Jed na myši

Je to trochu problém. Již 2 roky se nesmí prodávat účinné jedy proti hlodavcům. Balení může mít maximálně 250 gramů, nesmí to být označeno jako jed, ale maximálně jako návnada, nesmí to být k hubení hlodavců, ale ke kontrole hlodavců. Smí tam být pouze polovina jedu, která byla v předchozích baleních. Výrobci jedů to odmítali vyrábět, protože je to podle nich pouze na krmení myší. Návnadu s normální dávkou jedu smí položit pouze deratizér, který si za to nechá zaplatit. Poslední, co snad ještě funguje, protože to má nějakou látku, která ve vyhlášce není, je tenhle gel. https://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/stop-gel-profesional-na-kontrolu-krtku-hryzcu-hrabosu-mysi-krys-a-potkanu-kartus-300g-p34304/

Díky za informace. Koukám že se za přispění EU řítíme do pr..le.

A možná ještě dál... Všechno musí "ekologické" jinými slovy neúčinné. I jed musí být natolik ekologický, že je skoro zdravý. Jedy na myši, co se ještě dají sehnat jsou vždy tzv. kumulativní, myš se tím musí živit několik dnů, než se množství látky naakumuluje. Tedy toho musí sežrat dost. A cena? Za kolik se prodává kilo otrávené pšenice, kde je účinné látky 25ppm? (25gr. na milion gr.).
Vždy se jedná o látky, které způsobí omezení srážlivosti krve a následné vnitřní vykrvácení. V tomto případě se jedná o látky silně účinné, ale podobný účinek má i vyšší dávka Acylpirinu. (proto se nedoporučuje užívat Acylpirin a podobné, jako brufen atd, v případě horší srážlivosti, nebo problémů se žaludkem).
Gel v tubě (výše) jsem vyzkoušel. Aplikoval do děr a zakryl. Myší víc než větší množství, ale gel zůstal netknutý.
Voněl ale pěkně, jako "tutti frutti"
Jsem sice příznivec přírody a myši jsou docela pěkná zvířátka, ale také mám rád vypěstované plodiny, nemám rád na půdě i jinde spoustu rozhryzaných věcí a spoustu myších výkalů a moči, infikované nemocemi.
Proto, zcela neekologicky chci vyzkoušet metodu chleba s fridexem. Prý to funguje, ale zatím to vyzkoušené nemám.
Stačí nejlevnější fridex stabil, celkem levně v tescu.
Fridex (etylénglykol) má v organismu stejné účinky jako metylalkohol. Na chuť působí sladce, tedy by to myši v chlebu mohly přijímat. Účinkem hnusné? Ale který jed není?
Je jako u jiných přípravků zajistit aby to nemohla sežrat jiná zvířata, tedy do děr a zakrýt, nebo do krabiček s otvorem jen na myš.
Uvnitř objektu ale chytám myši do pastiček. Jedy neaplikuju, chcíplé myši zalezlé do skulin nejsou vhodné.
Na zahradě usmrcené myši zpravidla zůstanou zalezlé v norách.
Dobře účinné, s účinkem jako prodávané přípravky, ale pro norm. smrtelníka asi nedostupné by bylo použití léků proti srážlivosti. Heparin, fraxiparin a podobné. Podávají se normálně ve velmi zředěné formě. Ve vyšších dávkách způsobí vykrvácení (viz "heparinový vrah"). Ale to už zacházím asi daleko.

Tu ovocnou vůni žerou myši a potkani, taky kuny. Přemnožený je hraboš, který má asi jiné chutě.

Jo, psal jsem myši, ale měl na mysli hraboše a hryzce. Všemu tomu říkám myši. Myš domácí jsem dlouho neviděl, ale hraboši se mi na podzim stěhují do chalupy. Když ucpu všechny díry, udělají si jné. Rozhryžou na co přijdou, pastičky na podzim natahuji denně. Za chalupou mám zahradu a pole. Kam se podívám, tak děr v zemi jak v ementálu. Hryzci dělají tunely, že se člověk propadá až po kotníky. Nepamatuju, že by těch potvor bývalo tolik. Možná i proto, že dříve na vesnici byla v každé chalupě kočka (ne ta gaučová). Okolo mi tady jedna kočka, asi zdivočelá běhá okolo. Každý den ji vidím, jak jde okolo a nese si myš. Asi bydlí v blízkém kanále, kde normálně voda neteče, jen při prudkém dešti. Vídám ji tam zalézat. Kdyby ji na poli za barákem viděl myslivec, tak je povinen ji zastřelit, považuje se za škodnou. Prý loví ptáky. Možná, ale tak jednoho nějak chromého ptáka na sto myší. Já tu kočku s uloveným ptákem neviděl. Zato s myší téměř denně.
Ale kočky jsou škodná, tak potřebujeme chemii. Jenže chemie je neekologická, tak se zakáže. Tak máme myši.
Segra měla velkého černého kocoura, říkali jsme mu Čert. Ten se s hraboši většinou neobtěžoval. Dost často přitáhl domů hryzce, velkého skoro jako on sám. Někdy také krtka. Jak se mu to dařilo jsme nechápali.
To byla ekologická likvidace škůdců.
Brácha měl na políčku brambory, burák a mrkev. Tunely po hryzcích přesně podle řádků, burák do jednoho ohryzaný, nejlepší byla mrkev. Na hlíně byly vidět vršky velkých mrkví s natí, ale nať už zvadlá. Brácha šel mrkev sklidit. Následně zjistil, že jsou z mrkve jen ty vrchní kloboučky s natí a pod tím není nic.
Proto jsme zkoušeli ten gel, kterého si ty mrchy ani nevšimly.
Škoda že nejsem genetický inženýr. Vypěstoval bych pro ně geneticky upravenou chutnou jedovatou mrkev.

Tak letos krmím myš?, 150g sežraných a z dalšího balíčku už 5 těch polštářků. Našel jsem po dědovi Kumatox, tak ho prostorách kočkám zapovězených vyzkouším. A rodiče koupili něco na stop škůdcům a dost mrtvých hrabošomyší leželo po podlaze. Asi je budu následovat.