Jed na myši
Dobrý den, zahrada je samá díra od hrabošů či myší, nebo co to je za potvory.
Čím ,,ochutit" např. Zrní nebo chleba , abych jim ho nacpal do děr a po nakrmení razantně snížil jejich počet. Dřív se třeba používal fridex ,ale je vůbec ještě jedovatý?
Je dostat kupit priamo pre myši.
To samozřejmě vím, ale vzhledem k rozloze zahrady, ten jed vyjde na poměrně značnou částku, dřív jsem používal třeba kumatox a pod. ,ale dnes je prodej jedu značně omezen a to co se prodává mě prostě přijde předražené.
A letos aspoň u nás je těch hlodavců abnormální množství.
Nevím odkud jsi, ale v Polsku se prý prodává kumatox volně a ve velkém balení za zlomek ceny než u nás.
Kde se dá v Polsku koupit kumatox? V kterém obchodě?
Pokud bydlíš na vesnici, zkus zatlačit na starostu ať koupí jed na myši ve velkém balení přímo od výrobce nebo ať provedou plošnou deratizaci obce. Firmy za deratizaci chtějí nehorázné peníze a jelikož dávají i otrávené salámy tak to odnese životem i pár koček nebo psů a tak je pro obec lepší koupit jed přímo od výrobce. Jed jsem používal Lanirat G od firmy DDD Servis spol. s.r.o. Praha, výrobní provozovna Plzeň - Černice (tam byla i prodejna). Před léty jsem to tam kupoval ve velkém balení. Nejlepší je jed s masokostí nebo rybí moučkou, s cukrem myším nechutná.
https://www.dddeshop.cz/ratimor-granule-sacek-150-g?_Box%5B824%5D%5BIdOpenedNode%5D=81 Mají i E-Shop ale ten Lanirat už asi nevyrábí. Jo ta látka v něm je už několik let zakázána.https://www.google.com/search?lei=6A0nX8qmB4O78gL63bmYBw&q=Rodenticidy%20prodej&ved=2ahUKEwjKuszfmv3qAhWDnVwKHfpuDnMQsKwBKAF6BAgaEAI&biw=1821&bih=876
Tady si už jistě vybereš i za rozumnou cenu.
Je to trochu problém. Již 2 roky se nesmí prodávat účinné jedy proti hlodavcům. Balení může mít maximálně 250 gramů, nesmí to být označeno jako jed, ale maximálně jako návnada, nesmí to být k hubení hlodavců, ale ke kontrole hlodavců. Smí tam být pouze polovina jedu, která byla v předchozích baleních. Výrobci jedů to odmítali vyrábět, protože je to podle nich pouze na krmení myší. Návnadu s normální dávkou jedu smí položit pouze deratizér, který si za to nechá zaplatit. Poslední, co snad ještě funguje, protože to má nějakou látku, která ve vyhlášce není, je tenhle gel. https://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/stop-gel-profesional-na-kontrolu-krtku-hryzcu-hrabosu-mysi-krys-a-potkanu-kartus-300g-p34304/
Díky za informace. Koukám že se za přispění EU řítíme do pr..le.
A možná ještě dál... Všechno musí "ekologické" jinými slovy neúčinné. I jed musí být natolik ekologický, že je skoro zdravý. Jedy na myši, co se ještě dají sehnat jsou vždy tzv. kumulativní, myš se tím musí živit několik dnů, než se množství látky naakumuluje. Tedy toho musí sežrat dost. A cena? Za kolik se prodává kilo otrávené pšenice, kde je účinné látky 25ppm? (25gr. na milion gr.).
Vždy se jedná o látky, které způsobí omezení srážlivosti krve a následné vnitřní vykrvácení. V tomto případě se jedná o látky silně účinné, ale podobný účinek má i vyšší dávka Acylpirinu. (proto se nedoporučuje užívat Acylpirin a podobné, jako brufen atd, v případě horší srážlivosti, nebo problémů se žaludkem).
Gel v tubě (výše) jsem vyzkoušel. Aplikoval do děr a zakryl. Myší víc než větší množství, ale gel zůstal netknutý.
Voněl ale pěkně, jako "tutti frutti"
Jsem sice příznivec přírody a myši jsou docela pěkná zvířátka, ale také mám rád vypěstované plodiny, nemám rád na půdě i jinde spoustu rozhryzaných věcí a spoustu myších výkalů a moči, infikované nemocemi.
Proto, zcela neekologicky chci vyzkoušet metodu chleba s fridexem. Prý to funguje, ale zatím to vyzkoušené nemám.
Stačí nejlevnější fridex stabil, celkem levně v tescu.
Fridex (etylénglykol) má v organismu stejné účinky jako metylalkohol. Na chuť působí sladce, tedy by to myši v chlebu mohly přijímat. Účinkem hnusné? Ale který jed není?
Je jako u jiných přípravků zajistit aby to nemohla sežrat jiná zvířata, tedy do děr a zakrýt, nebo do krabiček s otvorem jen na myš.
Uvnitř objektu ale chytám myši do pastiček. Jedy neaplikuju, chcíplé myši zalezlé do skulin nejsou vhodné.
Na zahradě usmrcené myši zpravidla zůstanou zalezlé v norách.
Dobře účinné, s účinkem jako prodávané přípravky, ale pro norm. smrtelníka asi nedostupné by bylo použití léků proti srážlivosti. Heparin, fraxiparin a podobné. Podávají se normálně ve velmi zředěné formě. Ve vyšších dávkách způsobí vykrvácení (viz "heparinový vrah"). Ale to už zacházím asi daleko.
