Na jakém principu je řízen tepelný výkon tepelného čerpadla dle potřeby tepelného příkonu objektu?
Nainstalovali jsme tepelné čerpadlo topení vzduch-voda, s invertorovým kompresorem. Podstata řízení výkonu kompresoru je mi jasná, ale není mi jasné, od čeho se odvíjí řízení výkonu vlastního invertorového kompresoru, od kterých čidel, případně údajů, v závislosti na postupném vyhřívání objektu.
Na radiátorech a u podlahového topení jsou instalovány termostatické ventily.
Na řídícím panelu se dají nastavovat a digitálně se zobrazují různé hodnoty teplot a provozních stavů a časové údaje pro zapínání a vypínání T.Č.
V řídícím systému (v "bedně") T.Č. jsou osazena čidla teplotní (teplota vstupu a výstupu teplé vody z výměníku, teplota výstupního a vratného plynu kompresoru, okolní teplota-asi venkovní) a dále průtokový spínač na výměníku, který blokuje čerpadlo v případě slabého průtoku v cirkulačním okruhu topného systému a T.Č.
Dále ještě pár dalších elementů, které ale, pro řešení řízení, asi nemají podstatný význam.
Jde mi o to, jakým způsobem je a čím výkon invertorového kompresoru řízen.
Již nyní máme problém, neboť při spuštění T.Č. oběhové čerpadlo, i při všech otevřených ventilech na radiátorech a všech ostatních ventilech na okruhu, nedosáhneme dostatečného průtoku přes výměník, takže průtokový spínač (jeho připojovací trubičky přemosťují vstup a výstup výměníku - je paralelně k výměníku) nesepne a T.Č. se nespustí a je hlášena chyba "E02- ochrana toku vody", na průtoku výměníkem čerpadla a topným systémem. Při překlenutí tohoto kontaktu se pak čerpadlo spustí, ale po určité době a částečném rozehřátí T.Č. i systému, se opět zastaví a hlásí chybu "E08 -teplota mezi vstupní a výstupní vodou je příliš vysoká" (asi na výměníku). Což by pochopitelně mohlo souviset.
A kompresor se po zapnutí postupně rozjede na plný výkon a jede na plno až do vypnutí a nahlášení chyby.
Domnívám se, že by se jeho výkon (invertorově řízený) měl, na základě nějakých (asi těchto) parametrů přiměřeně snížit a nemělo by k "přehřátí" na výměníku dojít a ne aby se jenom vypnulo celé čerpadlo.
S tím souvisí tedy můj konkrétní dotaz.
V případě, že topné okruhy a radiátory s termostaty, postupně, po vyhřátí místností, topný okruh uzavírají, pochopitelně by mělo postupně docházet k omezování průtoku v topném systému i v T.Č. a případně i nárůst teploty na výměníku a od toho by se měl, podle mne, řídit plynule výkon kompresoru. V extrémním případě pak, při uzavření všech okruhů a úplném omezení cirkulace, by pak mělo dojít k řízenému vypnutí kompresoru a v případě potřeby dalšího vytápění, opět k zapnutí.
Nyní však, při překročení těchto hodnot (malý průtok, vysoká teplota výměníku) dojde, ale vždy pouze za plného chodu kompresoru na max.výkon, k úplnému "chybovému" vypnutí, nahlášení chyby a pak už se T.Č. samo nespustí. Pak je nutno pouze silově vypnout T.Č. od sítě a nechat výměník vychladnout.
A kontakty průtokového spínače, i za všech otevřených termostatických ventilů na radiátorech, i při chodu oběhového čerpadla (60W) na plný výkon, musí být překlenuty, jinak se T.Č. nedá spustit vůbec.
Zapojení T.Č. do okruhu topení by mělo být v pořádku, kontrolováno několikrát, voda v čerpadle a systému jinak cirkuluje (pokud je průtokový spínač přemostěn), rovněž bez problémů.
