Odběr ohradníku.

Pokud má systém jako ohradník fungovat, musí se samozřejmě připojit jeden pól na vozidlo a druhý uzemnit. "Vetřelec" dostane ránu, pokud uzavře obvod mezi autem a zemí.
Co se týče poškození elektroniky, moc bych se toho neobával, celé vozidlo by bylo na jednom potenciálu. Případné naindukované rozdíly mezi plus a minus palubního napětí by spolehlivě anuloval velmi malý odpor akumulátoru. Výboje vysokého napětí ze zapalování také neškodí.
Možnost zvýšeného nebezpečí zážehem požáru vlivem náhodných přeskoků, by byla možná pouze při vysoké koncentraci benzínových (nebo plyn) výparů. Pvné látky krátký výboj nezapálí.
Ale vysoká koncentrace výparů je závada a možnost požáru sama o sobě.
Z právního hlediska by majitel nesl odpovědnost za případný, i sekundární úraz, vlivem zařízení.
Vozidlo by muselo být označeno varovnými tabulkami.
Ale je ještě jeden "malý" problém. Ohradník generuje vysoké, ale poměrně měkké napětí.
A pneumatiky jsou pro vysoké napětí docela dost vodivé. Pokud auto bude na dostatečně pro funkčnost vodivém podkladu, dojde k tak velkému zatížení generátoru VN, že dojde rapidně k poklesu napětí.
Ale je možné, že některý ohradníkový zdroj je tak výkonný, že by dokázal vykrýt i tuto zátěž navíc.
Asi jako ten, co jsem kdysi známému opravoval. Byl dovezený z USA a určený na ohradu asi 100km.
U nás zcela mimo normy. Když jsem ho zkoušel, ustřelil mi VN výbojem špičku šroubováku.
Ale běžný levnější ohradník dokáže vyřadit z provozu i stvol trávy, ležící na drátu.
Proti značkujícím psům vymysleli v Asii speciál ochranu. https://www.autozive.cz/drevene-desky-oprene-o-kola-aut-maji-sve-prakticke-duvody-hlavne-v-asii/

Dobrý den,na jednu stranu máte pravdu,ale je zde opačný systém,zapalování dává na středový odizolovaný kontakt na svíčku a výboj se vybíjí na kostru auta.Ale zapojení zadavatele je náboj do kostry,který bude hledat cestu k vybití přes nějaký přístroj,nastane problém.A ty pneumatiky je totéž,budou navlhlé a ohradník ztratí efekt.
Montuji čas od času kamarádům chovatelům hodně složité ohrady na pozemcích proti škodné,tchoři,lišky,mývalovci.
Členitá hodpodářská stavení a ohrada musí být všude,jinak to nemá efekt.Stačí lísteček na keři,nebo jak uvádíte, stvol trávy a tam orada končí do země.Nejlepší hledání závady v noci,ohrada třeba o stvol trávy viditelně jiskří krásnými záblesky.
Jinak to přejdu se zkoušečkou a najdu i normální cestou.
Osobně bych toto řešil nějakým čidlem pod kapotou,infra nebo mikrovlny a sirénku vydávající nějaký plašivý tvuk,nejlépe kulometná dávka.

Ještě upřesním.. O těch pneumatikách jsem psal proto, že tu funkci ohradníku by zrušily, i kdyby byly suché, jsou totiž už z výroby
vodivé. Ten výboj do kostry auta by nemohl uvnitř nic poškodit. Karosérie auta tvoří tzv. faradayovou klec. Všechno uvnitř je na stejném potenciálu.
Při bořce se doporučuje jako nejbezpečnější úkryt před bleskem vnitřek auta.
Samozřejmě přímý úder blesku do auta by zřejmě elektroniku poškodil, ale vlivem elektromagnetické indukce při značných proudech výboje,
kdy by se nebezpečné napětí naindukovalo do vodičů magnetickým polem. To však při několika miliampérech výboje ohradníku nehrozí.

O vodivosti pneumatik jsem tu uz psal - z vyroby vodivy nejsou, mam to zmereny. Tak jak se to merit ma, na mnoha mistech, proti kvalitni zemi. Ale mokry, nedejboze slanomokry z brecky jsou vodivy dost.
Coby faradayova klec je auto taky nic moc - je moc derava. Ale nejaky efekt tam je.
Vzhledem k dylce toho impulsu - a ne, nejsou to mA, resp. spickovy, ale kratky(desitky ns) poud je klidne v desitkach i stovkach amper. No a kdyz neco trva ns, tak je nutny brat v potaz fyzicky rozmery toho predmetu, uz na to nejde koukat jako jeden potencial. Spis bych na to koukal jako na vysilac jiskrove telegrafie. No a co takovejhle puls nadela, to tezko rict. Ze by se nekde indukovalo tolik, aby neco shorelo, to moc pravepodobny neni(uplne vylouceny taky ne). Ale ze se zacnou dit ruzny podivny veci, radio se zrestartuje, okynko stahne... to je vcelku pravdepodobny.

