Topení na samotíž, minimální průměr trubek
Dobrý den, jsem sice profesí elektrikář, ale po zkušenostech se řemeslníky radši si vše dělám sám. Sice pomalu, ale pak nadávám jen sám sobě.
Plánuji na chalupě zprovoznit krbovky s výměníkem 7kW+5 do vody. Princip topení s čerpadlem mi je jasný - to použiji na radiátory v na stejném podlaží jako jsou kamna ( trubky 15, cca 8 metrů délky k poslednímu radiátoru), čerpadlo na zpátečce, dále do podkroví udělat dva radiátory á 14 litinových článků, zároveň jako ochranu proti přetopení při vypnutí elektřiny, takže na samotíž. Vzdálenost od kamen k radiátorům je 2,5 metry svisle,koleno 2 metry vodoroně a Tkus s rozbočením asi po 50cm k radiátoru. Se sklonem není potíž, vodorovné trubky budou v dřevěné podlaze - 10 cm na 2 metry snad stačí. Větve s čerpadlem a samotíží by se rozdělovali hned u krbovek (cca 5 cm). Jen zatím nevím zda na samotížné připojení stačí trubky 22, 28 nebo 35 - v podkroví asi 4 kW. A popř. zda to bude fungovat, jestli čerpadlo nepřetlačí samotíž - v tom případě bych musel vypínat čerpadlo, aby to topilo nahoru.
Po přečtení mnoha otázek a odpovědí jsem nenašel odpověď na můj problém, tak se omlouvám zda po někom chci jeho know-how. Taky se mi už dostalo odpovědi ve stylu - na to se studuje 3 roky.
Předem děkuji za i malou radu.
Jestli tomu dobře rozumím, tak chceš z jednoho výměníku současně čerpadlo a zároveň samotíž? To nepůjde. Udělej vše (i nahoru) na čerpadlo. Pro případ výpadu elektriky dej čerpadlo na odbočku a v rovné trubce bude ventil, který uzavřeš když pojedeš na čerpadlo. Při výpadku elektriky tento ventil otevřeš a tím celý systém přejde na samotíž. Samozřejmě musíš dodržet spády na samotíž a použít větší roury. I když stoupačkou nahoru se to většinou "procedí" vždycky. Když teplou stranu povedeš po stropě, bude samotíž fungovat i dole.
Souhlas s Filutou jen bych ten ventil použil elektromagnetický(při výpadku proudu otevřeno), nebo jednoduší řešení místo ventilu použít plovoucí zpětnou klapku nebo ejektor aby Pepan nemusel mít záložní zdroj. Spád 5cm na 1m stačí. Starý topenáři říkají že i nula je spád. Ta etáž je dobrý nápad a stojí určitě za zvážení. Jen to nevypadá moc hezky no.
Děkuji moc. Takže z výměníku trubku 28, kohout (elmag ventil), překlemovaný čerpadlem na bypasu a teprve potom rozbočení nahoru trubkou 28 a do etážovky něčím menším (15). Jen otázka zda nahoru 22, 28, 35. Je mi jasný, čím větší tím lepší, ALE aby to trochu vypadalo, cpát tam 35 se mi nechce. Jestli tohle bude fungovat??
.
Ještě jednou dík.
Určitě aspoň 28, z tenčí bych měl obavy o průtok když nepojede čerpadlo. Na etáž je 15 také málo. Bacha, stejně tlustou i zpátečku, nebo to uškrtíš. Není to tak zlé na pohled, dřív se tam dávaly roury aspoň 2" což bylo jak ropovod. Můžeš na trubky udělat ze sádroše škatuli, aby to nebylo na očích.
Píšeš to hezky, ale chybí mi tak řeč o expansce. Jinak je na to knížka, kde se vše pojednává od ing. Jukla. Tam najdeš všechno včetně výpočtů. Ta knížka má název Vytápěcí zařízení pro byty a domky.
Moc děkuji. Expanzka bude otevřená, místo na ní je o dalších 2,2 m nad horním topením, i z toho důvodu když se něco stane, tak se to vybublá
, mám jí připravenou ze starého bojleru, odbočku udělám hned za výměník. Prakticky asi metr od kamen před jakýmkoli kohoutem.