Tu ovocnou vůni žerou myši a potkani, taky kuny. Přemnožený je hraboš, který má asi jiné chutě.
Jo, psal jsem myši, ale měl na mysli hraboše a hryzce. Všemu tomu říkám myši. Myš domácí jsem dlouho neviděl, ale hraboši se mi na podzim stěhují do chalupy. Když ucpu všechny díry, udělají si jné. Rozhryžou na co přijdou, pastičky na podzim natahuji denně. Za chalupou mám zahradu a pole. Kam se podívám, tak děr v zemi jak v ementálu. Hryzci dělají tunely, že se člověk propadá až po kotníky. Nepamatuju, že by těch potvor bývalo tolik. Možná i proto, že dříve na vesnici byla v každé chalupě kočka (ne ta gaučová). Okolo mi tady jedna kočka, asi zdivočelá běhá okolo. Každý den ji vidím, jak jde okolo a nese si myš. Asi bydlí v blízkém kanále, kde normálně voda neteče, jen při prudkém dešti. Vídám ji tam zalézat. Kdyby ji na poli za barákem viděl myslivec, tak je povinen ji zastřelit, považuje se za škodnou. Prý loví ptáky. Možná, ale tak jednoho nějak chromého ptáka na sto myší. Já tu kočku s uloveným ptákem neviděl. Zato s myší téměř denně.
Ale kočky jsou škodná, tak potřebujeme chemii. Jenže chemie je neekologická, tak se zakáže. Tak máme myši.
Segra měla velkého černého kocoura, říkali jsme mu Čert. Ten se s hraboši většinou neobtěžoval. Dost často přitáhl domů hryzce, velkého skoro jako on sám. Někdy také krtka. Jak se mu to dařilo jsme nechápali.
To byla ekologická likvidace škůdců.
Brácha měl na políčku brambory, burák a mrkev. Tunely po hryzcích přesně podle řádků, burák do jednoho ohryzaný, nejlepší byla mrkev. Na hlíně byly vidět vršky velkých mrkví s natí, ale nať už zvadlá. Brácha šel mrkev sklidit. Následně zjistil, že jsou z mrkve jen ty vrchní kloboučky s natí a pod tím není nic.
Proto jsme zkoušeli ten gel, kterého si ty mrchy ani nevšimly.
Škoda že nejsem genetický inženýr. Vypěstoval bych pro ně geneticky upravenou chutnou jedovatou mrkev.
Tak letos krmím myš?, 150g sežraných a z dalšího balíčku už 5 těch polštářků. Našel jsem po dědovi Kumatox, tak ho prostorách kočkám zapovězených vyzkouším. A rodiče koupili něco na stop škůdcům a dost mrtvých hrabošomyší leželo po podlaze. Asi je budu následovat.
Vyjmenovaná léčiva proti srážlivosti krve ale musíte podávat intravenózně.
Normálně, hlavně z důvodu přesného dávkování se podávají intravenozně. Jinak se vstřebají i ze zažívacího traktu, dokonce i kůží. Například gel Lioton k léčbě modřin, žilních nedostatečností a podobně, obsahuje účinnou látku heparin.
Co takhle nasadit jim pár hlodavců do Bruselu a dalších velitelství tohoto svazu, jestli by tam teda přežili (doufám, že by jim to pak dali deratizační firmy sežrat). Je sice pěkné, když se jedem na myši můžou beze strachu krmit děti, ale pokud netráví myši, tak to asi nemá smysl. Za chvíli skončíme jako naši předkové, že si budeme muset vyrábět chemikálie doma. Když jsem to žertem navrhoval s louhem (když si někdo stěžoval na jeho cenu), tak vzpomínal, že ještě jejich dědové ho doma dělali, ale dneska by asi byl problém sehnat i ten popel na jeho přípravu.
EU jsem dlouho považoval za přínos, ale poslední roky o tom dost pochybuju. Užitečná nařízení jsou většinou typu, že je až hloupé, že to musí nařizovat EU (poplatky za telefon, platební karty,... no zbývá ještě vlak (přejet vlakem hranice za plnou cenu je finanční sebevražda) a spousta dalšího, třeba pošta (i když pošta to většinou dotáhla tak daleko, že vnitrostátní psaní stojí skoro jako mezinárodní)). Za to hlouposti, které se vymýšlí snad jen proto, aby si i v nejposlednější vísce všimli existence všemocné EU, těch je až dost. (Mimochodem, jak je to s tím zákazem rychlovarných konvic kterým se vyhrožovalo, a co sprchy, to se taky vymýšlelo. Blbý je, že už to nehlásí předem, aby se nemohla uplatnit Klausova methoda (tj. předzásobení se na zbytek života, "ono to zas na tak dlouho nebude") a člověk se o tom dozví zpětně, když zjišťuje, proč něco neni k dostání.)
Dá se použít přírodní prostředek. Nasbírejte si semínka bolehlavu, nejsou hořká a dokonce voní myšinou. Po usušení se podrtí v kuchyňském sekáčku a prášek se přidá do krmiva. Vhodné je např. krmivo pro kočky, které se také podrtí a přidá se třeba ztužený tuk na spojení, mohou se vytvarovat např. tyčinky. Samozřejmě se musí zamezit přístupu ostatních zvířat.
Skladování semínek: Nejlépe v mrazničce, v dobře uzavřeném obalu (jinak ztrácí účinnost)