Jak správně svařovat a jaké použít elektrody.

Prostuduj si v návodu, kde má být + a - možnná to máš pro daný typ elektrodu opačně.

Treba dodržat polaritu spôsob zapalenia obluku,priemer elektrody, hrubku materialu-rutilkov treba varit do kopca ,aby struska nezalievala zvar.

Honzo,když jsem se to asi před 40 lety učil,vzal jsem si kuklu a pozoroval svár,a jeho vznik, zkušeného svářeče.Pak jsem s jeho pomocí postupně získal základy ..A neobešlo se to bez nablíkání v očích ..i když mne varoval .. Tak hodně zdaru .

...a těch přilepených elektrod bylo nepočítaně.

http://www.svarforum.cz/forum/index.php

Měj svařený materiál očištěný od rezu, zkontroluj si připojení kabelů jak píše v prvním příspěvku a počítej s 30 - 40 A na milimetr síly elektrody (elektroda 2 mm silná 60-80A).

Nič iné ako dostať zváranie do "krvi". Pri tejto mašine sa dajú použiť oba druhy elektród.

Bázické sa používajú na klasické echt trafo vinuté na plechoch neusmerneného prúdu na sekundáre priamo k zváraniu striedavým prúdom. Pekný výsledok v zvare sa dá dosiahnuť pri tomto trafe napojeného medzi dvoma fázovými vlnami 2x400V (Teda vylúčením nuláku 1x230V/50Hz).

Materiál ti tečie lebo moc odťahuješ od zvaru oblúk, chceš na zvar vehementne vidieť, nerobíš tzv. mierneho, postupujúceho slimáka v zvare. Volá sa to správne húsenica ak po vychladnutí zvaru omlátiš strusku zo zvaru musíš vidieť rovnomernú vlnovku zliateho metalu v mieste šva zvaru bez bublín, dier v húsenici.

Na hrúbku materiálu sa nauč použiť podľa tabuliek správny priemer zváracieho drôtu a výšku zváracieho prúdu v A.

Nakúp si nejaké jokloviny, narež ich rozbrusovačou a uč sa.

Ideálne začni so zváraním pozdĺž uložené vedľa seba dva roxory utiahnuté v zveráku, cca 8-14mm priemer, lebo tu nemáš čo prepáliť ani v zvare čo pokaziť.

Roxory sú vhodné ako základ na získanie citu pri rýchlosti a vzdialenosti zvárania oblúka napríklad pri 60-80A prúde. Elektródy si zvoľ tenšieho priemeru, ale nie také, aby sa ti po celej dĺžke rozžhavili v svorke do ruda počas zvárania.

