Jak sou dimenzovany svorky jistice?

Jak sou dimenzovany svorky BEZNYCH JISTICU v domacnostech?

Uš jenom ta votázka je na přeshubu ! Jednak, proč musý bít "BEZNYCH JISTICU" velkímy pýsmeni ? To neumýme čýst ?
Otpověť na tvojý otásku je, že svorki BEZNYCH JISTICU jsou dymenzováni podle proudu jystiče na kterí je konstruován tj. BEZNY JISTIC 16A má svorky dymenzované na 16A - to je voběv co ?

Doufám, že tě ta moje čeština praští do oka a zkusíš na klávesnici najít písmena s háčkama a čárkama. Ono se to líp čte. A pro příště by to chtělo více slušnosti. Děkuji za pochopení.

Já tenhle dotaz chápu tak, že pokud nastane stav, kdy jistič má vypnout, tak než vypne (údajně to trvá delší dobu než když tam bude tavná pojistka) nebo když má nějakou dobu ten stav vydržet - viz výňatek níže, tak jističem a tedy i jeho svorkami teče proud vyšší (třeba i mnohem vyšší, když je za jističem tvrdý zkrat) než je vypínací proud.

...Typ vypínací charakteristiky jističe volíme podle typu zátěže, tj. podle velikosti možných zapínacích proudů:
charakteristika B: pro jištění elektrických obvodů se zařízeními, která nezpůsobují proudové rázy – běžné spotřebiče, zásuvkové obvody apod.
charakteristika C: pro jištění elektrických obvodů se zařízeními, která způsobují proudové rázy – žárovkové skupiny, asynchronní motory apod.
charakteristika D: pro jištění elektrických obvodů se zařízeními, která způsobují vysoké proudové rázy– transformátory, 2-pólové asynchronní motory, obecně motory s těžkým rozběhem apod...

To je docela zajímavá otázka. Například u tavných pojistek se udává, jaký proud snesou (než se přepálí) bez nebezpečí, že by způsobily nějakou škodu.

Tak to jsi trochu propletl hrušky s jabkama - tento údaj se zove "zkratová odolnost" a udává se v kiloAmpérách. Udává to stav, co se stane s jističem, pokud bude "na trafu" a s dobrou impedaní smyčky vystaven "tvrdému" zkratu. Rozpadne se na molekuly, nepůjde už nikdy sepnout, nebo bude dál fungovat bez ztráty "desítky"?
Vypínací charakteristika (o které píšeš) je křivka (údaj) o "tvrdosti" jističe. Obrazně - jistič 16A v char."B" i "D" vydrží 16A trvale, ale pokud jde proudová špička 30A/1s, tak "Bčko" vypadne, ale "Dčko" ji převede (např. rozběh motoru klimy). Oba ale vypadnou v podobném čase, pokud převádějí 20A ustálených.
- CHARAKTERISTIKA vypínacího prvku je výrobcem nastavený "model stavu" jištěného zařízení při provozu. "Uvažuje" jeho oteplení v daných podmínkách a nebezpečí poškození - motor se neoteplí (ani nepoškodí) ihned (při rozběhu snese běžně 8x větší proud), tedy jistič nevypadne ihned...

Ja to zkusim bez kecu okolo - dost. Co se tyka prurezu, da se do nich nacpat 16mm^2, a to i dvakrat. Akorat u toho clovek strasne nadava a potrebuje slusny kleste a gumovou palici. Proudove udrzi >> vybavovaci proud. Nebo byla otazka na neco jinyho?

Otazka byla na privodni svorky jisticu ne na odvodni.Kdyz dam hreben kde sou jistice 16a,10a atd.. tak musi byt konstruovany na nejaky urcity proud ty svorky jistice,zejo..

A on teče přívodníma svorkama jinej proud než odvodníma? To sou mi věci...

Tomu jističi to je jedno, jestli přivedu napětí horem nebo spodem, hřebenem do svorky a nebo pod šroub.

Otazka byla na privodni svorky jisticu ne na odvodni.

Heh, pokecaj si o tom s človekom, ktorý ti bude montovať rozvodnú skrinku, sám to snáď robiť nebudeš.

jedna semi oto ze kdyz budu mit na jednom hrebeni 5jisticu 10A,5jisticu 6A A 5j. 16A tak pres tu jednu fazi protece proud dejme tomu 20 A tudiz to projde i pres kontakty jistice 6a napriklad nebo se pletu?

Nejdříve si přečtěte, co to je a jak vůbec funguje jistič http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektrick%C3%BD_jisti %C4%8D
Jistič je konstruován tak, aby vypnul při překročení maximálního proudu, na který je stavěný.
Stejně máte na hlavním přívodu třeba třífázový 25A jistič.To ovšem neznamená, že do jističů poteče proud 25 A.To je hodnota vybavovacího proudu.

Takže do horních svorek jističů zapojíte přívod (hřeben) a na spodní svorky jističe připojíte okruhy v domě (bytě).Na zásuvkový obvod použijete jistič B 16, na světelné B10.Na zásuvkové obvody se používají vodiče o průřezu 2,5 mm, na světla 1,5.

Ale jak tak čtu, radši se SÁM do tohodle nepouštějte, protože znalost elektrotechniky nemáte vůbec žádnou, natož školení vyhlášky 50.

EDIT: Dneska se ještě používají proudové chrániče, které by měly být napojeny na okruhy, kde by mohla neproškolená osoba "hmátnout".
Jedná se o volně přístupné zásuvky, venkovní zásuvky a světla, koupelny a všechno ve vlhkém prostředí.

Napsal jsem to polopaticky pro lajka, nechytejte mě tady za slovíčko

Pokud hreben, tak skrz tu svorku potece jenom ten prou jisticem.
Pokud by to bylo smyckovany dratama, tak to svorkou potece cely maximalni proud. V tomhle pripade si ale bez dukazu dovolim tvrdit, ze udrzi minimalne tech 65A. Nikdy jsem neslysel, ze by nekdo resil proudy sroubovejma svorkama, pokud umoznuji upnuti vodice patricnyho prurezu - vzdycky se resi ten vodic. A jak jsem psal, jde tam utahnout 2x 16mm^2. Jenom pro jistotu - pokud jsou pod sroubem dva vodice, musi mit stejny prurez.

HAGER snese 63A mels jste dobry odhad :) konecne nekdo kdo pochopil muj dotaz...

To je totiz taky hodnota nejsilnejsiho "beznyho" jistice na DIN listu. Uvozovky proto, ze to je jisteni na horskej penzion vytapenej akumulackama, nic uplne beznyho.

nebo se pletu?

bohužel ano, těch 20A poteče tím hřebenem.

Běžné i ojedinělé jističe se vyrábí v proudových řadách. Jistič z proudové řady 63A, se jmenovitým proudem 2A, je tedy konstuován a 63A (max. jištění před ním). Je tedy možno jej připojit i na takový vodič. Stejné proudové řady se ale vyrábějí i na různou zkratovou odolnost (udáváno v kA) - i s tím je třeba při sestavování rozvodnic počítat. POČÍTAT

P.S.: Ještě k formulaci dotazu: "Na blbou otázku, blbá odpověď.", říkala moje maminka.