Manuál k tomuto T.Č. (typ BKDX50-200I/380V) máme, včetně "chybovníku", takže i z něj máme informace o těchto stavech.
Nezprovozňovali jste někdo toto, případně podobné T.Č, a nemáte s tímto někdo zkušenosti? Případně nemáte nějaké informace, jak je toto řešeno?
kamtop.sk na bazoši slibuje pomoc se zprovozněním, snad se to týká i nezákazníků...
Dík za informaci, zkusím se s ním spojit.
Není možné, že je třeba ten průtokový snímač připojen opačně?
Rovněž díky za reakci. Ne, namontován je určitě OK. Spíše mám dojem, že by mohl být problém na rozvaděči tepelných okruhů do a od topných větví. Na hlavním zpětném vývodu do původního kotle na pevná paliva (a společném i v případě připojeného T.Č.) je na kratším úseku zredukováno potrubí na menší průřez. Což pochopitelně u klasického kotle vliv nemělo, ale zde by to vliv na rychlost proudění (tedy průtok) mohlo mít vliv a pak by na to mohl ten průtokový snímač negativně reagovat tím ,že by nesepnul (což by měl).
Dobrý den,dle mého názoru oběhové čerpadlo dává málo litrů k ochlazení media v tepelném čerpadle a tudíž jde tepelné čerpadlo na základě přehřívání do poruchy,průtokoměr neklemujte,ničíte přehříváním čerpadlo.Koukněte do tabulky v manuálu,je tam u každého tepelného čerpadla požadavek na výkon oběhového čerpadla v litrech za hodinu.Píšete,že čerpadlo jede naplno,ale jestli má požadovaný výkon?
Další věc je ta,jak řešíte výstupní teplotu z tepelného čerpadla,myslím její regulaci.Zkuste snížit teplotu na čerpadle,čerpadlo vypne termostat,výměník ochladí medium,termostat zapne,je potřeba to vyladit,je dost teplo a asi tam máte vysokou teplotu,kterou výměník nestíhá.Bude to chtít mnou v jiné diskuzi zavrhovanou ekvitermní regulaci,zde jiné řešení nevidím,musíte navolit ohřev dle venkovní teploty,jinak se systém bude přehřívat,nebo při ochlazení topit málo.
Jaký je typ a výkon oběhového čerpadla určeného pro průtok topné vody?
U mne např. pro 8 kW čerpadlo (PZP vzduch voda) je nutný průtok 2,3 m/3 a tak tam valí Grundfos MAGNA1 25-60.
edit. z projektového podkladu:
Doporučené cirkulační čerpadlo sekundárního okruhu
PZP AWX 08 - Grundfos MAGNA1 25-60 nebo Wilo Stratos 25/1-8
Máte všichni, co hovoříte o oběhovém čerpadle, určitě pravdu. Zjištěno dodatečně, že toto TČ (výkon 19 kW) potřebuje oběhové čerpadlo (OČ) s průtočným množstvím 3,5 m3/hod. A námi osazené má pouze jmenovité 2,6 m3/hod. Takže toto bude nutné vyřešit.
Ale problémek je větší. Zjistil jsem totiž, že konkrétní pracovní průtok čerpadla, se odvíjí i od dopravované výšky (což jsem nevěděl, ale je to logické). Takže, když jsem našel jedno konkrétní OČ s max. dopravovaným množstvím 3,6m3/hod. a dokonce i s křivkou poklesu průtoku na základě dopravní výšky, tak tento údaj platí pouze pro dopravovanou výšku 1 m a podle křivky uvedené u tohoto čerpadla a naší dopravované výšky cca 4 m (1.patro) je jeho skutečné průtokové množství pouze 1,5m3/hod.
Pokud z těchto údajů vycházím, pak pro požadovaný průtok pro naše TČ (3,5 m3/hod.) potřebuji OČ se jmenovitým průtokovým množstvím cca 8,5 m3/hod.
