plynový kotel - nastavení teploty a spotřeba plynu
Dobrý den, chtěla bych se zeptat jak je to s nastavení tepoty na kotly. Při revizi mi opravář snížil teplotu z 80 na 60 stupňů, s tím že je to ekonomičtější. Mám běžně nastavený termostat na 21 stupňů, když jsem potřebovala zvednout teplotu v místnosti, ručně jsem to přenastavila. Kotel sepnul, vytopil a vypnul. Od snížení teploty na kotly vytápí místnost na 22 stupňů šest hodin a stále té teploty nedosáhne. Nepřipadá mi tento způsob levnější. Jak to tedy je? Je spotřeba plynu nižší i když kotel topí nepřetržitě několik hodin?
Změna předmětu, původně: plynový kotel (host)
Teplota otopné vody se řídí venkovní teplotou. Návod by měl být u kotle. Zhruba asi takto.
Ono záleží na otopné křivce kotle a budovy. Pro tento účel se dělá ekvitermní regulace, kde máte teploměr venku a kotel si reguluje podle venkovní teploty otopnou vodu sám. Nastavuješ jen strmost křivky podle tepelných ztrát domu. Když to děláš ručně, zhruba použij mou tabulku, uprav si jí aby se pohodlně vytopil byt.
V předešlé odpovědi je vše co lze říci bez podrobnějších znalostí výkonu kotle, rozměrech bytu, umístění bytu, izolace atd. Pokud je to tak jak píšete je něco poddimenzované. Je tu také to, že nyní jsou venkovní teploty nižší než před pár dny. Pokud běží kotel 6 hodin v kuse a nenatopí na 22 stupňů je něco špatně. Pozvěte si znovu revizáka a upozorněte ho na problém.
Přidejte teplotu na kotli, až se oteplí, tak jí zase uberete.
Rada topenáře není dogma.
Všem moc děkuji za radu
Termofyzikálny zákon nepustí.
Je úspornejšie nastaviť nižšiu teplotu obehového média i keď vzniká subjektívny dojem časovo dlhšieho spaľovania plynu. Lenže regulátor plynu riadi tento proces spaľovania na základe ohrevu média. Pri nižšom plameni je o.i. nižší odvod horúcich spalín smerom do komína apod.
Koeficient prechodového tepla cez obvodové murivo, zasklenie, zatesnenie je nutné vykurovať než sa vypne termostat. Termostaty, čidlá v interiéri majú svoju zotrvačnosť. Preto pri pozvoľnom ohreve vzduchu zareagujú včas odpojením horenia.
Teplota obehovej vody kvôli zamedzeniu a tvorbe kondenzu vodných pár na rebrách výparníku kotla, by mala dosiahnuť spodnú hranicu min. 60°C čo najrýchlejšie, než sa spustí elektromagnetickým ventilom smerom do obehovej sústavy. Pri 40°C média je dlhšia doba odparenia kondenzu vodných pár na rebrách výparníka, ktoré spôsobujú spolu so sírou, dehtom, CO2 z plynu koróziu.
Tiež záleží od nastavenia spaľovacích horákov, céres plynu, intenzita horenia sa síce reguluje automaticky pri moderných, inteligentných, riadiacou jednotkou riadených kotloch na základe prietoku média, tlaku v sústave, dosiahnutej teploty snímanej na antikoro výparníku a celkovej teploty vody v radiátoroch.
Radiátory sú dnes prežitok, plytvanie energiu. Podlahové, krytálové kúrenie má vyššiu účinnosť pri celkovej tepelnej pohode v interiéri pri relatívne a pocitovo tepelnej pohode nižšej teploty v miestnosti, než pri radiátorovom okurovaní.
Kotel nemá nižší a vyšší plamen, kotel topí/netopí na základě sepnutí termostatu.
Bavme se o jednoduchém kotli bez ekvitermní regulace.
Tam jsou 2 termostaty:
1. Termostat u kotle, který řídí teplotu, na jakou kotel zahřeje vodu v oběhu
2. Pokojový termostat, který říká kotli, že má topit
Pokud je doma vytopeno, kotel nespíná, protože pokojový termostat je odpojený
Pokud není doma vytopeno, je pokojový termostat sepnutý a kotel topí - ohřívá vodu v soustavě na nastavenou teplotu. Po dosažení teploty se vypne. Voda cirkuluje v soustavě, ochladí se vyzářením tepla v radiátorech/podlahovém topení apod. a při poklesu teploty vody v soustavě kotel sepne, dohřeje vodu a to se opakuje tak dlouho, dokud nedojde k vyhřátí místnosti. V té chvíli pokojový termostat vypne a kotel přestává topit.
Existuje kupodivu spousta starších domů, které podlahové topení nemají. Pokud by ses chtěl zbavit radiátorů, musíš spočítat náklady na rekonstrukci podlah ve všech místnostech, protože kombinace radiátorů a podlahového topení jen někde ti podstatnější úspory nepřinese.
