhodné začít co nejníže rostliny za 1 listem nebo až za 1 vijanem atp. Jedná se mi abych docílil nižší výšky hlavního terminálu, který bych ve 150cm zaštípl. Abych nebyl ochuzen o výnos plodů měli by jej z části nahradit 1-2 výhony. Tyto bych také zakrátil aby mi nepřerostly 150cm z důvodu snažší sklizně.(nesnáším výšky mám ve skleníku vyvýšené záhony).Uvítám vyzkoušené rady.
Jo, ten bocni vyhon se nechava co nejdriv, klidne hned za prvnim listem a vyhony se tahnou do V. Je to vcelku bezna metoda komercnich pestitelu, kde ale motivace neni nizka rostlina, ale fakt, ze tu kytku dostatecne bohate zivi(hydroponie) a ona to utahne.
Zkusit to na tri vetve - asi by to slo, ale otazka je, kam je tahnout aby si rostliny vzajemne neprekazely a nestinily - mozna bych to experimentalne prubnul na 2-3 rostlinach a ono by se videlo.
Budeš mať prehustený porast čo v skleníku bez umelého osvitu ÚV nie je vhodné v prípade, ak nebudeš ucvakávať a skracovať olistenie.
Osobne som upustil od skleníkového pestovania rajčín. Tiež ich neťahám na kolíkoch, ale nechám voľne po vysadení priesad rozrastať "ako chobotnicu" po pôde prirodzenými zálistkami koľko si ich rajčina sama vytvorí.
Sadím priesady po 16.05. priamo do balíkov pšeničnej slamy zakopané do pôdy na jeseň v podobe vyvýšených hroblí, jemne prisypané na povrchu zeminou. V zime slama začne tlieť, prerastať podhubím ak sa fest na jeseň preleje vodou . Ak si začínajú priesady rajčiny ľahať na zem, výhony okolo priesad podsteliem, mulčujem v celom okolí, cca 4m2. Použijem detto pšeničnú slamu, aby dozrievajúce rajčiny ležali na slame a nehnili. (Pšeničná slama má antibakteriálne, protiplesňové účinky, je antiseptická)
Jedna rozvetvená priesada rozlezená po zemi, ako chobotnica, dá úrodu min. 30kg zrelých rajčín až do neskorej jeseni. V októbri urvem iba z povrchu zelený porast, rotavátorom zapravím povrch udusanej pôdy s koreňmi rajčín spolu so slamou aj s nahnitými, nedozretými plodmi.
Vedľa zakopem znovu nové lisované balíky pšeničnej slamy do pôdy (stačí 2/3-ny) a prekryjem ich po preliatí vodou cca 5cm zeminou, aby začala slama tlieť, prerastať podhubím čím sa na jar vytvorí základ teplej vrstvy pre koreňovú sústavu priesad.
Ideálne je v kýbli vlažnej vody 34°C rozmočiť pekárske droždie, 1kg, nechať vo vode droždie napučať, po troch dňoch pridať do vody s rozmočeným droždím cca 10dkg kryštálového cukru a na druhý deň týmto zriedeným živným roztokom s oživenými pekárskymi baktériami, poliať pšeničnú slamu a prekryť ju pôdou. Rajčiny sú na druhý rok v slame zdravé, nechytajú chrotnu, čerň, plesne, netreba ich striekať žiadnymi fungicídmi. Dokonca ani počas vegetačného obdobia rajčiny polievať. Korene rajčín si v teplom, vzdušnom prostredí rozkladané podhubím v slame hovejú, rochnia, bahnia.
Hnojenie netreba, jedine do slamy na jeseň pridať zopár granulí superfosfátu kvôli nasadeniu kvetných pukov, skorému zretiu a vyváženej, sladkej chuti zrelých plodov.
