Vyhřívání malého skleníčku
Dobrý den-potřeboval bych poradit od nějakého zkušeného elektroamatéra jak vyhřívat malé pařeniště vlastnoručně vyrobené z obvodových stran z polytyrenových desek o síle 3 cm a vršek je z polykarbonátu aby tam pronikalo denní světlo a je o rozměrech 2m x 1m x výška 0.5m. Toto pařeniště mám umístěné venku ve velkém pařeništi které ovšem není vytápěné(je to kovová studená konstrukce) a v noci když venku mrzne tak tam je teplota stejná jako venku. Přes den když občas svítí slunce tak se tam drží teplota kolem 25 stupňů což je OK.Potřeboval bych poradit od nějakého zkušeného elektroamatéra co bych si mohl vyrobit a nebo co bych si mohl koupit. V elektrovýrobě se celkem vyznám nějaké základní pomůcky(pájku,elektroměřič atd mám a taky si něco sám kutím.Nevím možná by pro udržení přijatelné teploty přes noc kdy by stačilo 15 stupňů a postačoval by nějaký bezpečný nízkonapětový adaptér 12v s odporem který by doplňoval postupné ochlazování. Nevím ale jestli to bude postačovat - a nebo něco podobného přímo ze sítového napětí – tady samozřejmě počítám s bezpečností a napájecí pojistkou při přetížení a zkratu a kdyby byla možnost nějaká plynulá regulace ale jak bych to vyřešil s pohlídáním teploty? Nějaký termostat. Další možnost vydím koupit nějaké miniaturní topení pro nízké teploty ( 20-30 stupňů) a s termostatem.Ještě jedou porosím někoho kdo by mi poradil…..a nebo úplně jiná možnost-děkuji Josef Zuzjak
Jakoze vsichni radi zarovku, ja bych ji neradil. Ona taky trochu sviti a kytky maji v noci rady tmu a nektery kytky se pomerem dne a noci ridi a podle toho treba kvetou(napr. salat, proto funguje na jare a na podzim, ale v lete vytahuje do kvetu). Kdyz uz, tak infrazarovku.
Dobry jsou topny kabely do zeme, pomerne dost rostlin ma rado teplo od nohou. Ale je to opruz pokladat a pak to neposkodit pri vrtani se v zemine. Svicka ci petrolejka (klidne zivena naftou nebo i olejem) taky neni spatny topeni, ale uspora proti elektrice neni skoro zadna. Levny topeni ze supermarketu a termostat, to je taky dobry reseni. A nebo pekne po staru: hnuj, to jsou dve mouchy jednou ranou. Behem kompostovani hreje a po jarni sezone je rozlozenej a hnoji.
15°C je v noci trochu zbytecnej luxus. Sice na to to ureguluje i ten vestavny termostat v tom topeni, ale je to zbytecne moc, to je tak pro tropicky kytky. Naprosty vetsine u nas pestovanych kytek staci nezmrznout a nocni pokles na 5°C jim bude plne vyhovovat.
Radil jsem infra zarovku, kde vetsina energie jde do tepla, na rozdil od klasické žárovky.
Imho jediný rozdíl je ve viditelnosti záření, jinak účinnost převodu do tepla je u infra i obyč žárovek tuším 90 - 95 procent.
Hlavne svetlo osvitu tučnej, 100W halogénovej žiarovky E27 či reflektora osadeného 150W lineárnou vláknovou žiarovkou v skleníku dráždi v noci susedov, ktorí by ho radi udali inšpekcii, že na čierno kradne elektriku od dodávateľa, od chudobnej, nemajetnej, biednej spoločnosti.
Ohrevný, plochý kábel určený do okapov rín by bol vhodný, len je to piplačka u ktorej pri nesprávnom zapojení hrozí pozabíjanie elektrickým prúdom v prípade prebíjania pôdnych žížal, lariev pôdnych škodcov, úrazy hlboko kutajúcich horníkov (baníkov).
Chcelo by to zabaliť, zataviť do nepremokavého igelitu el.ohrevnú podušku na 230V, zahrabať ju pod pôdu priesad.
https://lnk.sk/hual
napájanie podušky pichnúť na nejaký časový spínač alebo na termočidlo vykuchané z vyradeného el. bojlera od 15° - 80°C.
Priesady by od nôh netrpeli na staré kolená reumatizmom, koksatrózou, artritídou, sklerotizmom, paranojou.
Ohrev pôdy je najúspornejší spôsob lebo nevysušuje pôdu z vrchu, infra teplo sa drží v noci pod sklom.
Je to podobné, ako keby sa hlbšie do pôdy zakopal čerstvý konský hnoj na povrchu prekrytý zeminou, ktorý svojou fermentáciou, kvasom dokáže vyvinúť až 50°C teplotu ak je "zadunstovaný" v správnej vrstve.
Ide to bez špekulovania s vykurovaním, úplne ekologicky:
Stačilo pod vrchnú pôdu (hrúbka pôdy cca 10cm) určenú priesadám, zakopať na jeseň lisované balíky pšeničnej slamy, preliať ich vodou. Tlejúca slama by vytvorila fest dostatku tepla, navyše je pšeničná slama antiseptická, tlením ušľachtilých baktéríí sa vytvára teplo a živný humus pre korene.
Ak by sa slama najprv pred prekrytím zeminou preliala vo vlažnej, sladkej vode s rozdrobeným nakvaseným čerstvým pekárskym droždím (1kg droždia, 1kg cukru 20l 35°C vody), zakorenené priesady si budú rochniť, budú prekvitať v blahu, radosti, spokojnosti zbavené akýchkoľvek škodcov.
Tohleto divítko prý vyhřeje i místnost 20m2, čemuž nevěřím. Ale na temperování skleníku by to mohlo být ideální.
Výkon 400W, snížitelný na 200W, časovač (spínání třeba jen v noci), termostat. Za ty prachy by to mohlo být nejjednodušší.
https://www.mediashop.cz/produkt/starlyf-fast-heater/594/3
Jenže tohle je jednak krám šmejdů, účinnost a úspora pochybná - viz recenze. Ale hlavně to nebude asi mít termostat pro sepnutí při minimální teplotě, spíš to jen po zastrčení do zásuvky topí a po dosažení nastavené teploty vypne. Nebo to sepne ten časovač.
Jo, samozřejmě je to teleshopping s výrobky pochybnými. Největší lež je ale v reklamě, že to má velmi malou spotřebu a vytopí to klidně i velkou místnost, což je blbost a zákazníci jsou zklamaní. 400W žádnou místnost nevytopí, tak možná WC.
Ale pro to nahřívání malého skleníku, kde není potřeba velká teplota by výkon stačil.
Co se týče účinnosti, tak naštěstí el. topení má vždy i u nekvalitního výrobku prakticky 100%. Převod na teplo el. energie je fyzikálně beze ztrát. Ztráty u jiných spotebičů jsou vždy na teplo.
Ale jinak všechno v jednom. Údajně (v ruce jsem to meměl) to má teploměr, může se hodit. Časovač asi fungovat bude, možnost nastavit na třeba noc. Otázka je, od kolika stupňů lze nastavit termostat, jestli by šel nastavit už třeba od hodnot blízkých nule nevím, to by se muselo zjistit. Ten termostat pravděpodobně bude normálně zapínat a vypínat to není žádný problém, diference pár stupňů by byla normální.
Na nějaké topení doma bych to nekoupil, ale na to přechodné hlídání teploty ve skleníku by to vyhovět mohlo.