Úraz svářečkou?

No ono tie zvaracie invertory maju aj 90V naprazdno. Pri vymene elektrody to moze obcas kopat aj cez kozenu rukavicu, zvlast vo vlhkom prostredi a pri zvarani predmetu, ktpry je povedzme dobre uzemneny a podobne. Zabit by to nemalo, ale je to rozhodne velmi nepriemne a ak to clovek necaka, alebo to zazije prvy krat, moze ho to vylakat. Nejedna sa ale o nejaku konstrukcnu vadu, ale o suhrn nevhodnych podmienok.

v skratce

- na hořícim el oblouku je cca 18-40 V, dle vzdálenosti elektrody,
- pro zapálení oblouku je potreba napätí cca 50 V, no existují svárecí stroje které naprázdno, tedy bez hoříciho oblouku, mají na svorkách bežne 70-100 V

- stejnosmerné napetí 100 V se za bežných podmínek považuje za bezpečné, bylo spočátku používano v USA pro verejný rozvod, dnes se to už nepoužíva, nahradilo ho napetí strídavé.

Zdravý človek 100 V ucíti, no i snese jeho zásah bez úhony

....

Nemělo by to kopat, neb invertor důsledně odděluje svářecí napětí od uzemněné sítě (nulákem). Tudíž mezi zemí (na které spočívá svářeč) a kleštěmi by nemělo být žádné napětí. A když to kopne (třeba při sváření železa vedoucího do středu Země), tak to nemůže zabít.

A co se stane pokud při sváření CÓčkem zapomenu připojit zemnící svorku? Hrozí při doteku úraz proudem?

nehrozí vůbec nic,protože to žádný oblouk nehodí.

Takže ani nepůjde svářet, že?

Odpovědět na tuto otázku podrobně je velmi složité a nad rámec této poradny.
Muselo by se vysvětlit, jaké hodnoty bezpečného napětí, jsou pro různé prostory, v suchu, mokru atd.
Jenže při dodržení těchto hodnot, by svářečky nemohly v podstatě fungovat.
Proto tuto problematiku řeší speciální normy pro sváření.
Opět je to problematika, kterou zde není možno celou rozebrat.
Řeší mimo jiné, jak má vypadat svářecí pracoviště, jak má být svářečka uzeměná, jak má být vybaven svářeč atd.

Velmi ve zkratce, lze říci, že při dodržení těchto zásad, je napětí svářeček bezpečné, i když podle základních norem ohledně nebezpečného dotyku by v určitých případech už bylo svářecí napětí nebezpečné.

Za horní mez napětí naprázdno u svářeček, které není nebezpečné podle svářecích norem, se považuje napětí do 113V špičkové hodnoty.
Na měření je třeba speciální přípravek.
Toto napětí se zjišťuje při zkouškách svářeček a vyhovuje li je svářečka v pořádku.

Potom tedy nehrozí úraz. Ale neznamená to, že při dotyku holou rukou
to nemůže "kopnout".
Proto tedy svářeč musí dodržovat podmínky pro svářecí pracoviště a ochranné prostředky.

Pro běžné sváření v údržbě, nebo doma, lze zjednodušeně říci, že stačí mít suchou obuv, dostatečně chránící oblečení a hlavně suché svářecí rukavice.
Suché svářecí rukavice zvýší odpor natolik, že svářecí napětí nevyvolá nebezpečný proud tělem.

Nicméně, pokud nebudu brát ohled na normy, tak i dotek holou rukou na
elektrodu a současně na zemnící kleště, nezpůsobí skutečný úraz.
Může to být ale nepříjemné, záleží na citlivosti dané osoby, na vlhkosti rukou, atd. Může to vyvolat úlek, ucuknutí, nebo v krajním případě zranění v důsledku nečekané reakce.
Proto je třeba používat suché rukavice, které zpravidla stačí, aby k tomu nedošlo.
Tedy shrnuto obecně, pokud se člověk nedrží obou pólů mokrýma rukama, tak svářečka, pokud je v pořádku nemůže člověka zabít, ani způsobit vážný úraz.
Stačí tedy dodržet nejzákladnější zásady, tedy dostatečné oblečení, svářecí rukavice, ochrannou kuklu.

