HT (KG) přesuvky - jak na ně?

https://www.topeninejlevneji.cz/cz/e-shop/1157482/montazni-mazivo-na-kanalizacni-odpady-kg-a-ht-500g-881820html/

Používáš?
Namazat i uvnitř přesuvky, nejen trubku.

Kdo maže, ten jede. Neviděl jsem, jak hodně mažete, ale domnívám se, že mažete málo. Ještě sdělte, jaký průměr potřebujete spojit, páč u 40mm není problém, ale u 110 je již třeba sílu.

Sražená hrana na obou koncích jest?

Ale on nemůže pohnout přesuvkou po trubce.

No já předpokládám že přesuvku na rouru navlékl jen na hranu a teď jde jen o bezprostřední nasunutí na druhou rouru. Tam to pak často zlobí. Že by přesuvku přetáhl třeba o 10 čísel mně ani ve snu nenapadlo.

Jo s trubkami jsem se taky natrápil, když jsem vloni dělal novou kanalizaci v chalupě. Malé průměry nejsou problém, ale tak od 110tky už je to docela dřina, u 160tek jsem koulel očima. Ale u spojení trubka hrdlo, se jedná hlavně překonat začátek a pak už to zajede. S přesuvkami je problém v tom, že je potřeba je nasunout na jednu trubku a pak zpět na druhou. Pak je potřeba současně překonávat tření dvou těsnění. Navíc při pohybu přesuvky po trubce tam, se dost dobře setře mazadlo těsněním a pro pohyb zpět už je jen nepatrný film.
Tření všeobecně má jednu zajímavou vlastnost. Pokud jsou dvě plochy vzájemně v pohybu, je tření malé. Pokud se vzájemný pohyb zastaví, tření rapidně stoupne. To je ten případ přesuvky. Nasuneme tam a než to srovnáme s druhým dílem, tak to přilne. Pak s tím nejde hnout. Vymyslel jsem způsob, který ale vyžaduje pomocníka.
Uchopíme přesuvku a táhneme, ani není třeba moc. Pomocník vezme kousek dřevěného hranolu, opře o hranu nátrubku a bací do toho asi kilovým kladívkem. Tím překoná klidové tření a už to popojede celkem lehce. Jen je třeba zajistit třeba jde li to přišlápnutím předchozí trubku, aby nedošlo k vysunutí předchozího spoje. Ale pokud se nejedná o krátký díl, udrží se to setrvačností, ani to není třeba zajišťovat.

Tak Zerozero to popsal prostě dokonale. Díky! Spousta maziva vám prostě nepomůže, protože si ho stějně při prvním násunu setřete těsněním. A samozřejmě používám mazivo k tomu určené. Ještě mě napadla jedna věc a stala se mi včera. Odbočky a přesuvky mají v místě těsnění nacvaknutý plastový kroužek, ve kterém těsnění drží a jak jsem silně zabíral, kroužek jsem nějak vycvaknul. Možná by stálo za to kroužky nejdříve vycvaknout, nasunout na trubky i s těsněním, pak nasadit tělo přesuvky a poté kroužky zpátky narazit na tělo přesuvky. Ale to jen spekuluju, nevím jak dobře by to šlo.

Kroužek zpět nedostanete. Těsnění bude vadit.

Vyskúšajte ju točiť hore dole a tak nasúvať,samozrejme namastené.

Musel jsem si vyguglit, co jsou přesuvky, protože ani po montáži 60 metrů kanalizace na baráku jsem nikdy žádné nepotřeboval.

Já jsem při dělání kanalizace potřeboval jednu. Normálně potřeba nejsou, skládá se to postupně trubka hrdlo atd.
Ale někdy je potřeba spojit novou část se stávající. A pokud není třeba místo na to, aby se to nějak napružilo, nebo podobně a spojilo, tak se použije přesuvka.
Já do doby, kdy jsem byl donucen dělat novou kanalizaci byl v tomhle oboru zcela laik. Ale obec vybudovala novou kanalizaci a přípoj mi udělali na opačné straně domku, než to bylo původně. Pak mi dali vědět, že jsem povinen stávající systém zrušit a vybudovat novou přípojku. K mé velké radosti. Kopal jsem téměř do skály, dvakrát pod základy, radost k pohledání. Musel jsem udělat přípojku, revizní šachtu a potrubí. Vlastní "projekt" a realizaci jsem udělal tak, že jsem šel do prodejny s materiálem a prohlásil. Nevím co chci, ale budu dělat kanalizaci. Prodavač byl natolik vstřícný, že mě pustil do skladu ať si vyberu co budu potřebovat. Tak jsem tam hrabal, vybíral a názvosloví dílů pochopil až dodatečně. Záhadou pro mě bylo trefit úhly kolen a odboček. Prodavač řekl, že nejsem sám. Že to dělá tak, ať si vezmu různý, nějak přibližně a pak co mi zbyde, přivezu zpátky a pak teprve zaplatím.
No dnes se tomu zasměju, ale když jsem to musel udělat, byl jsem dost naštvanej, protože jsem si říkal, že desítky let to fungovalo bez problémů a dnes najednou nemůže. A stejně si myslím, že důvodem není ani tak ekologie, jako možnost platit skoro stovku za kubík. Když jsem si přečetl na stránkách provozovatele čističky, jaký průtok je v plánu po dokončení kanalizace, tak jsem zůstal v údivu kolik peněz od obyvatel dokáže těmi nádržemi protéct. To číslo teď nevím, ale těch míst mělo fakt hodně. Myslím, že je to kšeft, který je obdivuhodný.
No omlouvám se za kecy které jsou trochu OT. Zase jsem se nějak zbytečně rozepsal.

