

prud vs napatie
Vie mi niekto pomoct pochopit rozdiel medzi prudom a napatim?
Chapem ze prud je akoby mnozsvo elektriky ktore obvodom prejde a napatie je akoby kolko prace vykona.
Preco napr pri AA baterke je pre nas rozhodujuci udaj napatie, ked vlastne chceme aby obvodom islo viac energie?
Ako funguje to vyvazenie medzi prudom a napatim?
Napr pri rozsvecovani diody svieti viac aj ked zvysim prud aj napatie nie?
Dakujem
Uz pri nadpise sa urcite uz polka fora tesi ako ma zhejtuje, mozte zacat.
Este skusim odpovedat na tvoje otazky, mozno to bude poucne (mozno ne :)
Prud je mnozstvo naboja za jednotku casu, t.j. jak napr. na dialnici ked prejde 1auto za minutu tak je mensi prud jak ked prejde 100aut za minutu. Samotne mnozstvo naboja (napr. mnozstvo aut ktore kdesi caka na semafore na prejazd dialnicou, alebo kolko preslo celkovo bez udania casu) sa vola naboj, ne prud.
Napatie je rozdiel elektrickych potencialov medzi dvoma bodmi. Co to je "potencial" = je to potencialna energia, v elektrickom poli. Podobne jak ked napr. v gravitacnom poli dvihnem 1k gulu do vysky 1m, tak ta gula v 1m ma nejaku potencialnu energiu = ked ju pustim na zem trebars ceznejaky stroj (vodne koleso apod) tak vykona nejaku pracu (zmeni tu potencialnu energiu na inu energiu napr. pohybovu). Ten rozdiel potencialnych energii medzi zemou a tym 1m, alebo medzi akymikolvek 2 bodmi, si oznacim ako napatie medzi tymi 2 bodmi.
Ked na koncoch nejakej suciastky alebomaterialu (drat apod) vytvoris rozdiel elektrickych potencialov (=napatie), tak rozne suciastkya materialy reaguju inac. Bezny drat alebo rezistor sa sprava linearne, cim vyssie napatie na neho prilozim tym vyssi prud (to je ohmov zakon), ale vsetky ostatne suciastky sa spravaju nelinearne, napr. dioda do urciteho napatia nerobi takmer nic, a od urciteho napatia zacne prepustat prud bez obmedzenia (ked to neobmedzis dalsou suciastkou alebo makkym zdrojom, tak diodu znicis). Preto ma zaujima napatie, lebo suciastky by pri 1V alebo 0.5V vobec nepracovali, ale pracuju tak jak ich navrhovatel navrhol az napr. od napatia povedzme 1V az 2V, a pri vyssom sa zas znicia. To je priklad, su suciastky ktore potrebuju ine napatie kludne aj 5V na to aby menili vlastnosti apod., polovodicove suciastky sa daju vyrobit s roznymi vlastnostami.
Pri rozsvecovani napr. LED diody do urciteho napatia (typicky 1.8V u R,G alebo tusim 2,8V u bielej) sa nedeje vobec nic, a ked zvysis napatie moc tak cez diodu by siel takmer nekonecny prud a znicil by si ju. Preto sa musi dat do serie s LED rezistor, alebo pouzit prudovy zdroj (to je zdroj ktory neustale sam reguluje napatie na vystupe tak aby obvodom siel presne definovany prud)
Mě se strašně líbí tento obrázek : http://www.build-electronic-circuits.com/wp-conten t/uploads/2014/09/Ohms-law-cartoon-by_unknown.jpg
Ten to vystihuje přesně, z něj to krásně pochopíš ...