No a našel jsem sice vhodné OČ, s maximálním jmenovitým průtokem 9,4m3/hod, které by pak mělo konkrétní funkční průtok cca 4m3/hod., ale jeho cena je 14388,- Kč.
No a pak jsem našel levnější s maximálním jmenovitým průtokem 6,9m3/hod, za cenu 2150,- Kč, které by pak mělo konkrétní funkční průtok cca 2,9 m3/hod. Takže to by asi zase už nevyhovovalo podmínce pro dané TČ.
Ale, dále mne napadlo, vzhledem k tomu, že jde o TČ s invertorovým kompresorem, u něhož jde nastavit požadovaný výkon kompresoru změnou frekvence (je možno nastavovat z ovladače TČ), že bych mohl provést úpravu nastavení maximálně nastaveného výkonu čerpadla (kompresoru) 19kW, jež má nastavenu maximální frekvenci, pro maximální výkon, 100 Hz. Provedl bych změnu nastavení na cca 80 Hz (cca 80%), čímž bych snížil výkon kompresoru o cca 20 % na cca 15 kW (jež by nám asi i stačilo) a tím by možná bylo docíleno i snížení na požadavek průtoku (snad také těch 20%), což by odpovídalo cca 2,8 m3/hod. a pak by to levnější OČ s funkčním průtokem 2,9 m3/hod. možná stačilo.
Problém by ovšem byl, že by osazený průtokový spínač stále reagoval pouze na průtok 3,5 m3/hod. a asi by musel být stejně přemostěn, případně vyměněn za jiný, s menší spínací hodnotou.
Ale jeho cena se pohybuje kolem 200$, což je cca 4600,- Kč + práce s výměnou, tak nevím, co by bylo lepší a jednodušší. Ještě kouknu, jestli Číňan není levnější.
Prozatím bych volil asi snížení výkonu kompresoru na max. cca 5,5 kW (snížil max. frekvenci na cca 35 Hz) pro stávající OČ se jmenovitým průtokem 2,6 m3/hod. - tedy funkčním průtokem cca 1,1 m3/hod. a průtokový spínač bych překlenul. A pak se rozhodneme asi pro jednu z dále uvedených alternativ.
1. Vyměnit OČ za to za 14388,- Kč, jež by vyhovovalo zřejmě bez zásahu do nastavení a úpravy průtokového spínače TČ.
2. Instalovat to OČ za 2150,- Kč, nastavit nižší max. výkon TČ na cca 15 kW (80 Hz) a provést výměnu průtokového spínače za spínač s hodnotou sepnutí 2,5 m3/hod. a cenu cca 4600,- Kč. Tedy celkový náklad cca 7000,- Kč.
Co na to odborníci ?
Dobrý den,kde s těmi 19 kw topíte?Kamarád má velký patrový dům,firmu s prodejnou a na patře kanceláře kde je doslova trenýrková teplota.Předloni jsem se ho ptal kolik to bere,má zvlášť měření tepelných čerpadel.Bylo minus 12 a bralo to 9 kw.Je to novostavba s dobrou izolací.Půdorys odhaduji 25x15 m.
To je trochu nedorozumnění. 19 kW je tepelný výkon toho TČ. El.příkon je 5 kW.
Dobrý den,já tomu rozumím,že 19 kw.Již jsem o tom také uvažoval a dost pátral,proto i ten můj kamarád u nějž jsem sháněl informace,shodou okolností si udělal na montáže tepelných čerpadel zkoušky.
Vaše čerpadlo má COP čtyři,ale při jaké teplotě.
Stále jste neuvedl jak je budova velká,zdá se mě to na rodinný dům hodně.