Nuda.... Pokud o něčem nic nevíš, bylo by dobré raději nepsat. Tím nevylučuji, že některým věcem rozumíš. Ale tohle je na zarámování (teda kravina).
"" Bázické sa používajú na klasické echt trafo vinuté na plechoch neusmerneného prúdu na sekundáre priamo k zváraniu striedavým prúdom"".
Pro tazatele: Rutilové elektrody jsou pro tuhle svářečku nevhodné. I když použít se dají, ale je potřeba dát svářecí kleště na minusový pól. Sváření s nimi je i tak více obtížné, musí se to umět, jinak zavářejí strusku do sváru a špatně se svár rozlívá.
Raději si kup elektrody bazické třeba EB 121 (Esab), s kterými se snadno vaří a pro běžné sváření plně vyhoví.
Pro slabší materiály vyhoví průměr 2mm, pro silnější 2,5mm. Kleště s elektrodou připoj na plus pól.
Pro nácvik si vem nějaký materiál raději trochu silnější, třeba 2 -4 mm, aby se ti to tak snadno nepropalovalo.
Pak je to na nácviku, chvíli to trvá. Škrtnutím o materiál zapálíš oblouk. Musíš se snažit po zapálení oblouku hned udržet vzdálenost elektrody asi 4-5 mm od materiálu, tak ti oblouk nezhasne a el. se nepřilepí. Potom se snaž postupovat s elektrodou blízko materiálu a kývat s elektrodou mírně do stran, tím se udělá typická housenka. Pro nácvik vezmi elektrodu 2mm a nastav proud asi 80A.
Je mnoho postupů sváření, to nebudu popisovat, ale pro začátek svářej na vodorovném materiálu a elektrodou postupuj směrem dozadu je to snažší a mnoho svárů tak lze udělat. Nová elektroda má zapalovací špičku pro snadné zapálení. Pokud ale chceš svářet již použitou nevyvařenou elektrodou, bývá špička elektrody zalitá nevodivou struskou. V tom případě se špička očistí kolmým klepnutím elektrodou o nějaký tvrdý nevodivý materiál, třeba cihlu. Klepnutí elektrodou hned na svářený materiál vede většinou k přilepení.
Svářečka kterou jsi koupil je tzv. invertor, tedy systém pracuje elektronickou cestou, není to klasické trafo. Výstup svářečky má stejnosměrný proud. Proto bazické elektrody, které jsou na stejnosměrný proud určeny. Rutilové elektrody se převážně používají na střídavý proud, na klasické neusměrněné trafo. Lze s nimi i vařit minus pólem stejnosměrně ale nedoporučuji ti to. Také existují el. kyselé, taktéž na minus pól, ale to také na běžné sváření nedoporučuji. Také existují elektrody pro jiné materiály než ocel, ale to je už pro zkušeného svářeče. Po zvládnutí základního sváření na rovném materiálu můžeš začít cvičit i jiné postupy, jako například "stoupačku" kdy se vaří na kolmém materiálu, směrem nahoru. Postupy se dají dohledat na internetu. Jinak samozřejmě pro dobré zvládnutí sváření ve všech polohách slouží svářečská škola. Pro domácí sváření se to ale dá nacvičit i celkem slušně jako samouk.

kto sa má s večným volom prieť o pitomom zváraní, je to každého individuálny prístup, cvik a hlavne cit v paprčiach. Máš možnosť prejaviť sa na fórach, kde si tiež každý hudie svoje dobro, svoj vysnený ideál:

https://www.svarforum.cz/forum/viewtopic.php?id=38

Rutilky sú pre invertory lepšia voľba, nevlhnú, nemusí sa mudrovať nad polaritou, mäkko naskočí oblúk, invertor nelepí, zváranie rutilkami je pre mierne pokročilých, ktorí si prešli nejakú cestu, majú za sebou hodiny odzvárané elektródami. V tom prípade ich dokážu oceniť.

http://ix.sk/DD46m

Pre začiatočníka a domáceho kutila je ideál mať po ruke bázické elektródy, hlavne držať ich doma zabalené 2x zatavené v igelite, v suchu pri radiátore.

Na báziku stačí "okolo domu" lacná klasika trafo so striedavým výstupom; http://ix.sk/seq8V.
Po zaučení v zváraní stačí dovybaviť kxindel diodovým mostíkom https://www.zvaracka.eu/usmernovac-165a-1f

I rutilky vlhnou a chtej presusit, musi se dat na spravnou polaritu, i kdyz existuji verze ktery umi oboji - ale chovaj se na kazdym polu jinak.
Trafo je mnohem vic o rukach, protoze invertory maji spoustu pomocnejch funkci, hot start - kdy tam na zapaleni pusti plnej kotel a behem par desetin sekundy stahnou proud, regulaci proudu v zavislosti na dylce oblouku, antistick, kdy stahnou po prilepeni proud na 10A, takze se to mnohem lip odlepuje...
Dovybavit trafo usmernovacem nestaci - jeste je potreba velka, ale velka tlumivka nebo extremni baterie kondenzatoru. Nebo se da udelat finta s pomocnym usmernovacem a malou(z predradniku pro 400W sodikovou vybojku) tlumivkou, ale tak jako tak, nikdy to nebude mit vlastnosti invertoru.