Z takýchto plodov riadne a dlhodobo redukovaný rajčinový pretlak do patričnej hustoty takmer nahradí chuťou dochutené kečupy od renomovaných značiek aj bez ingrediencii, cukru, sladidiel, korenia, hrebíčkov, NK, škorice, papriky, kolagénov z jadrovín apod. Na špagety so strúhaným syrom si švacnem takmer jednu sklenku 0.7l hustej, zavarenej, sterilizovanej rajčinovej šťavy namiesto kečupu. Počas redukovania na 20l rozmixovaných rajčín pridám iba tri kusy sušených feferónov (tiež vlastných feferóniek s mastným, tučným obsahom kapsaicínu), aby mala finálna rajčinová šťava na pozadí jazyka šmak, slabý podtón, ale aby nebola pikantná, žeravá, že sa nedá žrať. Pikantnosť po feferónoch nesmie byť takmer cítiť, prípadne iba až na záver konzumácie mňamky papanice. Od výroby kečupov na domáci spôsob som upustil, stačí mi kvalitne spracovaná, zahustená rajčinová šťava vyrobená zo zdravých, chemicky neošetrovaných, na Slnku a v slame odchovaných, oddojčených rajčiniek, ako batoľatá.
Když jsem pěstoval rajčata, používal jsem keříčková. Nepotřebují zaštipovat, jsou nižší, nepotřebují redukovat výhony a IMHO mají i vyšší výnosy. Důležité je sázet šikmo až po první listy, z lodyhy vypučí kořeny a čím víc kořenů, tím lépe rostlina funguje. Vhodné do skleníku. Letos ji ti asi už moje rada naprd, ale příště zkus keříčková rajčata.
Na to jsem se neptal, máš konkrétní radu?
Dostal si, v skleníku je nutný osvit, vo finálnom štádiu musia dosať plody určitú dávku ÚV žiarenia, inak budeš mať na stole bezchutný humus, obdoba sračiek plodov dnes v supermarketoch.
Ak šetríš na téglikoch, ba jednotlivých semnienok ušľachtilých F1 zídených z kapitalistického, západného, amerického Holandska, zaštipuj okamžite terminál nad vrcholom prvých lístkov.
Beztak budeš nútený ten tvoj prales olistenia z dvoch výhonov v spodnom podlaží habitusu prestrihávať, aby ti plody jakštaš dozreli.
Kto by sa okrem geronta tesne pred truhlou s takouto konzumnou onániou, akou sú pitomé, smradľavé rajčiny vôbec babral v senníku ak nežije v Harachove? Či na Severnom póle?
Ach jo. Rajce nepotrebuje UV zareni - ostatne sklo i polykarbonat jsou vcelku dobry UV filtry. Na jeho chut nema UV zareni zadnej vliv. Rajcata ze supermarketu jsou hnusny, protoze jsou vyslechteny, aby byli hnusny - protoze chut a odolnost proti pomackani pri transportu spolecne s trvanlivosti jdou tezce proti sobe. Domaci rajce zase nevydrzi tejden natrasani v kamionech po evrope.
Jak udrzet porost prosvetleny pri pestovani na dva vyhony je znamo - doporucuju kouknout na Jidlo sro na stream.cz, Vanek tam byl ve velkym skleniku kde to jedou komercne a tam to bylo videt. Tri vyhony me prijdou jako nesmysl, ale zkusit se ma vsechno.
RCE - sice rada byla odmítnuta, ale musím říct, že keříčková rajčata Dulcia jsou přesně o tom. Keř je vysoký v nádobě tak 80cm, krásně odnožuje, stačí výhony přichytit jednou k tyčce, aby byly nahoru. Pěstuji je kvůli sladké chuti, jinak máme samá tyčková. Navíc se jim u mne daří víc v těch 50l nádobách, než na záhonu. Dozrávají postupně do konce sezony, jedno trápím v menším květníku tak 7l ponořeném v kbelíku jako samozavlažovací a to je sice menší, ale zraje dříve.
Já musím říct že jsem na rajčata levák, resp. ať to stříkám čím chcu, tak se mi do nich dycky pustí plíseň. Ale skleník nemám, pěstuju venku. Tedy pěstoval jsem, letos na to kašlu.
U rajčat je důležitý zalívat je ke kořenům, tedy z konve to nechcat na listy, jinak to chytá plísně.
Když venku prší, tak to samozřejmě neovlivníš.
Když máš zdroj u souseda, tak je všechna snaha marná. Jeden rok si lufťák zasadil rajčata. Chcípáky bez vody si ponechal na zahradě a měl jsem plíseň už na konci července. Letos zkouším Crimson Crush, tak snad to bude až do října.