Ano, šváb to umí, ovšem podle toho jak je zapojen pin 1. V daném zapojení je na pin 1 připojen elektrolyt a právě jeho exponenciální průběh nabíjení způsobí měkký náběh. Pokud by měl pin 1 fungovat jako zpětná vazba musel by být zapojen tak jek jsem popsal: mezi elekrodu A1 (to je ta ve schematu u které je řídicí elekroda) a GND se vloží rezistor o odporu cca 5-10 miliohmů podle odebíraného proudu a společný bod tohoto rezistoru a A1 se připojí na pin 1 integrovaného obvodu. Elektrolyt se samozřejmě odpojí. Stabilizace reaguje nikoli na otáčky, ale na odebíraný proud. Ten se zatížením roste takže čím větší úbytek napětí na rezistoru tím větší úhel otevření triaku. Nějaká regulace to je, ale ten jednoduchý tyristorový regulátor v dotazu stabilizuje otáčky řádově lépe. Ovšem zase s nevýhodou regulace jen v rozmezí zhruba 0-50%. Velikost potřebného chladiče by se samozřejmě dala spočítat, ale jednak jsem v datasheetu triaku nenašel jeho tepelný odpor a jednak je pro aspoň trochu reálný výpočet příliš mnoho neznámých. V daném případě je asi jediná možnost otestovat empiricky. Možná je ale 600V, které snese triak málo, pro indukční zátěž by bylo rozumnější použít triak alespoň na 1000V.
Triak spíná prakticky skokově, takže jestli sepne v nule nebo na vrcholu sinusovky je jedno, rohoduje jakou dobu jím prochází proud. Takže čím kratší dobu je otevřen tím kratší dobu jím proud prochází a tím menší je jeho efektivní hodnota. Výkonová ztráta není dána okamžitou hodnotou proudu (a ta je na vrcholu sinusovky skutečně největší) nýbrž jeho efektivní hodnotou a ta se mění podle úhlu otevření triaku.