Zápach na dně květináče

Znáš ten vtip: Smrady není k vydržení, hovno není k nalezení....? Není to ten případ?

tenhle fór neznám škoda..

Chlap bloudí a požádá na samotě o nocleh. Mají však krásnou 18ti letou dceru nymfomanku, tak ho zamknou na noc v pokoji. Chce se mu na velkou, nemůže se dobouchat, tak vytáhne kytku z květináče a udělá to tam a plácne tam ten kořenový bal zpátky. Za měsíc mu domů přijde od nich dopis: "Smrady není k vydržení, hovno není k nalezení, napiš kam's ho dal!!"

Jestli si to ještě pamatuju ze základní školy, tak zemina, smísená s rozkládajícími se zbytky rostlin,
se nazývá humus. Prý je to ideální prostředí pro růst rostlin. Tak co je na tom divného, že humus je cítit humusem? Samozřejmě že to hnije, rostliny to mají rády
Pro člověka to tak chutný není. Ten řekne: Fuj. To je humus, to je hnůůůs.

Tak domnívám se, že humus vs hnijící půda je poměrně zásadní rozdíl.

Pravdu díš.
1. Humus = kaše z cizrny
2. Úrodná část zeminy kde rostlinné i živočišné zbytky jsou v různém stupni rozkladu ale ne hnití. Na zahradě kompostér.
Když shrábneš horní vrstvu zeminy a čichneš k ní, tak necítíš hnilobu.
Správně založený květináč má mít spodní drenážní vrstvu, minimálně překrytou odtokovou díru střepy, aby byl zajištěn odtok vody pak nebude zemina a kořínky hnít.
Ale i kdyby to stálo ve vodě, tak uhnijí kořínky a místo hlíny bude bláto ale bláto nebude smrdět hnilobou.
Já to vidím na nerozložené zbytky organických látek.
I základ zeminy na žampiony, který se vyrábí (ideálně) z koňské mrvy po vyzrání nesmrdí, ale voní zeminou.

Ale ale Jakýpak je rozdíl mezi hnitím a rozkladem organické hmoty? Nejpodstatnější podíl na rozkladu
organické hmoty, ať to jsou zbytky rostlin či živočichů, mají bakterie, kterým se souhrnně říká
hnilobné bakterie. Stejné skupiny bakterií, které žijí v hlíně, a na organické hmotě, rozkládají kompost z trávy, nebo třeba kravský hnůj. To jak to voní či nevoní, záleží jen na tom, z čeho to je a na stupni rozkladu.
I lidský trus na počátku bude vonět nelibě a na konci rozkladu příjemně zemitě.
Díky těmto bakteriím zetleje dřevo, tráva i mršiny. Částečně v tom pomáhají i plísně a houby. Jiná metoda rozkladu v přírodě neexistuje. Chemický rozklad působí spíše až v závěru a i tak, že se spustí pomocí enzymů produkovaných zase bakteriemi.
Kdo tomu nevěří, ať dá do kompostu silnou desinfekci. Kompostu se nedočká.

on je totiz rozdil, jestli to probiha aerobne nebo anaerobne. Proc se trebas kompost prohazuje....

Z hlediska hnití v tom velký rozdíl není. Ale samozřejmě jsou dvě základní skupiny těch bakterií.
Anaerobní bakterie žijí bez přístupu vzduchu a zprostředkovávají hnilobný proces například v septicích.
Aerobní bakterie potřebují kyslík a žijí spíše na povrchu. Při zpracování hmoty jsou díky kyslíku účinnější, proto se kompost prokysličuje. Kdyby tomu nebylo, kompost se s převahou anaerobních bakterií vytvoří také, jen to bude trvat déle. Třeba v čistírnách odpadních vod se používají oba procesy. Ve spodní části nádrže pracují anaerobní bakterie. Horní vrstva je provzdušňována, čímž se podpoří aerobní proces. Kombinace obojího, proces zrychlí a zkvalitní.

Kompost dělá dnes kdekdo, protože dotace a např. u Kladna je firma, která vyrábí rašelinu. Z toho ovšem plyne, že to není rašelina z rašeliniště, ale jakási imitace. A výsledkem je, že si zahrádkáři radí na zahrada.cz, který substrát koupit a který je ee. Takže ee už máte, zkuste jiný.

Asi máš pravdu, když jsem koupil jakýsi rašelinový substrát, bylo v tom spoustu čehosi, co vypadalo jako chlupy ze zvířat, nebo vlasy. Bylo to velice pevný, když jsem to chtěl rozmixovat vrtačkou, abych získal jemnější, tak se to namotalo, že jsem to nemohl odstranit.

Tak to asi byla zemina z hrobů