Já nechci trollit, ale jsou kotle s různými stupni výkonu. Některý se přepínají ručně (brácha má kotel s přepínačem 12/24 kW), některý mají plynovou armaturu s proměnným modulátorem, která umí regulovat výkon kotle - třeba zrovna můj kotel to umí v rozsahu 10 - 24 kW. Já však mám kotel průtokový, který reguluje výkon do TUV, ale nemůžu s jistotou tvrdit, že reguluje výkon i do otopné vody. Termostat mám hloupý, umí jen zapnout/vypnout kotel.
To jo, mám také takový kotel Buderus. Přesto ale má optimální výkon jen při určitém plameni, Samozřejmě, čím modernější a dražší kotel, tím lépe zvládne různé teplotní rozmezí.
Neraď nesmysly. Každý kotel má nejvyšší účinnost při jiné teplotě danou výrobcem podle předpokládaného místa využití - ve střední Africe nebo v Grónsku, proto doporučuji návod k použití. Není pravdou, že zrovna nižší teplota otopné vody je nejvhodnější. Navíc při nižší teplotě, než doporučené výrobcem, se silně zanáší ohniště svinstvem. Navíc při nízké teplotě otopné vody to v mrazech nevytopíš prostě nikdy.
U termostatů s PI regulací a předčasným topením ani toto není pravda, tam hysterezi kompenzuje chytrý program uvnitř. Většinou si za několik dní "očuchá" tepelnou setrvačnost místnosti a podle toho se sám zařídí.
Jen doplním k "setrvačnosti termostatu"
U mne to řeší chytré hlavice na radiátorech, které "znají" svůj radiátor, znají místnost a ví, jaká je setrvačnost - tohle si v průběhu času posbírají. Ty hlavice si požádají samy o zapálení kotle, když je potřeba.
Neřeším to centrálním termostatem v jedné místnosti 2-patrového domu, ale každá hlavice je inteligentním termostatem a řídící jednotka pak vlastně jen pošle signál, že má kotel začít topit.
K tomu programy pro každou hlavici, aby třeba se topilo, kde je potřeba - např. když rodina vstane, aby vstali do tepla, aby se zatopilo v ložnici než jdeš spát a v noci pak spal při nižší zdravé teplotě a přes noc se netopilo v obýváku, kde nikdo není.
To vše s radiátory, starým "blbým" kotlem od Destily a samotížkou. Samozřejmě, že bych s novým kotlem využil ekvitermní regulaci, teď si prostě při větších mrazech zvednu teplotu kolečkem na kotli ručně.
Kolik taková souprava hlavic s centrální jednotkou stojí? Ještě jsem neviděl. Mám ještě všeobecný dotaz ke všem. Ve které místnosti máte instalovaný radiátor bez termostatu, aby zůstal otevřený při zavření všech ostatních termostatů a nestalo se aby kotel tlačil do uzavřeného okruhu? Mám to v koupelně a bojuji se sladěním celého systému, protože když zvýším teplotu na kotli, tak je v koupelně celý den zbytečně vysoká teplota.
Osobně jsem pořizoval před několika lety tohle:
https://pc.poradna.net/articles/1704144-pockethome-vytapeni-chytra-domacnost
Teď už je toho k dispozici mnohem víc. Na Ali jsem viděl ZigBee sady za velmi rozumné peníze, třeba tohle:
https://www.aliexpress.com/item/4001065031604.html
Jen by bylo třeba přidat řízení kotle.
Elektrobock to má vyřešené komplet i pro chytřejší kotle, které podporují ekviterm - má jinou spínací jednotku. Pak si řídící jednotka rovnou čte údaje z kotle. Samozřejmé je i řízení podlahového topení atd.
Co jsem četl, tak účinnost kondenzačních kotlů jde opravdu ruku v ruce s teplotou. Čím chladnější voda se vrací vracečkou, tím vyšší účinnosti kotel dosahuje (=tím víc se projevuje kondenzace). Pro můj Protherm Lev 30 KKZ jsem našel v manuálu potvrzující graf.Vzhledem ke stejnému principu fungování všech kondenzačních kotlů si troufám tvrdit, že takové pravidlo lze aplikovat obecně.
Jestli to je jinak na Sahaře nebo v Grónsku - nevím. Tyhle lokality snad zvažovat nemusíme. Je pravda, že v extrémním mrazu trvá vytápění prostor nízkoteplotní vodou extrémně dlouho (pokud se vůbec povede), takže je potřeba ekvitermní regulace. Jak jsi psal už v hned prvním příspěvku. :)
Jasně, kondenzační kotle potřebují co nejmenší teplotu zpátečky. Ale než bych mrznul, tak těch pár procent účinnosti oželím.
. Je to samozřejmě nejvýhodnější pro topení kolem nuly nebo -5 venku, což je většinou průměr v našich zemích. Při větších mrazech je holt účinnost o trochu menší.