odlišnost hranice pozemku - užívaná / na katastr.mapě - a právo oplocení
Dobrý den,
koupili jsme starší domek se zahradou, u níž hranice se sousedy je v katastrální mapě zaznačena jinak, než je v praxi využívána. Na mapách cíp parcely souseda zasahuje k našemu domu a cíp naší parcely zase k jejich domu. V praxi se hranice uznává obráceně - cípy se otočí tak, abychom si navzájem nelezli k barákům (viz přiložený náčrtek - zeleně hranice v katastr.mapě, červeně hranice užívána v praxi). Prý se to tak užívalo odjakživa, a vlastně se ani neví, proč v mapě je to tak nelogicky obráceně.
Mysleli jsme, že to nemusíme řešit papírově. Problém však nastal v okamžiku, kdy si chceme pozemek oplotit. Sousedi tvrdí, že jim náš plot (plánujeme obyčejné pletivo!) bude bránit ve výhledu (mimochodem jde o svažitý pozemek a sousedi jsou ve svahu pod námi, takže je to "výhled" do kopce). Za normální situace bych to neřešil, a plot prostě postavil. Mohu však stavět plot bez souhlasu sousedů na hranici, která je vytyčena v rozporu s mapou, jen na ústní dohodě, byť tato dohoda fungovala dlouhá desetiletí?
Děkuji za případné doporučení.
Máte právo si ohradiť svoju parcelu,no najprv si hranicu upravte aj papierovo,predídete tým susedským sporom a zbytočným súdom,plot z pletiva sa nepovažuje za plot,čo by tienil.Podľa zákona by mal ísť plot podľa mapy a pri zameraní pozemku súdom by sa aj tak postupovalo,preto je lepšie sa dohodnúť a dať si to do poriadku.
Bez úpravy hranic v softwaru Marusska (katastrální software) nic nepodnikejte, byly by jen problémy. Souseda vyzvěte ať společně celou situaci řeší s Vámi ku prospěchu obou a drátěné pletivo projednejte také. Konec konců vy postavíte plot a on bude mít z druhé strany plot zadarmo, tak co ten ňouma řeší. Takto si tam můžete dát každý lehátko a číst si noviny a užít si trochu soukromí.
Však neplánujete stavět žádnou zeď jak na Alkatraz, nebo ano?
P.S.: Software Marusska obsahuje po digitalizaci spoustu chyb. Pokud pomozemek byl "normální" dřív a máte papír o jeho výměře a tvaru, jde to lehce spravit. Pokud ne, budo potřeba zajít na geodézii a požádat na svoje náklady o převytyčení hranic.
Afu, problém je třeba rozložit na dva díly. Stavba plotu a dohoda se sousedy. Zde bych asi šel do nízkého tření, a domluvil se, jaký plot by jim vyhovoval, samozřejmě že musí vyhovovat i Vám. Zkrátka slušná dohoda se sousedy.
Druhá věc je hranice pozemku.
"katastrální mapě zaznačena jinak, než je v praxi využívána" to znamená, že nikdo neví přesně, kde je právní hranice. Proto je třeba, opět po dohodě se sousedem stanovit hranice znova. dle práva a zvyku. Pozvete si geodety, zaměří, zařídí, vysvětlí. Jednou provždy bude vše OK a dle dohody stran.
Přeji krásný víkend.
Právní hranice je ta, která je uvedena v evidenci katastru nemovitostí! Jak říká pan Milan je třeba řešit odděleně problém s hranicí pozemku a problém stavby plotu.
Prvně je potřeba vyřešit hranici pozemku se sousedem. Pokud užíváte pozemky jinak než jak jsou evidovány v katastru tak si nechte zaměřit hranici tak jak Vám oběma vyhovuje (geometrák na dělení případně i scelování pozemků), dělení si nechte odsouhlasit místním stavebním úřadem a potom si se sousedem sepište směnnou smlouvu (na ty vzniklé cípy pozemků) kterou spolu s geometrickým plánem a souhlasem s dělením pošlete na katastr.