Samozřejmě jinak je to v profesionálním prostředí, kde je vybavení svářeče předepsáno a mělo by se dodržet a jinak v domácím prostředí.
Pravděpodobně někdo, kdo vlastní svářečku a bude chtít přivařit panty
na branku, nebude kvůli tomu kupovat speciální svářecí nehořlavý oblek, koženou svářecí zástěru, pracovní boty atd.
Při zachování základní opatrnosti stačí běžné montérky, vhodná je vyšší obuv, krytá nohavicemi aby do bot nevlétnul rozstřik a samozřejmě rukavice a kukla.

Dále toto nečtěte!!!
Já když svářím doma, je teplo, tak mám montérky, botasky a košili.
Rukavice jen když svářím déle, abych si nespálil ruce.
Když svářím při opravách i ve firmách, tak mám také botasky, montérkové kalhoty a košili.
Když mi někam skočí žhavá kulička, tak ze mě padají velmi neslušná slova.
Ale já jsem v tom tak trochu profesionál. Tak já můžu.

Mockrát děkuji za odpovědi.
Trochu mě mátlo, že svářečkou teče x desítek ampér při napětí 48V a více, a pamatuji si, že pro člověka je smrtelný proud již 100mA. Ale to vlastně platilo pro střídavé napětí, pokud se nepletu. :)
Svářečky se nijak nebojím a popravdě se ani nechystám "pouštět se do větších akcí"; jen mě zajímalo, jak to je s tím nebezpečím úrazu el. proudem (například při zmíněném úchopu obou elektrod holýma rukama).
Bylo mi trochu divné, že pokud by svařovací proud/napětí byly nebezpečné, tak by svorky a elektroda byla (vůči svářeči) relativně nechráněné.
Takže ještě jednou děkuji za odborné odpovědi! :)

Mam z tohto textu pocit, ze Vam nie su uplne jasne vztahy medzi napatim a prudom. Smrtelny pre cloveka je samozrejme pretekajuci prud, lenze ten je dani napatim (a odporom tela, to ale mozeme brat za konstantu pre konkretne napatie , aj ked to tak nie je). Preto tvrdenie ze zvaracka doda prud stovky amper a preto je nebezpecna je nezmysel. Aj autobaterie daju do skratu kludne 500A a pritom bez akychkolvek problemov mozem chytit + a - holymi rukami, pretoze napatie 12V (14,4) nedokaze cez telo pretlacit prud vacsi ako nebezpecny. Viac krat som sa na moje pocudovanie stretol prave s podobnymi argumentami o vysokych prudoch. Dokonca ma jeden typek s paragrafom 21 varoval pred dotykom autobaterie Treba si proste uvedomit ze na vznik prudu potrebujeme napatie a velkost prudu je dana rezistivitou. A ludske telo, udava sa rezistivita okolo 1 kohm, je dost specificke. Na elektricky prieraz koze potrebujeme taktiez urcite napatie. To zalezi od hrubky koze, vlhkosti a konkretnej osoby. Su to napatia zhruba okolo 60 az 100 V . Cize aj odpor tela je silne nelinearny a zavisi od napatia.
Tolko k nebezpecnosti vysokych prudov :) Konkretne pre zvaracky to rozpisal uzivatel Zerozero.

u střídavého je to 13mA a u ss 20mA , 100mA to máš jisté...

Jenže svářečka musí mít důkladně oddělené svařovací napětí od sítě - testuje se na průraz při 2 000V. Tím není uzemněn ani jeden pól a proti zemi nemůže téci nic, i kdyby svářeč stál po kolena ve vodě a ještě v dešti a pil vodku. Něco jiného je, když uzemní kleště na nějaký klandr, co je zapíchlý v zemi, ale i tak je odpor země a svářeče vysoký... A má mít kožené boty...