""Na báziku stačí "okolo domu" lacná klasika trafo so striedavým výstupom""
Ty už si skutečně svářel běžnou bazikou pomocí střídavého proudu trafem? To bych docela rád viděl.
Asi jsi opravdu génius.
Taky si stále myslím, že používat rutilky na stejnosměrný proud, až na výjimky je nesmysl. Zejména pro začátečníka. Jo, dobře chytají, mají vodivý obal, ale to je tak všechno.
Rutilky se používají právě na střídavý proud. Mají vodivý obal a směs takovou, aby udržely ionizaci oblouku i v době kdy proud prochází nulou. To právě bazické elektrody neumí, proto střídavý oblouk neudrží a při průchodu nulou zhasínají. Nebo myslíš že se mýlím?

Na svarovani okolo domu je nejvhodnější elektroda Super Lincoln Elelektric,tý je jedno jaky je zdroj,vari doslova i namocena.

Díky za všechny tipy a postřehy. Ještě doplním, že ke zmíněnému invertoru mám tyto elektrody + dvojky. Žádnou polaritu na invertoru jsem nepřehazoval. Na bazické se má přehodit?

Ano,bazicke prehodit polaritu.

Dle typu tvých elektrod připojit držák elektrod na mínus pól.
Kabely jsi měl při rozbalení asi odpojené, že?
Zkušenosti získáš jen praxí a hodně svarů se nepovede.
Uč se vidět kde je struska a kde roztavená ocel a je potřeba mít odpovídající nastavení masky nebo správně tmavé sklo v masce.
Obal elektrody je často nesouměrný a oblouk "fouká" do stran. Je lepší zastavit a elektrodu v držáku otočit aby víc "foukal" na hotový svar.
Tekutá struska elektrody nesmí nikdy předběhnout svařované místo a dostat se na nesvařený budoucí spoj.

I profíci si drží elektrodu druhou rukou (v rukavici na sváření) dokud není moc horká :)

P.S. trocha přepisů

Se vsim souhlas, akorat:

I profíci si drží elektrodu druhou rukou (v rukavici na sváření) dokud není moc horká :)

Fakt profici ji drzi az od prumeru 4mm, ktery jsou dlouhy, do 3.2 vedou jednou rukou. Jak to delaji, nevim, ale videl jsem to na vlastni oci. Ja to jednou rukou zvladam az od pulky, do pulky to nejde. Teda me. Ale jsou lidi co to umi.

Profici se nepoznají podle držení elektrody jednou rukou, ale podle provedené práce. A věřte, že když to práce vyžaduje, tak si druhou rukou přidrží na začátku i dvojku elektrodu.

Moje zkušenost je taková, že trafem dokáže svařovat i začátečník. Stejnosměrným zdrojem je to podstatně obtížnější a invertor se chová stejně jak stejnosměrná svářečka i když je u něho uvedeno plno superfunkcí. Takže trénovat. A já, pokud nepotřebuji speciální vodotěsný a vzduchotěsný a beztruskový bezbublinkatý supersvár, raději sáhnu po osvědčeném svářecím trafu s rutilkama.

Dá se použít jen jeden průměr baz/rutil elektrod od každého typu materiálu(třeba 2mm) a svařovat jenom s nimi?
Nevím s čím se kdy setkám a co kdy bude potřeba svařit, ale nechce se mi zbytečně vyhazovat peníze za balíky elektrod,
které možná ani nijak nevyužiju a navíc to zbytečně bude zabírat spoustu místa.
2mm je střed, tak by to snad mohlo jít.

Nebo opravdu s novou svářečkou musím koupit a použít dráty podle tloušťky materiálu:

elektrody:
MMA-baz./rut.
---------
Na běžnou ocel.
1 balík 1,6
1 balík 2,0
1 balík 2,4
1 balík 3,2

Na nerez:
1 balík 1,6
1 balík 2,0
1 balík 2,4
1 balík 3,2

Na hliník:
1 balík 1,6
1 balík 2,0
1 balík 2,4
1 balík 3,2

MIG/MAG:
--------------
0,5-5kg cívky (AL, Fe-Cu) po 1 ks
+ přídavný materiál (další dráty)

TIG:
-----
Wolfram 1,6 - 3,2 zl - po 2ks
+ svářecí dráty TIG 1,6-3,2/ocel/nerez/hliník - po 10ks

atd.