Až to bude v katastru zapsané tak jato užíváte můžete řešit plot. Určitě je nejlepší se dohodnout jak uvádí pan Milan. Jakýkoliv kompromis bude lepší než narušené sousedské vztahy! Pokud se dohodnete na podobě oplocení tak si od souseda necháte podepsat souhlas se stavbou a požádáte stavební úřad o vydání územního souhlasu. Pokud se sousedem nedohodnete je možné požádat stavební úřad o vydání územního rozhodnutí na plot s tím, že stavební úřad sousedovi oznámí Váš záměr a bude mu v rámci správního řízení dána možnost k uplatnění připomínek eventuálně se bude moci odvolat proti územnímu rozhodnutí. Tato "kočkovaná" se sousedem, přes stavební úřad, může trvat hodně měsíců. V obou případech ale bude muset být stavba oplocení umístěna na Vašem pozemku a pokud je v územním plánu nějaké omezení regulující oplocení (nejčastěji to bývá max. výška nebo materiálové provedení),tak to budete muset dodržet.
Fortys, 1*,
Děkuji za reakce na můj dotaz. Máte pravdu že je potřeba věc rozložit na dvě části. Už se smiřuji s tím, že plot nebude. Zákon, který stavbu plotu podmiňuje souhlasem souseda, je zřejmě jeden z nelogických výplodů našich darmožroutů v parlamentu. Už sám původ slova ZAHRADA říká, že je to ohrazené území. Neříkám, kdybych si chtěl stavět zeď, to by měl soused plné právo odmítnout. Ale obyčejný pletivový plot, na ten dle zákona nemám nárok, když soused nesouhlasí - to je skutečně Kocourkov! Co když na pozemek chci vypustit domácí zvířata? Ty logicky nehledí na hranici pozemku, když není vytvořená plotem. Při překročení hranic slepicemi by samozřejmě byla porušena práva souseda. Ale když soused nechce plot? Patová situace, kterou vymysleli idi*ti v parlamentu. Vyřeším to nakonec tak, že jsem zcela přeorganizoval zahradu. Zvířata budou oplocena v jiné části pozemku - abych dodržel zákonem stanovené 2 metry odstupu od hranice, při níž už ke stavbě plotu není třeba souhlasu souseda. Poblíž hranice se sousedem chci vysadit ovocné stromky a keře (jabloně, rybízy, atd.). Mám tedy ještě jednu otázku: je nutný v tomto případě souhlas souseda na výsadbu ovocných dřevin? Případně, od jaké vzdálenosti od hranice?
Nevím jak jste dospěl k tomuto závěru. Nechci se nijak zastávat našich zákonodárců (jejich legislativní paskvily nebo účelově vytvořené právní normy musím často tlumočit obyčejným lidem s notnou dávkou sebezapření), ale to co jste napsal není pravda. Vlastník sousedního pozemku žádné právo veta nemá! A to u žádné stavby natož u oplocení. Pouze má právo se proti záměru ohradit pokud se domnívá, že jsou tímto záměrem přímo dotčena jeho vlastnická nebo jiná věcná práva.
Pokud se se sousedy dohodnu a nikomu stavba nevadí pak zákon umožňuje použití zjednodušujícího postupu v podobě územního souhlasu. Pokud se se sousedem(y) nedohodnu tak musím ve správním řízení prokázat, že záměr sousedy nepřiměřeně neomezí(nejčastěji v užívacích právech k jejich pozemkům či stavbám). Tohle podle mě logiku má. Když si záměr obhájíte pak Vám jej stavební úřad povolí i přes odpor sousedů. Takže nevím o jaké patové situaci mluvíte.
Váš druhý dotaz ohledně výsadby zeleně řeší ustanovení § 1017 zák. č.89/2012 Sb., občanský zákoník "Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m."
Omlouvám se za nepřesné vyjádření. Není to definitivně patová situace, ale zákon je udělán tak, aby problémový soused mohl bezdůvodně komplikovat život. Správní řízení se může táhnout měsíce, klidně i rok. To pro mne, jakožto venkovana, znamená hodně dlouhou dobu, během níž na neoploceném pozemku nemohu chovat drobné hospodářské zvířectvo (bez plotu uteče) a nebo pěstovat ovoce či zeleninu (bez plotu poškodí nebo sežere lesní zvěř anebo někteří spoluobčané).
Každopádně Vám moc děkuji za informaci ohledně vzdálenosti dřevin od hranice.
nestačí náhodou jen ohlášení?
Ploty se povolují pouze v územním řízení nebo na územní souhlas. Ploty nevyžadují ohlášení (§ 103 odst. 1 písm. e) bod 14 stavebního zákona).