úprava tyristorového regulátoru se zpětnou vazbou

Píšeš "tyristorového" tak předpokládám ten první obvod. Úprava je jednoduchá - použít tyristor pro proud 15A.

Jo, jde o ten první obvod. Na ten s optoelektronickou regulací bych si netroufnul a pro mé potřeby by byl i zbytečný.
Takže k tomu tyristorovému, opravdu stačí jen osadit tyristor zatížitelný 15A(předpokládal jsem 10A) a žádné jiné součásti není třeba měnit?

tak jak tady někdo píše,stačí silnější tyristor,žádná jiná změna,zpětná vazba jde přes odp.10k a diodu na přívodu do motoru,výborný řešení na jednoduchou stojanovou vrtačku,zpětná vazba drží krásně i při 200 ot.jen se vrtačka blbě chladí

Tak jsem tu znovu, pokročil jsem k tomu, že jsem našel tento triakový regulátor se zpětnou vazbou řízenou U2008B, ale mám další problém. Nemůžu ho uchladit. Regulátor je v rukojeti a nedostanu tam chladič větší než jen kousek Al plechu cca 12cm2.
Potřeboval bych tedy snížit ztráty na triaku na uchladitelnou mez. Šlo by nějak jednoduše upravit odkazovaný obvod tak, aby spínání triaku probíhalo jen v nule napěťové sinusoidy, nebo co nejblíž nule, aby se minimalizovaly ztráty? Nebo jak jinak snížit ztráty?

Nejdřív se zeptám - opravdu ten regulátor stabilizuje otáčky? Mám obavy, že asi moc ne - na pin 1 není přivedeno žádné napětí, které by bylo závislé na zatížení motoru. U tohoto IO se zpětná vazba řeší tak, že pin 1 se propojí s A1 triaku a zároveň se mezi pin 1 a GND zařadí rezistor s odporem řádu miliohmů (podle odebíraného proudu). I tak stabilizace otáček motoru není nijak zvlášť účinná.
Co se ti konkrétně hřeje - triak by se nijak zvlášť hřát neměl, alespoň ne tak, aby ho nebylo možné uchladit. Spínání v nule by zahřívání neřešilo a regulace by musela být řešena vynecháváním půlperiod což by se dost projevilo na chodu motoru a zapojení by bylo mnohem složitější.

Neměl jsem dost času to odzkoušet(proběhl měkký start, regulace fungovala, nicméně po chvíli triak odešel), ale když to píšou, tak by to snad stabilizovat mělo. Jen předpokládám, že se nejspíš přehřál. S novým jsem to zatím nezkoušel.
Vím že ta zpětná vazba není žádný zázrak, ale myslím že ten samý IO je použitý i ve výše odkazovaném regulátoru, který používám na malou flexu a k mojí potřebě funguje dostatečně.

Už dávno nevěřím takovýmto údajům pokud si je sám neověřím (tedy aspoň pokud to je reálné), zvlášť ne polákům. V tom zapojení chybí cokoli co by mohlo nějakou zpětnou vazbu vyvolat. Ovšem pokud ti to vyhovuje je zbytečné po tom bádat, regulátor splňuje tvé požadavky a to je rozhodující.
A k tomu chlazení - nedalo mi to, zkouknul jsem datasheet, na triaku je v otevřeném stavu při proudu 20A úbytek 1,4V. Při předpokládaných cca 10A bude o něco menší, graf sice není, ale dá se předpokládat tak 1,2V. Takže výkonová ztráta na triaku je plus minus 12W. Ano,proti mému původnímu odhadu je to hodně, to triak bez chlazení neunese. Problém je v tom, že i když použiješ velký chladič tak v uzavřené rukojeti nemá teplo z chladiče kudy vyzářit a triak se přehřeje jen o něco později. Zdánlivě paradoxně bude situace lepší při nastavených malých otáčkách, protože úhel otevření nebude celých 100% a výkonová ztráta na triaku tím pádem bude výrazně menší.