Vyjde to na pořádnou sumičku a stále mne ještě napadá, které další a další dráty prostě "musím mít"

Samozřejmě + 1ks láhev CO2, + 1ks láhev Ar
+ milion dalších věcí (ND,rukavice, helma, zástěra, magnety, sep.sprej,prodlužka 3x2,5mm)
+ hořák TIG

Cena 12K za svářečku se pak vyšplhá rázem na 25k.a více
Nevím prostě co budu všechno potřebovat a děsí mne to množství věcí navíc, které bych k tomu asi měl mít.
Asi mne z toho mrdne :)

Záleží co budeš běžně svařovat. Svařuji většinou materiál do síly 4 mm a mám doma jen 2 a 2,5 elektrody a rutilové jelikož mám trafo z roku 1983. Svářeček mám více ale nemám na nich sof-start a stávající jistič to nebere. Pokud mi na tom záleží tak mám elektrody od renomovaného výrobce a zbytek svařuji elektrodami z Kaufu kdy jsem si počkal až je zlevnili na 60,-Kč za krabičku. Hliník asi doma vařit nebudeš a s nerezem záleží co z něj budeš vyrábět. Kuklu mám starou se slabším sklem, jelikož už hůř vidím a rukavice normální pracovní kožené slabé pro mechaniky, jen abych se náhodou nespálil.

A opravdu potrebujes hned na zacatek vsechny metody? Kazda ma svy vyhody a nevyhody, ale ze bych doma musel mit porad vsechno?

Co se elektrod tyce, 1.6 jsou za me k nicemu - o co mensi proud umi proti 2, o to je vetsi prupal uzkym obloukem. 2 a 2.5 je ten beznej material. 3.2 - da to ta svarecka vubec? Nejde o proud, ale o zatezovatel s takovym proudem, pokud je 20% tak je to jako by to neumela. Hlinik elektrodou je nouzova metoda, pokud je k mani cokoliv jinyho je to lepsi. Takze elektrody na hlinik nic.

TIG - hlinik univerzalni svareckou za 12.5kKc? Prosim odkaz. Protoze to chce AC TIG a to taky kazdy stroj neumi.

nerady:

Paráda,
pozitivní a motivující zpráva :)
2 a 2,5mm - v tom jste se oba shodli - takhle nějak si to představuji, že by to mohlo stačit Hliník vařit asi budu - je to v plánu - je z něj spousta věcí, je to lehký kov, dá se i v domácích podmínkách odlévat - takže budou se svářet různé držáky, úchyty, příruby, krabičky.
Uvědomil jsem si teď další věc kterou k tomu "musím mít" :) - helma s odsáváním...
Plechařina: většinou tenčí plechy 0,8-2mm,prahy u auta, kryty, skříňky, vzácně 3-5mm
Nerez: asi velmi zřídka, spíš tenčí plechy do 1mm
Profily: jekl cca 2mm-nohy skříňek,stolků, lehčí konstrukce
kulatina: ocel - průměr max do 10mm - stojany
Dá se s těmito elektrodami 2 a 2,5mm svařovat i tenčí plech 0,8 -1mm? Nepropaluje ho to?

bahno:
je to tak, jak píšeš-každá metoda má své výhody a nevýhody - chtěl bych mít proto univerzál, tzn mít na výběr, kterou nejvhodnější metodu svařování použít. Právě proto bych chtěl mít od každé něco, abych to mohl dle potřeby použít.Lepší mít a nepotřebovat než potřebovat a nemít. Navíc je to taky o ceně dopravy, která teď o
hodně stoupla. Když objednám vše základní pro možnost využití všech f-cí svářečky na jednom místě v jedné objednávce, ušetřím celkem dost na dopravě( která by pokaždé stála při postupném dokupování stejně jako třeba 2,5kg balík bazic elektrod)

S 1,6 souhlasím - je tenká, musí se navíc při svařování přidržovat druhou rukou, aby se neprohýbala. Mezi 1,6 a 2mm je malý rozdíl.Průměr 1,6 se dá proto vypustit.