A někde jsem tu četl radu ohledně této knížky, tak byla na Auktivě, už mi jí přítelkyně odklepla a je na cestě. TAk snad to bude lepší, topení je jedna z věcí které zatím neovládám
Otevřená expanska by měla být rovně nahoru, aby to při případném uvaření mohlo vybublat. Jinak ti pára naleze do radiátorů a vytlačí obsah mocným vodopádem expanskou ven a následně prázdný systém se bude vařit už furt, nehledě na možné zadření čerpadla bez vody. Je zbytečně vysoko (bacha, aby tam nezamrzla, voda jí normálně neproudí a tak důkladně vystydne!).
Máš sice elánu do práce hodně, ale opravdu si něco o tom přečti, nebo to dopadne špatně. Vidím, že o topení toho moc nevíš. Neznáme tvoje prostředí a tak tě na všechny záludnosti nemůžeme upozornit. Expanzní nádoba má mít určitý objem, podle velikosti celého otopného systému. Z nějakého obrovského bojléru je asi zbytečně veliká, obvykle by měla stačit tak na 10 až 20 litrů. Musíš mít také spočítaná tělesa, aby nebyla předimensovaná nebo naopak malá. Obé je na pytel. 7kW se mi zdá málo, když máš radiátory se 14ti články... Leč neznám velikost vytápěných cimer ani jak je chalupa izolovaná proti venkovní kose.
Otevřená expanska nesmí být otevřená při použití čerpadla, protože tlak bude hledat cestu kudy ven a to tato expanska umožní. Pokud tu knížku obdrží tak tam má vše komplet, jen pro ilustraci: výpočty na potřebu kcal na objem místnosti a k tomu jaká plocha topných těles musí být, aby byla docílena požadovaná teplota (jsou tam radiátory, panely i konvektory a jejich vyzařování), tepelné prostupy a ztráty při různém materiálu zdí, kde je orientovaná místnost (nad sklepem, v patře ap.) tepelné ztráty dveří, oken, orientace SZ,JV,S,J ap.včetně průřezu potrubí atd atd.
Expansku mám namontovanou na "zpátečku", takže tamtudy čerpadlo nic nevytlačí - máme to tak doma, a funguje to už přes třicet let. A i kdyby byla na stoupačce, tak vzhledem k tomu, že že čerpadlo sice na jednu stranu vodu do systému tlačí, ale z druhé strany ji zase saje, tak se jedná o oběhově uzavřenou soustavu, akorát odvzdušnění by bylo lepší provádět při zastaveném čerpadle (asi).
A na to jsi přišel jak? Expanska třeba u starého uhelného kotle Dakon naopak musela být otevřená a čerpadlo se používalo už tehdá. Čerpadlo dělá oběh, nikam nic necpe. Expansní nádoba je na nejvyšším místě a atmosférický tlak tam drží vodu. Čerpadlo si nepředstavuj jako u hasičů, když zuřivě stříkaj na hořící prachárnu. Používá se malinkatá Piccola či obdobné čerpadýlko. To se hezky pomaloučku točí a jen lehoučce honí vodu. Kdyby to dělalo proud děsný, špatně by se předávalo teplo do prostoru v radiátoru.
Ještě mě napadlo, snad proboha nechceš použít trubky z hostalénu?
//edit: To Kachlík: Ano, odvzdušnění se dělá při vypnutém čerpadlu proto, že by čerpadlo naopak nacucávalo odvzdušňovákem povětří a místo odvzdušnění by se naopak zavzdušnilo. Expanska ve zpátečce také jde (teoreticky je fuk kde je), ale pro lepší odbublání při uvaření, je lépe jí dát do horké strany a rovnou rourou nahoru. Když máš expansku ve zpátečce, tak když to uvaříš, budeš mít skvělou potopu a totál vše zavdušněné.
