Zapojení motoru [hvězda - trojúhelník]
Zdravím, dnes jsem se setkal s takovou drobností, která mě poněkud zaskočila. I přestože jsem toto zapojení již několikrát dělal, tak mě to dnes u zkoušek poněkud zarazilo (když mě na to kolega upozornil). Schéma pro toto zapojení jsem sice znal, ale proto, že se jednalo o státní zkoušku, tak vše zkoumal tak pečlivě, až jsem se do toho zamotal a ztratil jsem drahocenný čas.
Co mě tedy zarazilo:
Toto je schéma zapojení silové části "hvězda - trojúhelník"
a takto je propojena (vnitřně) statorová svorkovnice motoru včetně naznačeného připojení fází dle schématu
Když si povšimnete, tak při sepnutí do trojúhelníku je na U1 fáze L1, ale na U2 je fáze L2, to samé je na V1 je fáze L2, ale na V2 je fáze L3 no a na W1 je fáze L3, ale na W2 je fáze L1.
A proto, že to byla právě důležilá zkouška a já byl poněkud nervózní, tak jsem se zděsil nad tím, že schéma, které jsem vytvořil (ale které bylo správně) by způsobilo několikanásobný zkrat a roztančení motoru.
Ale i teď když se na to znovu koukám, tak vidím, že se ty fáze opravdu setkávají. Já bych to sice měl znát, ale musel jsem se na zpaměť naučit tolik schémat, že už mi to splývá. Byl by tedy někdo tak hodný a vysvětlil mi to? děkuji 
Ono je nejlepší si to nakreslit přímo tak, jak se to jmenuje. Tedy trojúhelník - hvězda
![[generator11.gif]](http://elektross.gjn.cz/obrazky/generator11.gif)
Jo a ten nulák tam samozřejmě být nemusí.
Ne N tam ani být nemůže, když se do motoru připojuje PE a to na kostru motoru
Nicméně děkuji všem za objasnění
Hochu, máš v tom trochu guláš. Při zapojení motoru do hvězdy tam obvykle N být nemusí, některé elektromotory ten společný bod ani nemají vyvedený, ale pokud vyvedený je, tak tam to N připojené být může (samozřejmě, pokud se nejedná o nějaký speciální případ). Vím o zapojení s elektronickou brzdou, kdy po vypnutí motoru se do jedné fáze na okamžik pustí usměrněný proud a to by bez N nefungovalo.
ss. určitě ne, ale třífázový obvykle přes tlumivky s obráceným točivým polem - přehodily se dvě fáze, otáčky obvykle hlídalo Alnico, aby se to včas odpojilo.
Dnes obvykle měniče buď rekuperací, nebo do odporníků.
ms - vedle. SS, neboli DC "sycením" magnetického obvodu asynchronního motoru lze brzdit daleko efektivněji, než "zpětným chodem", byť přes tlumivky... Navíc se nemusí hlídat zpětný chod zařízení...
Tak já jsem zvyklý na klasické brzdění protiproudem u větších pohonů, nebo klasickou mechanickou brzdu u malých motorů, případně rekuperací, nebo klasicky do odporníků.
To elektronické brzdění se používá spíš u menších elektromotorů (do jednotek kW) a dá se v případě potřeby k elektromotoru dát dodatečně - na rozdíl od elektromotoru s elmg brzdou - ten se tak už musí koupit.
"...spíš u menších elektromotorů (do jednotek kW)"
V práci máme několik Y/D spouštěných asynchroňáků s příkonem od 80kW, brzděných DC brzdou, protože mechanická je drahá, opotřebuje se a brzdný účinek nelze dobře regulovat. Frekvenčákem řízené, tedy i brzděné motory obdobných výkonů máme jen tam, kde je třeba měnit provozní otáčky - je to diametrálně dražší a energeticky náročné.
Může být - já jsem diskutoval jen o tom, o čem vím a na čem jsem se podílel, když to bylo zaváděno do výroby.
Tak dnes jsem složil úspěšně také ústní zkoušku spolu s vyhláškou 50/1978 Sb. a jsem tedy ode dnes plně kvalifikovaný elektrikář...