úprava tyristorového regulátoru se zpětnou vazbou

Píšeš "tyristorového" tak předpokládám ten první obvod. Úprava je jednoduchá - použít tyristor pro proud 15A.

Jo, jde o ten první obvod. Na ten s optoelektronickou regulací bych si netroufnul a pro mé potřeby by byl i zbytečný.
Takže k tomu tyristorovému, opravdu stačí jen osadit tyristor zatížitelný 15A(předpokládal jsem 10A) a žádné jiné součásti není třeba měnit?

Ano, 10 A by stačilo, ovšem při cenách tyristorů je vhodné použít součástku s větší rezervou parametrů, rozdíl bude v korunách. Nečetl jsem popis toho obvodu a tak nevím jestli je o tom zmínka, ale počítej s tím, že takováto tyristorová regulace umožňuje regulaci jen v rozahu 50%, tzn. cca 0-50% - tyristor je propustný jen v jedné půlvlně střídavého napětí. Zpětná vazba bude fungovat jep při regulaci komutátorového motoru (činnou zátěž lze takto regulovat, ale bez zpětné vazby) a nebude možné regulovat asynchronní jednofázový motor. A nezapomeň dostatečně dimenzovat vodiče.

Vím, proto je v obvodu začleněný přepínač na plný výkon(obejití tyristoru)

tak jak tady někdo píše,stačí silnější tyristor,žádná jiná změna,zpětná vazba jde přes odp.10k a diodu na přívodu do motoru,výborný řešení na jednoduchou stojanovou vrtačku,zpětná vazba drží krásně i při 200 ot.jen se vrtačka blbě chladí

To je zase schéma, OMG ....

1.) V dnešní době bych teda určitě nepoužíval tyristor. Triak je daleko vhodnější - můžeš regulovat alespoň obě půlvlny síťového napětí (proudu), a tím docílit i 100% bez přepínače.
2.) Nechápu kde má dotyčný zpětnou vazbu.
3.) Tím rezistorem a následně i potenciometrem poteče proud okolo 20mA. Navíc na tom 10k rezistoru bude vznikat ztráta okolo 4W - to bude řádné topení. Na tom potenciometru bude ztráta okolo 0,5W (počítáno v rychlovce), takže budeš muset použít nějaký větší/kvalitnější, který tuto ztrátu zvládne.

V textu je popsán princip zpětné vazby takto:

Zapojení využívá velmi účinně zpětné vazby, spočívající v tom, že při momentovém zatížení hřídele motorku se zvětšuje proud, protékající motorkem, a zvětšující se úbytek napětí na vinutí motorku dopomáhá k zvětšení úhlu otevření tyristoru.

Nejsem elektronik, tak mi nezbývá než věřit.

Dvěma slovy : "Nestav to" ...

Ale houbeles, klidně to může postavit přestože ty nevíš jak to funguje. A ono to funguje přesně podle popisu. V době, kdy toto zapojení vzniklo se používaly potenciometry TP280, které v lineárním provedení měly max. ztrátu 0,5W a ty jsou stále k dostání za nějakých 20 Kč i když ne třeba v GME. Jediné před čím bych varoval je to, že všechno VČETNĚ je galvanicky spojené se sítí a konstrukce tomu musí odpovídat.

Možná by to byla dobrá rada, ale chybí k ní druhá půlka - navrhnout lepší řešení AC regulátoru se zpětnou vazbou. Tohle je mi k ničemu, potřebuju regulovat.

Co potřebuješ regulovat ?

Bourací kladivo

Pro jakou práci je třeba regulovat bourací kladivo?

Třeba pro vybourávání otvorů ve smíšeném zdivu, pro vysekávání drážek, pro zarovnávání rohů, pro práce při nichž není účelné využívat maximální sílu úderu 43J. Proč ten zájem? Také uvažujete o regulaci výkonu bouracího kladiva, ale dosud jste nepřišel na to, k čemu by vám to bylo? Pak není zač.
Ovšem určitě by se to dalo využít i k regulaci dalšího nářadí.

Tak to mě nenapadlo,já bych spíš potřeboval snížit otáčky flexy a nevím jaký použít regulátor.

Tak na flexu 125 s úspěchem používám kupovaný triakový regulátor z české provenience v takové černé krabičce tvořící zásuvku se zástrčkou, podobný tomuto. Flexa má 720W a zvládá jí to už asi 8 let spolehlivě. Ale na víc to není a ta zpětná vazba dost pulsuje.

Tyto regulátory se svého času používaly ve velkém k vrtačkám a vysavačům když tyto přístroje ještě svoje regulátory neměly. Ztrátový výkon na součástkách bude poloviční (viz dioda v serii), potenciometr lze použít drátový 4W rezistor podobně. Zpětná vazba skutečně je i když jen v případě regulace komutátorového motoru. Motor v době kdy je tyristor uzavřen generuje "pritinapětí", tedy napští opačné polarity, které je závislé na zatížení a tím ovlivňuje úhel otevření a stabilizuje otáčky.