Samozrejme ze je to oddelene, ale tak napisal si co sa sa s tym bezne robi. Proste sa jeden pol niekedy nahodne uzemnuje. A ak su zle podmienky, to znamena naprikald vlhke botasky a vlhka hlina (niekde na zharade a pod., nebavme sa tu o profi zvaracich linkach ) tak ver tomu ze to kopne pri vymene elektrody. Netreba brat idealne podmienky, ale skor pozret na realne kutilske podmienky o akych sa tu vlastne bavime, kedze povodny dotaz bol polozeny laikom .
Zas extrem ako zvarat nejaky mostik a stat po kolena v potoku je zas nieco ine a zdravo zmyslajuci clovek sa tomu vyhne :) Ale pripad s tymi botaskami a vlhkou travou, zemou je dost casty, neni na tom nic specialne, urcite sa tu najde kopec kutilov, ktorych takto zvaracka pri vymene elektrody kopla. A ak to clovek necaka, moze to byt potencialne velmi nebezpecne nie koli prudu (ten je realitvne maly) ale koli napriklad padu z rebrika. Cize urcita opatrnost je pri zvarackach na mieste a rozhodne kopnut mozu a dost nepriemne. Treba s tym pocitat a nezlaknut sa zbytocne.

tak ono stačí za nepříznivých podmínek vařit na sloupku plotu opřít se a pak měnit elektrodu a kopanec je na světě i od invertoru, také stačí se nepozorně opřít o svar a je popálenina jedna radost a hne 3. stupeň . Tedy pokud chybí ochranné pomůcka, ale může klidně blafnout i tryčko..takže úraz nemusí být jen elektrikou..

Opře se o vařící sloupek, spálí se na 3 stupeň, blafne mu triko, popáleniny na zbylém těle, jak zařve, splaší se jeho pes, hrozně ho pokouše jako lupiče, když utíká před psoj narazí do kandelábru, poláme si klíční kost, na hlavu mu spadne se stožáru lucerna - fraktura lebeně, na to zahučí do otevřenýho kanálu (mřížku ukradli spoluobčané do sběru), poláme si hnáty a žebra a svářečka, kterou stále táhne za kleště za ním žuchne do šachty a domlátí zbytek člověka. Pak, že sváření je bezpečný! Zakažme svářečky jako za Komančů...

Jo tak s elektrikou někdy není sranda.
To za mnou jednou přiběhnul brácha, oči na vrch hlavy
a že si v práci půjčil svářečku, aby si u garáže něco svařil.
A prej, že dostal od kleští "mordu jako kráva".
Tak teda jsem sedl do auta, ne že bych byl línej toho půl kilometru jít, ale že tam mám měřáky.
No po pravdě, línej jsem byl. Když jsem byl u svářečky, tak jsem ji zapnul a zcela odborným způsobem jsem chytnul kleště za izolovanou rukojeť a druhou rukou rychlým mávnutím škrtnul prstem o konec elektrody. Nic. Je to moje oblíbená rychlá zkouška izolace. Když kdysi tohle viděl můj kolega z práce, tak tvrdil, že mě to jednou zabije. Tak jsem tenkrát zkonstruoval jednoduchý měřič času doteku, čímž jsem mu dokázal, že to stihnu v čase kratším, než 30 ms, čímž jsem lepší, než proudový chránič.
Ale abych bráchovi dokázal, že to skutečně netluče, uchopil jsem jak kleště, tak elektrodu. Nekopalo to.
Brácha na mě tak nevěřícně koukal, že jsem přece jenom vytáhnul měřič izolace a celou svářečku proměřil. Byla v pořádku.
Bráchovi jsem vysvětlil, že se mu asi něco zdálo, nebo to byla statika.
Nasednul jsem do auta, rozjel se a přes otevřené okno
uslyšel hlasité "ku...! já se na to můžu vy....!!!
Zabrzdil jsem a vrátil se. Svářecí kabel s kleštěmi, byl přehozenej přes sousedův plot.
Brácha sakroval, jak zedník, když mu spadne z lešení lžíce i s přidavačem.
Znovu jsem svářečku přezkoušel a nic.
No bylo to jasné. Léto, zpocené ruce, žádný rukavice a brácha je na to strašně citlivej, jeho kopne snad i baterie z mobilu.
A že já jsem necítil nic?
To je taky jasný. Mě ta elektrika už párkrát kopla.
Takže já jsem proti tomu vlastně očkovanej.