O těch pneumatikách jsem někde četl, že je zbytečné vozit tzv. antistatický pásek, že aby se auto staticky nenabíjelo, protože třením o vduch by to bylo dost, a každý při vystoupení z auta by dostal prdu, že jsou pneu vodivé.
Tak jsem to také měřil. Ale způsobem dvě elektrody vzdálené asi deset centimetrů, napětí měřáku 1000V. Odpor už si nepamatuju, ale v desítkách mega. To ale na statiku stačí. Guma byl nový protektor.
Ohradník ve stovkách ampér, byť v ns? Napětí 5000V x 100A = 500000. Tedy ten 50kW výkon, i když v ns spíná běžný deseti až dvacetiampérový tyristor a impulsní trafo vinuté cca 0,1mm vodičem, to dá?
Nejsem dobrý matematik, ale možná bych to dal, kdybych si vyhledal normy, kolik C max může mít výboj podle normy a jaký je skutečný čas.
Ale kdyby tam byly takový proudy, tak sedláckým úsudkem si myslím, že kopřiva narostlá do ohradníku by jeho funkci nemohla ovlivnit.
Ale ještě nedávno jsem měl ohradník na zahradě, kde měl brácha ovce. Ohradník žádná slabota, ovce jsou dost vlnou izolovaný.
Pravidelně jsem chodil odstraňovat stvoly trav, které značně oslabily ohradník. Jedna kopřiva v dešti a ohradník jsem udržel rukou.
Proto si stále myslím, že ohradník zapojený mezi zem a karosérii by nemohl nic uvnitř poškodit. Vše uvnitř je na stejném potenciálu. Druhý pól je zcela mimo, na zemi. Zapalování auta taky výboje posílá do karosérie. Druhý pól je dokonce uvnitř ale zase izolovaný.I tak je pravděpodobnost že se impulsy zapalování dostanou do palubí sítě, mnohem větší, než když je druhý pól zcela mimo auto. I kdyby k tomu došlo, různé odrušovací kapacity a baterie by to vybily. Ale nikdo není neomylný, ani já, možná se pletu...

Co se tyce pneumatik, zemnich pasku a podobne povazuji se vcelku za odbornika - velmi vyznamne jsem se podilel na vyvoji trolejbusoveho hlidace izolacniho stavu. Jedna varianta hlidani je mereni unikoveho proudu z kastle k nejakemu bodu spojenemu se zemi(uzemneny pol troleje nebo stred izolovane soustavy) - do toho ale vyrazne keca prave ten odpor pneumatik, proto jsme ho merili v desitkach ruznych pripadu po celym meste, druha varianta hlidani je mereni napeti karoserie proti zemnim paskum - takze vim, jak moc nahodny zemneni poskytuji.
Ale ano, ty cca 2Mohm, co to typicky je, kdyz je sucho, na to svedeni statiky staci.
Co se tyka toho pulzu, co produkuji ohradniky: k vytvoreni si obrazku je docela dobry vzit to jako energii pulzu (radove jednotky J, 16J je jako rana ze vzduchovky a tam se to tak pohybuje), napeti je kolem 8kV, no pak si clovek udela predstavu o ekvivalentni naboji, kterej mu da pecku. BTW spinaci prvek to nespina, ale rozepina, takze ten muze byt podstatne slabsi, pres nej se jadro jenom nabiji, pak rozepne a posle tu supu dal. Proudove je nezajimavy, napetove musi udrzet Q.Unapajeci, ale to uz taky dneska neni problem(ten cinitel jakosti kdyz bude 100, tak to bude dost dobry, realne spis min).
Osobne bych se nebal, ze ten pulz nekudy proleze "na primo", spis ze se nekudy neco naindukuje. Ale jo, to je takova sazka do loterie, ze si rozhodne netroufnu tvrdit, ze neco odejde nebo ze se neco stane. Mozna to bude vsechno v pohode. A nebo taky ne. Tady se hadat nebudu, EMC bez mereni je turbo magie(protoze s merenim je to magie).

Opravoval jsem několik ohradníků a žádný nefungoval způsobem, že by se jádro nasytilo proudem a pak se proud přerušil. Obdobné jako zapalování v autě. Ohradník má zdroj napětí (100 i více V, podle provedení). Tímto napětím se nabíjí kondenzátor. Spínacím prvkem se toto napětí vybíjí do primáru impulsního trafa. Jen tak se dá definovat energie výboje, která je omezena normou.
Právě spínací proud je značný, kondenzátory jsou s nízkým ESR a primár má dost malý odpor.
Impulsní trafo má rozměry a vinutí, které ani v mS není schopno přenést výkon, kde při napětí víc než 5000V by se jednalo o proudy desítek nebo více A. I při proudu 1A x5000V, se jedná o i když mžikový ale výkon 5kW. To magnetický obvod ani při značném přesycení nepřenese, při průřezu jádra několik málo cm2.
V popisu funkce mám samozřejmě na mysli profesionlálně vyráběné ohradníky. Různé amatérské konstrukce, často se zapalovací cívkou z auta, fungují zpravidla na principu přerušovače. Tam jsou však hodnoty víceméně náhodné.