Co se týče údajů topný výkon 19kW/el. příkon 5 kW, tedy COP skoro "4", jsou to "ideální" typové údaje výrobce. Momentálně nemám křivku COP k dispozici, ale jak budu mít (má ji syn), mohu poslat. Jinak jde o RD přízemní, s celým obytným podkrovím o rozměrech cca 8-9 m x 13 m, v mírně podhorské oblasti v kopci na "planině", v n.v. cca 600 m.
Postavený v r. 2005, z Porothermů, se zdmi síly 40 cm, zděný na "teplou maltu", + klasické omítky po 2 cm, bez dalšího dodatečného zateplení. Okna plastová, dvojité "vakuové" zasklení. Podkroví, mezi krovy a pod krovy, zatepleno 5 cm polystyren +10 cm GHizover , parotěs a sádroš.
Tepelné ztráty k tepelnému čerpadlu jsme nepočítali, vycházeli jsme z praktického využívání, zkušeností a odhadem, při topení původním kotlem na uhlí a dřevo.
Výpočet topidel (panelové radiátory a částečně podlahovka) v místnostech, jsem zpracovával někdy v r.2003, ale konkrétní údaje již nemám.
Ale pamatuji si, že jsem záměrně naddimenzovával topidla o cca 20-25 % (tedy výpočet na tepelný spád tak 70/50, ne klasický 90/70), se záměrem, že se systém s tímto vypořádá a rezerva je vždy k dobru. Osazeny na všech topidlech termostatické ventily, kotel Viadrus, taky snad kolem 20 kW (už si taky přesně nepamatuji) a v posledních cca 7-mi letech osazen plnou automatikou pro topení uhlím. Problém s nízkoteplotním topením (kondenzace, koroze) nebyl, kotel litinový.
Nyní se nám to "naddimenzování" hodí, neboť snad bude, na jarní a podzimní období, i tepelný výkon topidel stačit. V mrazech ale stejně počítáme s přitopením kotlem na uhlí a dřevo, případně s přitápěním velkou krbovou vložkou v obývacím pokoji, s možností prostupu tepla v podstatě do většiny místností, jak v přízemí, tak i v podkroví.
Tepelné čerpadlo jsme koupili od Číňanů, s invertorovým kompresorem. Takže je u něj relativně dobrá možnost plynulé regulace a možnosti nastavení elektrického příkonu, od cca 2 do 5 kW. Takže i zde jsme volili celkový tepelný výkon čerpadla s rezervou.
Na přívodu TĆ máme osazen samostatný elektroměr, takže bude poměrně přesná kontrola spotřeby a nákladů. Spustili jsme TČ v pátek, zatím "funguje" v "nouzovém" nastavení (viz výše uvedené problémy s oběhovým čerpadlem a průtokem), ale i přes to, při momentálních teplotách kolem 6-7st.C +/- topí na nastavenou teplotu cca 23 st.C, v celém domě a vytápí OK.
Nyní ještě dodělávám záložní zdroj a řešení (záskok) pro nouzové prohřívání TČ a potrubí od TČ do domu při mrazech (z topného systému z domu), v případě nepoužívání a vypnutí TČ a v případě výpadku napětí v síti (TČ je kompakt včetně sekundárního výměníku, topná voda je ve výměníku a z něj tedy jde izolovaným potrubím i venku).
Kompletní cena TČ , včetně všech vícenákladů (doprava a clo) cca 100 tisíc. Kompletní montáž svépomocí + kamarádi.
Původní předpoklad byl sice trochu nižší, ale i tak to snad jde.
Toliko, pokud Vás tedy zajímá, k našemu "případu". Snad Vám naše řešení a zkušenosti budou k využití při rozhodování.
Jaké budou další zkušenosti s provozem čerpadla se uvidí, ale zatím se zdá, že by to mohlo být dobré a splňovalo by to naše uvažované předpoklady, tedy topení hlavně v přechodném období, do venkovní teploty snad někde k nule. V mínusových teplotách u TČ vzduch/voda účinnost dosti klesá, takže se pak uvidí.