:) A kukam ze nakoniec som to kvoli snahe o zjednodusenie napisal stejne blbo jak ty na zaciatku
Spravne tam ma byt ze potencialna energia = potencial * naboj, potencial popisuje akokeby rozdiel 2 miest v poli, napr. v gravitacnom poli velkosti g v 1metri mam potencial P, tak ked z toho potencialu padne 1m gula tak vykova pracu W = potencial *1kg, a ked padne 2kg gula zo stejneho potencialu tak vykona 2x taku pracu (t.j. W = potencial *2kg). Blbo sa to vysvetluje, uz na to serem :)
Doslovná definice je:
El.proud - je uspořádaný tok volných nosičů náboje
Napětí: je rozdíl potenciálu mezi dvěma body (v tomto případě se jedná o potenciál mezi svorkami tedy mezi + a -)
Závislost proudu na napětí lze vyjádřit pomocí Voltmapérové charakteristiky (VACH)
Jak ještě jednodušeji to vysvětlit? představte si vodovodní potrubí, kde:
NAPĚTÍ = tlak vody
PROUD = rychlost vody proudící v potrubí
ODPOR = světost - průměr potrubí
elektrická práce (kWh) = práce, kterou vykoná voda na konci - roztočí mlýnské kolo, odplaví - přemístí písek...
A nebo takhle: - viz obrázek
Hádáte se tu pěkně a naprosto zbytečně. Když ve škole při výkladu neposlouchal, tak to už nedohoní. Stačí se podívat:
Rozumím i nerozumím a to zároveň v jedné dimenzi i s urážením amatérů.
"Rychlovka"
Kauza "relé".
Měl by se věnovat básničkám a asi misijní činnosti, o kterou obvykle nikdo nestojí.
zastrel sa uz...
Někdy je užitečné pohledat po internetu co tazatel už vyplodil a případně neházet perly.
Tenhle pán
http://pctuning.tyden.cz/index.php?option=com_cont ent&view=article&id=28377&catid=1&Itemid=57
budiž mu země lehká, získává zdatné nástupce co pozvedli jeho prapor z prachu.
Tak si tu pár lidí pěkně vyměnilo názory na věci, které tazatele velmi nezajímaly... složité
když jsem kdysi dávno učil učně základy, uváděl jsem jim příklad podobný těm některým výše, teda podobenství o vodě.
Máš plný močový měchýř, cítíš ten tlak, už musíš! Ten měchýř je zdrojem napětí. Podobá se tomu sudu, kterém je plno vody. Pokud uvolníš svěrač, začneš močit, poteče proud. Zrovna tak, jako když otevřeš kohoutek na vodu. Dokud je měchýř plný, sud plný, proud je velký... když ale moči/vody ubývá,zmenšuje se napětí, zmenšuje se proud. . Při prázdném měchýři, sudě už žádný proud neteče.
Když je svěrač/kohout na vodu zavřený, nic neteče. Je maximální odpor = žádný proud, přestože je měchýř/sud plný. Když otevřeš kohoutek na vodu jen dopoly, proud vody bude malý...pokud ho otevřeš naplno, poteče větší proud. Teda když měníš odpor, mění se i proud. Malý odpor = velký proud, velký odpor = malý proud.Při stejném napětí.
Pokud se ale měchýř vyprázdňuje, cítíš, jak ten tlak/napětí klesá, ta úleva... i proud se časem pomalu začíná zmenšovat, při prázdném měchýři/sudě už nic neteče, i když máš "kohoutek" naplno otevřený... teda bez napětí nemá co téci...velké napětí = velký proud, malé napětí = malý proud, bez napětí = bez proudu.
Tak se dá vysvětlit napětí, které může existovat i bez proudu; proud, který nemůže existovat bez napětí; dále i nepřímá závislost proudu na odporu a přímá závislost proudu na napětí... zdroje napětí už jsou jiná kategorie
Na toto vysvětlení vzpomínali moji učni i při setkání po 40 letech. Použili ho prý i při základním poučení svých dětí... doufám, že i tazateli pomůže pochopit rozdíl, na který se ptá...
No a takto by to malo byt napisane aj v ucebniciach, aby to ludia aj pochopili ;)