Jj, i to už se tatíkovi povedlo, úklid "černé" vody byl dobrá bojovka po návratu ze školy
- expanska má být na vratné vode, tedy zpátečce, dúvod je prostý, expanska býva umístená v obytných prostorách, na zpátečce je voda chladnejší, méne se odparuje, méne vlhkosti dodáva do obytných prostor, jsou menší ztráty vody odparem, interval doplňováni vody je delší, míň vody doplňuješ, tedy i méňe kamene v kotlu a radiátorech ...
- když voda je varíci, expanzní nádoba jako párovod bohužel nefunguje ... páry je stejne plnej celej systém
- tvrdíš že varem vody vzniká vzduch ????? Já doteď jsem byl v domnení že vzniká pára .... , jejím ochlazením je to zas voda. Tak jak má dojít varem vody k zavdušnění ????
Voda v kotlu se nemá co varit, stane se občas, človek delá chyby, jednou za 5 let .... ,
- expanska má být na vratné vode Však ono to tam moc neproudí (není kam), nijak moc se to neohřejvá a neodpařuje aby se muselo hrozně dolejvat. Dělá se také někdy expanska s prouděním, když je někde vysoko na půdě a hrozí zamrznutí, pak musí mít oběh.
- když voda je vaříci, expanzní nádoba jako párovod bohužel nefunguje .... Samo, musel bys mít roury jak u parníku, ale něco přeci jen odbublá. Záleží, jestli je to rovně nahoru, nebo někde zaroh. Buď máš potopu, nebo to jen hrozivě žblabuní
.
- tvrdíš že varem vody vzniká vzduch To jsem nikde neřekl, jen že se to řádně zavzdušní. To je tak, protože ve vodě je rozpuštěná spousta vzduchu a ten se vypudí. Je fakt, že každý kdo uvařil, má zavzdušněno.
Voda v kotlu se nemá co vařit. Souhlas. Není to topení přehřátou párou jako z elektrárny. Ale když vypnou šťávu, jde to docela rychle. U nás na vesnici vypínali dost často a vždy to byla docela sranda. Vyhodit vše do popelníku, pádit ven s hořícím popelníkem jak s keserem, vyhodit na hromadu a několikrát znovu. Parádní tréning na závody ve sprintu na krátké tratě. To bylo sprostejch slov! A stejně se stihlo uvařit
.
Voda jako taková je skupenství kapalné, kdežto pára plynné. Ve vodě žádný vzduch není pouze kyslík a kdyby ten se varem uvolnil tak zůstane volný vodík a v případě vznícení by byl pěkný mazec i když to nepřipadá v úvahu. Jinak chem.vzorec je H2O.
Tak to se teda šeredně pleteš, nebo si myslíš, že ryby v žábrách štěpí molekuly vody? Rozpustnost plynů v kapalině je naprosto standardní vlastnost. A čím vyšší je teplota, tím méně plynu v sobě udrží.
To já samozřejmě vím, ale chtěl jsem pouze říci, že vznikem páry se přetrhne vodní sloupec a proto nemůže cirkulovat. To, že pára vznikla došlo k narušení rovnovážného vztahu.
Ano, je to pravda v prípade, když jde o pomerne čerstvo napuštený systém.
U topného systému provozovaného léta, kde se ročne doplní maximálne cca 10-15 l vody, voda je dávno zbavená rozpušteného vzduchu.
Kdo často uvarí, často doplnuje, není div, když znovu uvarí, že má zavzdušneno .....
Pepane, nerozumím tomu jak píšeš 7Kw+5, jestli to má být dohromady 12 Kw. V tom případě Ti to vytopí parádně 120 kubíků
Děkuji všem za názory. Počkám až přijde čtivo, přečtu a dořeším.
Vytápěného prostoru je 90m3 v přízemí a 30m3 v podkroví zatím nedoděláno. Zateplení 15 cm vaty.
Teď tam mám Bulleriany 7 kW a vytopí polovinu spodního prostoru, do zbytku se teplo už nedostane, proto nové kamna a etážovka cca 3 kW. A k tomu zobytnění podkroví kde bude 2x15 obyčejných litinových článků. V případě výpadku elektřiny tam vlastně bude teplota ětší než normálně, výkon taky a měli by uchladit krbovky samospádem. V jednoduchosti je krása a nechci záložní zdroj, elektroniku, automatiku.....