TIG - hlinik
---------------
Zlatá WF lanthal elektroda je univerzál na všechno - myslím, že s Argonem by to mohla zvládnout i na DC,ne?
AC TIG: Střídání polarity na WF elektrodě likviduje nežádoucí nevodivou oxidační vrstvu Al2O3 (teplota tání až kolem 2300°C)
DC TIG:Netavící WF elektroda je normálně připojena na - pol. NElikviduje Al2O3. Ale když ji připojím na +, tak se z netavící elektrody stane tavící a likviduje to
na povrchu hliníku oxid Al2O3. S Argonem, který brání přístupu kyslíku a přídavným materiálem Al drátem(nebo i bez něj) by to mohlo fungovat dobře. - tohle rozhodně vyzkouším.

Svářečka bude tahle:
PANTERMAX MIG230LCD- vezmu asi set s CO2 za 15K.
https://www.pantermax.cz/fotky1521/fotov/1521_139_1521_113_1521_85_1521_80_1521_76__ps_37V2-Navod-k-pouzivani-PANTERMAX-MIG230LCD.pdf
Zatěžovatel je pro TIG:30% 200A, 100% 110A.

Každopádně jsem rád, že stačí používat jen 2 a 2,5mm elektrody.

ad DC TIG: Problem je, ze teplo se negeneruje pul na pul podle polarity, ale 80 na 20. Takze bud pouzijes jen velmi, velmi maly proud(a to nic nesvaris) nebo upalis elektrodu(a to se proste stane). On taky AC TIG nema stridu 50/50, ale vetsinu casu jede v jedny polarite a sem tam soupne spicku obracene. Krome toho je to jenom naskrabovy TIG bez hf zapalovani a vlaste kompletne bez podpory. Poradny stroj na TIG vypada jinak.

V zasade bych to videl na to naprostou vetsinu varit MAG(a spis nez cisty CO2 tak Argon s trochou CO2). Na hlinik MIG a cisty argon, s tim ze nic moc, ale budiz. Par elektrod bych si koupil na praci venku, protoze vitr, jinak bych tezko hledal duvod varit elektrodou. Na TIG bych se, minimalne na zacatku, uplne vykaslal - nejkomplikovanejsi, provozne nejdrazsi metoda.

Kupovat vsechno najednou... ja nevim, ale pro svarecsky veci si obvykle zajedu do kramu osobne. Ono to ma i vyhody, jako treba moznost koupit si elektrody a draty na vahu a clovek nemusi kupovat cely baliky, zvlast kdyz jsou to speciality co pouziju jednou za uherak.

Co se vercajku tyce - poradny svarecsky kladivo(ne ten kladivokartac ze sady panenka Barbie a Ken svarec) a rozumna samostmivacka ti staci. Kukla s odsavanim je blbost, naopak se do ni privadi cisty vzduch, ale to jako hobby rozhodne nevyuzijes(akorat je fakt nutny odbrousit zinek s pozinku!) A poradny rukavice. To staci.

EDIT: 100% zatezovatel 110A? To je podezrele dobra hodnota. Pokud to tak je, tak dobry, ale nechce se mi tomu uplne verit. To i tak 3.2 by se dala bezne a vyjimecne i 4ka.

Co se týká kukly s odsáváním tak záleží kde a co a jak často budeš svařovat. Jako kutil, který jednou za čas něco svaří odsávání nepotřebuješ. Pokud se tím hodláš živit tak pak ano. Samozřejmě, že plechy 0,8 až 1 mm s elektrodou svařovat moc nejdou, na to je lepší bodová svářečka nebo CO.