Odpady za vesnicemi

Před rokem 89 už bylo celkem uklizeno, ale ještě v sedmdesátých letech jsme navštěvovali "staráky" kde se dalo najít spousta pokladů. Probíhaly tam boje, střelba z praků na láhve a utužovala se imunita. Také se tam člověk naučil řemeslu v rozebírání všeho možného co se našlo.

Popelnice byla a je vždy nejjednodušší řešení, ale stavební suť apod. do popelnice nepatří a rozměrné věci se tam nevejdou, nehledě na to, že na vesnicích dlouho popelnice vůbec nebyly.

Ti si ešte nevidel za zľatých komunistov tie mega vybagrované plochy hlbokých dier (cca 10-15 metrov hlbokých) s rozlohou 400x400m a viac po vyťažených náplavových štrkoch až po spodné ložiská podzemných vôd, napríklad za Bratislavou, lokalita Podunajské Biskupice za rafinérkou Slovnaft, ktoré zľatí komunisti po nežnej nehe potichu zaviezli tieto megadiery komunálnym odpadom z celej BA, priamo sypaním do spodných vôd bordelu Žitného ostrova, následne povrch smetiska nežne a nevinie zaviezli úrodnou ornicou do roviny s okolím, na ktorej dnes PD (JRD) keep smilling na tomto povrchu pestujú suchomiľnú pšeničku vyšľachtenú súdruhmi v CCCP, aby sme maľi ľacný chľebík a ľacné mľiečko pre eštébáckeho majiteľa spoločností, s.r.o., a.s.

Ešte-že lúza opíc na Zemeguli má k dispozícii všakovaté, rôznorodé baktérie, ktoré časom zlikvidujú nielen plasty, ropné produkty, chemikálie z chemických závodov Juraj Dimitrova, liečivá, ale aj rádioaktivitu k svojmu duhu.

Za komoušů se to moc neřešilo, nebyla poptávka a nebyly prachy. Lidem bylo úplně fuk (a mnohým doteď pořád je), že mají za nejbližší zatáčkou směrem k lesu smetiště, navíc nebylo spoustu věcí kam dát, tak se odpadky házely kam se dalo (hlavně ty větší kusy co se nevešly do popelnice). To až bezohledný kapitalismus přinesl některým lidem takový životní standard, že se začali starat i o to jak to vypadá v jejich okolí, co se vypouští do vzduchu a co do řek a vymohli si, aby "se s tím něco udělalo".

Na to je jednoduchá odpověď. Ve spoustě vesnic nebyl organizován sběr TKO (tuhého komunálního odpadu). Vše co hořelo se spálilo v kamnech a co nehořelo se vyváželo do nějakého úvozu za vesnicí. Pokud byl v obci TKO vyvážen tak většinou nebyl vytvářen tlak na občany aby se ho povinně účastnili. Dále většina potravin a jiného zboží nebyla zabalena ve třech obalech a nápoje byly z 95% procent ve vratných skleněných lahvích. Hořčice byla ve skleničkách, taktéž marmelády a tyto skleničky se dále používaly v domácnosti. Po zavedení pytlíkového mléka se pytlíky využívaly jako obal na svačinu a dále se do nich dával mour s vyjetým olejem který se pálil jako velká briketa. Většina sáčků byla papírová a máslo se až cca do roku 1968 krájelo a balilo do papíru ( něco jako pauzák), stejně tak se prodávalo droždí. Jogurty byly ve vratných skleněných lahvích. Zapalovače nebyly jednorázové ale na celý život. Brčka byla slaměná a kelímky byly z voskového papíru (po každé veřejné akci se udělal oheň kde se vše spálilo, nebo si kelímky odnesl zahradník na pěstování sazenic nebo byly použity s mourem jako velká briketa v kamnech). V zelenině se vše dávalo do papírových sáčků a větší množství do vlastní síťovky. Pneumatiky se protektorovaly i několikrát. Fungovaly sběrny papíru, hadrů, kostí, železa a barevných kovů. Jelikož se zdilo na vápennou maltu tak se cihly mohly znovu použít. Např. 10% domů na Slovensku je postavená z cihel, které byly nabourány v Sudetech v těsném sousedství hranic z Německem.

Zajímavé, jediná skutečná odpověď na původní otázku.

Zeptejte se mě na co chcete a já Vám na co chci odpovím. Tuto větu u nás zná každý politik. Díky za podporu.

Dříve si prostě pár soudruhů na národním výboru řeklo,že někam se ty zbytky vozit musí a tak určili většinou nějakou rokli nebo proláklinu poblíž,kterou by bylo vhodné zasypat.Co tam kdo vozí,to se moc neřešilo.U nás se to třeba vozilo i do bývalé pískovny,takže různé hromady odpadů s vodou mezi nimi,zarůstající plevelem a náletovými dřevinami.Město mělo svoji skládku,kterou tak nějak řídilo a nakonec tam navezli nějakou hlínu navrch a vybudovali zahrádkářskou kolonii.

Ještě na doplnění. Dnes ti vše většinou doveze PPL či jiná rozvážková služba. Dříve to moc nebylo ale u ČSAD (Československá automobilová doprava) fungoval rozvoz kusových zásilek. Menší zásilky byly doručovány v různě velkých dřevěných bednách (vyrobené z voduvzdorné překližky), které byly vratné a používaly se několik let než se rozpadly. Zásilka byla obalená dřevěnou vlnou a ta se také spálila. Přepravky na pivo byly dříve dřevěné a až později z pozinkovaného plechu a pak z plastu. Pivní sudy jak šel čas: dřevěný, hliníkový, nerez (vždy vratný obal). Igelitové tašky přicházely až na konci 70 let ze "západu" a z Polska. Byly na nich potisky různých skupin a kdo jí měl byl IN.

Dnes jsem ve zprávách viděl, jak někde na sídlišti měšťáci šmírují, jestli někdo nedává k popelnicím objemný odpad co tam nepatří, třeba vysloužilé kanape. A koho chytnou, tomu to spočítají a odpad si zase musí odnést zpátky.
Když já se potřebuji něčeho takového zbavit, tak to nejdřív nabídnu na internetu za odvoz a často si pro to někdo rád přijede. Pokud ne, vytáhnu z kůlny dvoukolák, nafouknu gumy, počkám, až do SD v sousední ulici přivezou nový kontejner a odvezu to tam - zadarmo.
Ale co když na tom sídlišti SD není po ruce a dvoukolák taky každý nemá. Jak se lze legálně takového odpadu zbavit? U nedalekých bytovek v kontejnerovém přístřešku dost často vídám nějaké vysloužilé křeslo nebo skříň.

Jak se lze legálně takového odpadu zbavit?

to už řešil kdysi nějakej Jan Neruda

V dnešní době, kdy má každý druhý člověk auto, není problém to na to auto přivázat a dopravit do cíle.

Tohle si asi někdo špatně přečet a přivázal jakousi truhlu ZA auto a takhle ji táhnul po asfaltu až ke kontejneru u nás v ulici. Kdo ještě spal, měl budíček zadarmo

Tak pokud byl kontejner dost daleko, tak je to taky řešení... u kontejneru stačilo vyhodit už pouze kování.