Expansku (cca 10 litrů) na horký vývod (táta to má takto 40 let a po přetopení žádný problém)hned za výměník, a až metr od výměníku čerpadlo, stoupačka nahoru, rozdělení na etážovku atd.
Že nechceš mít v otopné soustavě více kurvítek než je nezbytně nutné ti chválím. Otevřenou expanzku bych ale nedělal. Nevidím v tom jediné pozitivum oproti expanzomatu s pojistným ventilem. Pokud by ses pro ní přesto rozhodl tak si z ní určitě udělej přepad do kanalizace ať nemusíš likvidovat černou potopu jako kachlík. Taky si z dětství pamatuju že děda na hladině udržoval tenkou olejovou vrstvičku (snad aby se tolik nevypařovala topná voda nebo aby se tolik neokysličovala). Jinak otevřená expanze v nuceném oběhu být může neb čerpadlo zajištuje proudění kapaliny v soustavě a nikoliv tlak v otopné soustavě, ale na tom už jste se asi shodli. Min. objem expanzky by měl být cca 0.07 x celkový objem vody v soustavě takže pokud nemáš v topení 200l vody tak bude OK. Hlavně na přívod k expanzi nedávej žádnou uzavírací nebo regulační armaturu!
Jj, to se dělalo. Nyní stačí i polystyrénová destička aby na tom plavala, těsně podél stěn. Dá se k ní přivázat špagát s maticí na konci a přehodit přes kraj a je z toho parádní vodoznak "kolik je tam vody".
Nedávno jse i kamaráa viděl expansku, nevím zda to dobře popíšu
, válec průměr asi 20, výška 50, celé uzavřené, zespoda přívod 1" a asi ve dvou třetinách boční vývod 1/2" - přepad který končil v 20 l kanystru vedle expanze. Je to komplet na samotíž. Protože tam má nemrznoucí směs a občas to přetopí (nebo při dopouštění), tak o směs nepřijde. Jedinou nevýhodu to má, nevidí kolik má v expansce vody.
Když nevíš kolik máš vody v expanzi tak je to na pikaču. Co jsem koukal na net tak dnes prodávané expanze mají tři vývody a tam už kontrola možná je. Stále nevím proč sis umanul otevřenou expanzku.
Třeba zrovna proto, že pojistný ventil na expanzomatu se taky může "kousnout", a tudíž je to kurvítko navíc, a hlavně přetlakovaná soustava s nefunkčním pojistným ventilem… (no nevím, raději budu vytírat, než znovu stavět
)
No pokud to bereš tahle tak to si asi vodu doma ohříváš na kamnech, protože pojišťovák má i každý bojler. Že by pojišťovák začal protékat to jsem slyšel ale že by se kousnul to tedy ještě ne. To už je mnohem pravděpodobnější že mu ta expanzka někde na půdě zamrzne a při přetopení bude mít přetlakovanou soustavu s nefunkční(zamrzlou) expanzkou. Co tam máš dál
Moji prarodiče , měli otevřenou soustavu a na pudě bečku cca 50l .Samozřejmě ji měli obalenou vatou .Jednoduché , blbuvzdorné.Předtím měli ekzpanzku , stále se to muselo odvzdušnovat , tlakovat takže to vykopali pryč.
A proč si myslíš, že je v technické specifikaci k pojišťováku, že se má každý měsíc protočit? A kdopak tohle poctivě dělá....
Jenda XXX: Pokud je expanze napojena na výstupu z kotle tak funkce samočiného odvzdušňování je samozřejmě výhoda oproti uzavřenému okruhu. To uznávám. Bral jsem v úvahu jen mou osobní zkušenost s topením, kdy nepočítaje jeden konstrukční zásah jsem za 8let provozu odvzdušňoval na radiátorech všeho všudy asi 5x, expanzomat tlak drží a jednou dopouštěl vodu a u dědy se do expanze dolívalo cca půl kýble každý rok.
Filuta: Já netvrdím že by se to nemohlo stát jen to že jsem neslyšel že by se to někomu stalo. Každý měsíc to neprotáčí asi nikdo. U kotle ho protočím jednou za dva roky a u bojleru jednou za rok.