Ty vysavače a vrtačky(a další ruční nářadí), jsou zajímavým tématem. Také mají regulátory, s ohledem na výkon přitom poměrně malé a často nijak nebo jen omezeně chlazené. Nevíš jak je to provedené?

Jen pro informaci - regulátorů na který odkazuješ jsem svého času postavil určitě víc než 20 a všechny fungovaly. Doma bych ho možná ještě někde vyšťáral, používal jsem ho k vrtačce EV 530 od Narexu - koupil jsem ji v době když ještě regulátor neměla. Jak jsou tyto regulátory vyráběné továrně nevím, jednak mě to nikdy nezajímalo a jednak to jsou v plastu zalité kostky, které se nedají rozebrat. Ale možná by to šlo někde na webu nalézt.

Toto zapojení funguje naprosto spolehlivě,celovlná regulace se s tím nedá srovnat.Jaké otáčky se nastavily tak ty to drželo např řezání závitů-paráda.Ale dokázalo to pěkně odrovnat kolektor,tekly tam velké proudy.Když se to kouslo tak to dokázalozalo vyrazit vrtačku z ruky.Pak bylo ještě zapojení s budícím tyristorem ale tam ta regulace už nebyla taková ale pořád to bylo lepší než u dnešních vrtaček.

Jo, je to tak jak píšeš. Ona se tímto regulátorem regulovaná vrtačka vůbec díky velkým proudům hodně zahřívá a musí se to hlídat.

2 kusy těchto regulátorů mám stále v provozu,myslím,že byly původně uveřejněny v AR,ovšem ruší rozhlas a následně byla uveřejněna úprava pro,která to částečně omezila,nyslím nějaká tlumivka navinutá na feritu.

Určitě si to postav, není nad to, naučit se něco vlastní zkušeností.
Ale pokud by si nezvítězil, je tu ještě pořád náhradní řešení. Dokonce s odrušením.

Ve španělštině nejsem moc kovaný, ale přijde mi že to je to samé, čeho jsou na ebayi tuny. Prostě triakový regulátor bez zpětné vazby. Na regulaci topného tělesa ok, ale pro mé potřeby k neužitku.

Jo, přesně jak píšeš.

Tak jsem tu znovu, pokročil jsem k tomu, že jsem našel tento triakový regulátor se zpětnou vazbou řízenou U2008B, ale mám další problém. Nemůžu ho uchladit. Regulátor je v rukojeti a nedostanu tam chladič větší než jen kousek Al plechu cca 12cm2.
Potřeboval bych tedy snížit ztráty na triaku na uchladitelnou mez. Šlo by nějak jednoduše upravit odkazovaný obvod tak, aby spínání triaku probíhalo jen v nule napěťové sinusoidy, nebo co nejblíž nule, aby se minimalizovaly ztráty? Nebo jak jinak snížit ztráty?

Nejdřív se zeptám - opravdu ten regulátor stabilizuje otáčky? Mám obavy, že asi moc ne - na pin 1 není přivedeno žádné napětí, které by bylo závislé na zatížení motoru. U tohoto IO se zpětná vazba řeší tak, že pin 1 se propojí s A1 triaku a zároveň se mezi pin 1 a GND zařadí rezistor s odporem řádu miliohmů (podle odebíraného proudu). I tak stabilizace otáček motoru není nijak zvlášť účinná.
Co se ti konkrétně hřeje - triak by se nijak zvlášť hřát neměl, alespoň ne tak, aby ho nebylo možné uchladit. Spínání v nule by zahřívání neřešilo a regulace by musela být řešena vynecháváním půlperiod což by se dost projevilo na chodu motoru a zapojení by bylo mnohem složitější.

Neměl jsem dost času to odzkoušet(proběhl měkký start, regulace fungovala, nicméně po chvíli triak odešel), ale když to píšou, tak by to snad stabilizovat mělo. Jen předpokládám, že se nejspíš přehřál. S novým jsem to zatím nezkoušel.
Vím že ta zpětná vazba není žádný zázrak, ale myslím že ten samý IO je použitý i ve výše odkazovaném regulátoru, který používám na malou flexu a k mojí potřebě funguje dostatečně.

