domácí vino
Zdravím,
Měl bych dotaz na přítomné vinare.
Zhotovil jsem si domácí víno,mošt,nebo jak to nazvat a zajímalo by mě pár věcí.
Použil jsem červené hroznové víno, které jsem i se stopkami rozemlel v mixéru a výslednou hmotu bez dalšího jsem nechal cca 2 měsíce odležet v teple v hrnci přikryté ho poklicí a vzniknul mi na vrchu jakýsi "koláč" který jsem odebral a zbytek jsem jsem precedil...
...Zbylou kapalinu, rosolovitou hmotu jsem nechal další měsíc odležet, po něm se již na vrchu objevilla už spíš taková jakási želatina.
Celý tento produkt jsem tedy vzal a kapalinu pod zelatinou ochutnal a připomínalo mi to hodně ocet, tak jsem i kvůli celkovému množství nejdřív přidal namleta jablka, 1kg cukru, dále kvůli chuti experimentálně kardamon, hřebíček, muškátový oříšek a do rozpuštění cukru jsem tuhle směs vařil v uzavřeném hrnci, páru co se tvořila na poklicí jsem vracel do směsi, pak jsem ji opět nechal měsíc odležet a už to žádnou želatinu nebo koláč nedělalo.
Tak jsem to slip do dvou pet lahví, jednu jsem zdědil s vaječným koňakem druhou s ničím... Chuťově je samozřejmě lepší ta s koňakem ale mě by spíš zajímalo toto:
-Nikde se nemůžu docist jestli jsou stopky z vína jedovaté?
-co byl ten koláč a ta želatina na vrchu? Měl jsem je dále zpracovávat?
-bude to pitelne jako most bez alkoholu nebo s ním anebo to pit nemám?
-Nejaka rizika krom bolesti hlavy, břicha a pšouků?
Díky za reakce a s pozdravem.
Já bych obsah Petriho misky nepil.
Tento svoj bordel vyraz alebo desiluj na pálenku.
Červené sorty sa zásadne odstopkujú, zľahka pomačkajú guličky, aby sa nerozdrvili semená jadierok. (Kostrnky sú neskutočne trpké a horké ak sa nechajú vykvasiť, prípadne pomelú s guličkami hrozna).
---------------
Pomletá, odstopkovaná zmes sa uloží do otvorenej nádoby, prípadne sa dosladí rafinovaným cukrom na 24 stupňov Clostera ak je hrozno kyslé ako šťovík.
Moje dlhoročné skúsenosti:
Ideálne je primiešať do čerstvej zmesi originál sušené vínne kvasinky a zmes mierne premiešať s pyrosiričitanom. (kávová lyžička na 100l). Robí sa to z dôvodu, aby sa nenamnožili prednostne neušľachtilé octovo-mliečne kvasinky, čo je tvoj prípad. Vznikla by přiboudlina ako v kapuste (zelí). Odporný bolehlav.
Prášková síra zabije veškeré slabé, neušľachtilé kvasenie, pričom okamžite naštartuje vínne kvasenie ušľachtilých baktérií, ktoré dodávajú chuť vínu a alkohol, ako ich odpadový produkt.
Zmes v nádobe so širokým otvorom zaťaž alebo prikry pevným igelitom, ktorý je z boku fixovaný gumou od gatí aby neoxidovala a hlavne, aby sa ti nemnožili svine vínne mušky - drosofily.
Zmes (koláč) na povrchu nádoby sporadicky drevenou palicou premiešaj. (Raz za 24 hodín).
Zmes začne v priebehu troch dní kvasiť, uvidíš povlak medzi šupkami v podobe ružovej peny. Kvasením sa zároveň uvoľní červené farbivo zo šupiek z guličiek, lebo len šupy toto farbivo obsahujú. Ak chceš mať silne, tmavé rubínové víno s iskrou, nechaj prebehnúť kvas do doby, až sa zmes vrchného koláča úplne nerozloží a neusadí na dno spolu s jadierkami. Trvá tento prvotný proces pri cca 24°C dva až tri týždne.
Takto vykvasené víno na šupkách sceď cez sítko a spodok sadliny mierne vylisuj v malom preši alebo cez ľanovú plachtu. Zostane ti kvantum jadierok a tmavá hmota, ako lóger z kávy. Tú vyhoď.
Precedené víno prelej do demižóna v ktorom prebehne ešte tri mesiace mierne dokvášanie až sa víno vyčistí. Znovu víno hadičkou stoč do fľaši alebo iného demižóna. Demižóny s vínom zablenduj, nesmú mať prístup vzduchu !!!
Dosiahneš kvalitné, sýto červené červené víno s nádhernou iskrou pod svetlom vynikajúcej chuti. Robím Orešanské a Francovku. Fušeri, aby si urýchlili prácu lebo prifarbujú červené vína kulérmi (odvarmi z bazy apod.)
Ružové víno docieliš ak necháš šupky kvasiť max. štyri dni.
Termín "kvasná zátka"
ani "vinné kvasinky"
ti asi nic neříká.
Tak nejlepší bude, když všechno co jsi dostal sleješ do prádelního hrnce, dvě hodiny povaříš a za stálého míchání vyleješ do kanálu.
Při čtení se mi vybavuje vzpomínka na školní léta, kdy jsme se jako čerství školáci na hodině čtení střídavě po lavicích, postupně a se zadrháváním, prokousávali příběhem o pejskovi a kočičce, jak pekli dort.
Místo rozepisování co bylo špatně(úplně vše), raději popíšu jak se to v domácích podmínkách dělá.
Jen zralé a zdravé bobule otrhat, umýt, opatrně rozmačkat aby se nenarušily semena, slít do vhodné čisté nádoby. Dolít převařenou vodou s přidaným cukrem(podle cukernatosti hroznů), promíchat, přidat kvasinky a uzavřít nejlépe kvasnou zátkou. Ale stačí třeba i jen igeliťákem s gumičkou okolo hrdla. Jde jen o to, aby vznikající CO2 mohl ven a vnější vzduch nemohl dovnitř. Umístit do tepla(pokojového) a nechat kvasit. Po ukončení kvašení přefiltrovat a stočit do lahví. Toť vše. Profesionálové provádějí více úkonů, ale na domácí výrobu pár litrů vína by to bylo zbytečně technologicky náročné a pracné.
Stopky jedovaté nejsou, ale určitě negativně ovlivní chuť. Ten koláč byly nejspíš plísně a zplodiny činnosti nežádoucích bakterií, prostě hniloby. Pro člověka, který už někdy poznal chuť vína, to pitelné nebude(není to víno, ale ocet), pokud by se však překonal, trávicí potíže by se určitě dostavily.
Tfuj to je hnus.. vylít do kanálu.
Stopky nemají ve vínu co dělat. Hrozny se nejprve odstopkují, bobule se pak nadrtí či nahrubo pomelou tak, aby se nepoškodily jadérka. Hmotě se pak říká rmut a nechává se v kádi macerovat několik dnů. Pak se prokvašený mošt opatrně lisuje tak, aby se opět nepoškodily jadérka, protože obsahují stejně jako stopky pro víno nežádoucí třísloviny. Na rozdíl od slupek, které mají třísloviny které naopak ve víně potřebujeme. Vylisovaný mošt potom dál pracuje už uložený v sudech.