To je fakt, Poláci si rádi vymýšlí, ale v datasheetu k tomu IO je skutečně uvedeno, že by měl umět zpětnou vazbu. Jenomže jestli jsem to pochopil správně, tak lze zvolit jen jedno ze dvou zapojení, softstart nebo load current detector pro zpětnou vazbu. Ne oboje. To je blbé...
Chlazení možná nakonec nebude až takový problém, pokud by ztráta na triaku byla kolem těch 10W. Zjistil jsem, že to kladivo má přípravu pro regulátor, s tím, že je tam zaslepený průduch a mřížka k přívodu vzduchu. Takže nějaký omezený tok vzduchu přes ventilátor motoru by tam bylo možné zařídit. Dokázal bys odhadnout, jestli při průtoku vzduchu možná 2l/min by to bylo možné uchladit tím Al plechem o ploše 12cm2?
Ještě k tomu spínání triaku. Opravdu by okamžik spínání triaku neměl vliv na vyzářený výkon? Přijde mi logické, pokud by byl činný jen v nulovém napětí, měla by být i ztráta nižší než na vrcholech sinusoidy. Ale nevím, nejsem elektronik.

Ten triak odchází napěťovou špičkou,nutno použít varistor.Podle mě žádný regulátor s triakem nedržel otáčky,pouze jedno zapojení kde se snímaly otáčky vřetene a z toho odvozená zpětná vazba.Dále žádný regulátor nemůže spínat v nule nebo maximu od toho je to regulátor.Tohle se používá pouze u triakových rele.Až to uděláš tak zjistíš že jsi vyrobil vysílač který spolehlivě zasviní několik radiových pásem.

Triak neodchází napěťovou špičkou, ta vzniká jednak při rozpojení obvodu (což není případ triaku) a menší špička, která vzniká při sepnutí vzniká až když je triak otevřený a tudíž špičku propustí. Že takový regulátor hezky ruší, o tom žádná, do jisté míry se dá rušení omezit zařazením seriové kombinmace rezistoru (cca 100R) a kapacity (100nF na patřičné napětí) paralelně k triaku.

Ano, šváb to umí, ovšem podle toho jak je zapojen pin 1. V daném zapojení je na pin 1 připojen elektrolyt a právě jeho exponenciální průběh nabíjení způsobí měkký náběh. Pokud by měl pin 1 fungovat jako zpětná vazba musel by být zapojen tak jek jsem popsal: mezi elekrodu A1 (to je ta ve schematu u které je řídicí elekroda) a GND se vloží rezistor o odporu cca 5-10 miliohmů podle odebíraného proudu a společný bod tohoto rezistoru a A1 se připojí na pin 1 integrovaného obvodu. Elektrolyt se samozřejmě odpojí. Stabilizace reaguje nikoli na otáčky, ale na odebíraný proud. Ten se zatížením roste takže čím větší úbytek napětí na rezistoru tím větší úhel otevření triaku. Nějaká regulace to je, ale ten jednoduchý tyristorový regulátor v dotazu stabilizuje otáčky řádově lépe. Ovšem zase s nevýhodou regulace jen v rozmezí zhruba 0-50%. Velikost potřebného chladiče by se samozřejmě dala spočítat, ale jednak jsem v datasheetu triaku nenašel jeho tepelný odpor a jednak je pro aspoň trochu reálný výpočet příliš mnoho neznámých. V daném případě je asi jediná možnost otestovat empiricky. Možná je ale 600V, které snese triak málo, pro indukční zátěž by bylo rozumnější použít triak alespoň na 1000V.
Triak spíná prakticky skokově, takže jestli sepne v nule nebo na vrcholu sinusovky je jedno, rohoduje jakou dobu jím prochází proud. Takže čím kratší dobu je otevřen tím kratší dobu jím proud prochází a tím menší je jeho efektivní hodnota. Výkonová ztráta není dána okamžitou hodnotou proudu (a ta je na vrcholu sinusovky skutečně největší) nýbrž jeho efektivní hodnotou a ta se mění podle úhlu otevření triaku.

Díky za vyčerpávající odpověď. Zkusím to tedy odzkoušet v reálu.