Už dávno nevěřím takovýmto údajům pokud si je sám neověřím (tedy aspoň pokud to je reálné), zvlášť ne polákům. V tom zapojení chybí cokoli co by mohlo nějakou zpětnou vazbu vyvolat. Ovšem pokud ti to vyhovuje je zbytečné po tom bádat, regulátor splňuje tvé požadavky a to je rozhodující.
A k tomu chlazení - nedalo mi to, zkouknul jsem datasheet, na triaku je v otevřeném stavu při proudu 20A úbytek 1,4V. Při předpokládaných cca 10A bude o něco menší, graf sice není, ale dá se předpokládat tak 1,2V. Takže výkonová ztráta na triaku je plus minus 12W. Ano,proti mému původnímu odhadu je to hodně, to triak bez chlazení neunese. Problém je v tom, že i když použiješ velký chladič tak v uzavřené rukojeti nemá teplo z chladiče kudy vyzářit a triak se přehřeje jen o něco později. Zdánlivě paradoxně bude situace lepší při nastavených malých otáčkách, protože úhel otevření nebude celých 100% a výkonová ztráta na triaku tím pádem bude výrazně menší.

To je fakt, Poláci si rádi vymýšlí, ale v datasheetu k tomu IO je skutečně uvedeno, že by měl umět zpětnou vazbu. Jenomže jestli jsem to pochopil správně, tak lze zvolit jen jedno ze dvou zapojení, softstart nebo load current detector pro zpětnou vazbu. Ne oboje. To je blbé...
Chlazení možná nakonec nebude až takový problém, pokud by ztráta na triaku byla kolem těch 10W. Zjistil jsem, že to kladivo má přípravu pro regulátor, s tím, že je tam zaslepený průduch a mřížka k přívodu vzduchu. Takže nějaký omezený tok vzduchu přes ventilátor motoru by tam bylo možné zařídit. Dokázal bys odhadnout, jestli při průtoku vzduchu možná 2l/min by to bylo možné uchladit tím Al plechem o ploše 12cm2?
Ještě k tomu spínání triaku. Opravdu by okamžik spínání triaku neměl vliv na vyzářený výkon? Přijde mi logické, pokud by byl činný jen v nulovém napětí, měla by být i ztráta nižší než na vrcholech sinusoidy. Ale nevím, nejsem elektronik.

Ten triak odchází napěťovou špičkou,nutno použít varistor.Podle mě žádný regulátor s triakem nedržel otáčky,pouze jedno zapojení kde se snímaly otáčky vřetene a z toho odvozená zpětná vazba.Dále žádný regulátor nemůže spínat v nule nebo maximu od toho je to regulátor.Tohle se používá pouze u triakových rele.Až to uděláš tak zjistíš že jsi vyrobil vysílač který spolehlivě zasviní několik radiových pásem.

Triak neodchází napěťovou špičkou, ta vzniká jednak při rozpojení obvodu (což není případ triaku) a menší špička, která vzniká při sepnutí vzniká až když je triak otevřený a tudíž špičku propustí. Že takový regulátor hezky ruší, o tom žádná, do jisté míry se dá rušení omezit zařazením seriové kombinmace rezistoru (cca 100R) a kapacity (100nF na patřičné napětí) paralelně k triaku.

Ano, šváb to umí, ovšem podle toho jak je zapojen pin 1. V daném zapojení je na pin 1 připojen elektrolyt a právě jeho exponenciální průběh nabíjení způsobí měkký náběh. Pokud by měl pin 1 fungovat jako zpětná vazba musel by být zapojen tak jek jsem popsal: mezi elekrodu A1 (to je ta ve schematu u které je řídicí elekroda) a GND se vloží rezistor o odporu cca 5-10 miliohmů podle odebíraného proudu a společný bod tohoto rezistoru a A1 se připojí na pin 1 integrovaného obvodu. Elektrolyt se samozřejmě odpojí. Stabilizace reaguje nikoli na otáčky, ale na odebíraný proud. Ten se zatížením roste takže čím větší úbytek napětí na rezistoru tím větší úhel otevření triaku. Nějaká regulace to je, ale ten jednoduchý tyristorový regulátor v dotazu stabilizuje otáčky řádově lépe. Ovšem zase s nevýhodou regulace jen v rozmezí zhruba 0-50%. Velikost potřebného chladiče by se samozřejmě dala spočítat, ale jednak jsem v datasheetu triaku nenašel jeho tepelný odpor a jednak je pro aspoň trochu reálný výpočet příliš mnoho neznámých. V daném případě je asi jediná možnost otestovat empiricky. Možná je ale 600V, které snese triak málo, pro indukční zátěž by bylo rozumnější použít triak alespoň na 1000V.
Triak spíná prakticky skokově, takže jestli sepne v nule nebo na vrcholu sinusovky je jedno, rohoduje jakou dobu jím prochází proud. Takže čím kratší dobu je otevřen tím kratší dobu jím proud prochází a tím menší je jeho efektivní hodnota. Výkonová ztráta není dána okamžitou hodnotou proudu (a ta je na vrcholu sinusovky skutečně největší) nýbrž jeho efektivní hodnotou a ta se mění podle úhlu otevření triaku.

Díky za vyčerpávající odpověď. Zkusím to tedy odzkoušet v reálu.