Jen něco na vysvětlení. Společnost, která Vám dodává vodu platí státu za odběr vody. Totéž platí pro vyčištěnou vodu z čistírny, i když je tato voda v podstatě pitná, platí vodárenská společnost za její vypouštění ( v Austrálii ji vracejí zpět do pitné asi z jedné třetiny). Ohledně vlastnictví společností by ti to vysvětlil lépe Klaus a spol., kteří v podstatě nařídili zahraniční privatizaci (totéž co u bank). Každá velká vodárenská společnost v ČR je spoluvlastněna nějakou zahraniční společností (většinou cca 50%). Jelikož společnosti tvoří dividendy tak 50% zisku putuje bezpracně do zahraničí (u bank je to 100%). Evropská unie nám nařídila, že od nás poteče voda čistější než čistá a uvolnila na to dotace, ty se týkaly obcí a měst nad 2000 obyvatel. Z jiného fondu byla možnost získat dotace pro obce do 500 obyvatel. Obce od 500 do 2000 obyvatel nemají nárok. Společnosti, které dokázaly čerpat dotace tak mohly vyrovnat ztrátu z dividend, které putovaly do zahraničí. V současné době však už bude ČR přímým plátcem a dotace už nebudou. Nastane tlak na zalepení "díry" po dotacích a začne se zase zvyšovat vodné a stočné. Je nabíledni, že zahraničním firmám poroste zisk. Něco obdobného je též ve firmách likvidující odpady. Jedna z nich je např. z více jak 90% vlastněna jednou zemí v Rakousku (nevím zda by prošlo, že by firma vlastněná Jihomoravským krajem svážela odpad v Rakousku a za zisk by u nás vylepšovala např. silnice). Tak je to ze vším. Např. firma Agrofert by neměla v unii nárok na zemědělské dotace, protože v ostatních zemí jsou dotace jen pro malé farmáře. Nedivte se tedy proč se podnikatel dere do politiky ( všeci kradnú iba ja čerpám dotácie), v zahraničí by neměl nárok. Omlouvám se za politickou vsuvku ale nenutím to nikoho číst.

Jo a o tom to je. Všechno, co je lukrativní se převedlo do zahraničí a zisky jdou tam. Nebýt toho, tak například vodné a stočné by mohlo být za polovic.
Jednou jsem byl dělat v jedné velké skládkové firmě, samozřejmě v zahraničním vlastnictví. Trochu jsem se tam zakecal s místním vedoucím (Čech, zaměstnanec). Řekl mi, že bych se divil jaký prachy z odpadu tečou do zahraničí.
Nejenom kolik lidi platí za popelnice, ale platí také obce a ještě víc. Platí se i za nájem kontejnerů na tříděný odpad. Jsou i státní dotace. Lidi zadarmo třídí odpad a ten se jako druhotná surovina už vytříděný prodává. Například elektroodpad, je tak cenná surovina, že kontejnery na něj jsou jak trezory, aby si z nich nemohl někdo něco vzít.
Nevím teď, prý obchod s Čínou nějak vázne, ale tenkrát prý cena za kilogram plastových lahví bylo 10kč.
Kolik asi plastových lahví vyprodukuje spádová oblast jedné velké skládky??? Nadarmo není na kontejneru nápis "sklo je surovina". Za vytříděný papír je dnes cena vyšší než za železo (zdroj sběrné suroviny).
Myslím, že občané třídící odpad, přinesou odpadové firmě takové prostředky, že by už neměli platit povinné poplatky za popelnice. Což se samozřejmě neděje. Přitom pokud se odpad třídí do kontejnerů, do popelnic není téměř co dávat. Ale platit se musí. A tak je to se vším.

Lidi třídí velmi blbě, kolem 50% plastů je výmět - spalovna, skládka. A když vezmu váhu odpadu v kontejneru a náklady na svoz, tak to nemůže bez doplatků vyjít. Cena plastů je závislá na ceně ropy, takže je teď níž, než když ropa stála 140 USD.