Přepočet úroku p.a. na denní úrok

myslím že u vkladů se úročí půlročně nebo ročně a pak se dál počítá ze základu+úroku. Ovšem u půjček se to počítá vždy ze zůstatku ke splacení . Co takhle vygooglit nějakoubanku a poslat e-mail. jakto je?? nebo přečíst obchodní podmínky???

u "této" banky se úročí denně, ostatně to je také jediný údaj v obchodních podmínkách.

takže jediné co víme je, že úrok p.a. je 2,5% (do příspěvku jsem dal 1% aby se dala lépe formulovat otázka)
a že se vklad úročí denně ale úrok se připíše až na konci měsíce

Jasně že můžu napsat do banky
Šlo mi jen o to jestli nejde o věc obecně známou, že prostě když je kdekoliv uveden úrok p.a. tak to znamená že denní je /365 a šmitec

Když nenajdu odpověd, zkusím banku.

musíš do banky, protože to bude bankovní vzorec, už kvůli zaokrouhlování na x míst

mimochodem bankovní rok má 360 dnů, měsíc má vždy 30 dnů a to je důvod si to nechat vysvětlit jak to počítají v té tvé bance

Záleží na tom, jakou si smlouvu, případně produkt jak se teď říká, sjednáš. Banky to nazývají z obchodních a komerčních důvodů různě. Vždy záleží na jakou dobu si uložení sjednáš, jak často se připisuje úrok, zda se po sjednané době upravuje úrok podle vyhlášené sazby, nebo je fixní atd.
O složeném úročení si najdi něco na netu, např. Složené_úročení

Per annum (zkratka p. a.) je latinská fráze označující "ročně", "za rok". Používá se nejčastěji při specifikaci roční úrokové sazby

oprava drobné chybky:

Vypočítám denní úrok z rovnice: (1+x)^365 = 1.01
kde x je denní úrok

Jinak ono je to v praxi úplně jedno, protože ten rozdíl denního úročení při úroku 2,5% p.a. vychází jen o 0,03% tj. na konci roku budete mít o 2,53% více (namísto o 2,5% více).

Jde mi ale jen o princip toho údaje p.a. ... jak ho vlastně chápat, když není nikde uvedeno vysvětlení (př. v obchodních podmínkách)... jestli např. není zaběhlá nějaká praxe....

díky

No nevychazi to na stejno. Finta je, ze uroky podlehaji dani z prijmu, kterou ma povinnost strhnout primo banka, a to pri pripsani penez na ucet. Ale pokud je vymerena dan mensi nez 1Kc tak danova povinnost nevznika. No, ale protoze denni urok je malej, tak do nejakech 100kKc na ucte si na 1 korunu dane nedosahnete. Pomerne elegantni zpusob jak se dani vyhnout.

urcite je to nejak osetrene, napr. ze kdyz dan bude mensi nez 1 tak se sice neodvede ale u nasledujiciho prijmu se bude pocitat i s tim minulym prijmem ze ktereho se dan neodvedla ale nechce se mi prochazet zak. o dani z prijmu

Banka dan ztrhava i pri dennim uroceni, ale projevi se to az na konci mesice. Vzdy na konci mesice mi pripise urok (i uroky z uroků denne za cely mesic) a odvede dan.

Zajimave by bylo zjistit jestli ztrhnuta dan je pocitana az z vysledneho uroku pripisovaneho na konci mesice nebo jestli se pocita opravdu kazdy den z dennich uroku a vsechny tyhle pidicastky se scitaji a nakonec ztrhnou... (pokud ano, pak by byl mensi i kazdy denni urok)

K vyznamu a overeni by to ale asi chtelo vklady o 7mi nulach kvuli chybam v zaokrouhlovani

Pokud pripisuje az na konci mesice, tak se zadna vyhoda nedeje. Denni pripisovani nabizi ZUNO:

V rámci spořicích účtů pak banka nabízí úročení naspořených peněz na denním základu. "To zákazníkovi, zatímco spoří, přináší daňovou výhodu - pokud úroky na spoření nepřekročí 6,99 koruny denně, nepodléhají zdanění," uvedla banka. Při úročení dvěma procenty, které banka u svých účtů nabízí, to v praxi znamená, že zákazníci, jejichž zůstatek nepřevyšuje v daný den 127 500 korun, nemusí z vyplacených úroků odvádět daň. "Na českém trhu jde o novinku," uvedl ředitel Zuno Bank v České republice Miroslav Střihavka.

Zdroj:http://ekonomika.idnes.cz/v-cesku-odstartovala-nov a-on-line-banka-zuno-bank-nabidne-ucet-zdarma-1il- /ekoakcie.aspx?c=A110719_112927_ekoakcie_hro

Tak už jsem na to přišel, existuje pojem efektivní úroková míra.
To znamená, údaj x% p.a. je roven x% za rok pokud není vklad úročen průběžně (s vyšší periodou než je 1 v jednom roce), jinak by asi nikdo nezaváděl zbytečně výše uvedený pojem.

To znamená že se denní, měsíční, hodinový úrok vypočítá velmi jednoduše - pouhým podílem úroku p.a. a počtem dní, měsíců, atd...

Úročí-li se denně, měsíčně, pak je skutečně údaj uváděný jako p.a. nižší než skutečně připsaná výše úroku na konci roku.

Zajímavé :)

Ale jestli to takhle chápou všechny banky... no musím tam asi napsat.

tak kdyby to nekoho nekdy zajimalo... mam potvezeno od airbank ze uroci dennim urokem vypocitanym podle vzorce

urok uvadeny v p.a. / 365

efektivni urok je tedy o trocho vyssi nez urok udavany jako p.a.

v tomto konkrétním případě je to možno udělat, jinak je to ale nesmysl.

Podmínka pro takový výpočet je, že částka úročená jakož i úrok musí být stejný po celý rok. Jinak protože "procenta" jsou poměrový ukazatel, lze násobit a dělit (při dodržení výše uvedeného) prakticky libovolně.

edit: průběžné úročení pak logicky nemůže být úročením p.a. (p.a. se připisuje úrok jednou ročně)

"p.a." je jen označení, že sazba platí "za celý rok". Neznamená to ale, že se úrok nemůže připisovat častěji. Sazba zůstává, ale jistina se zvětšuje - takže vzhledem k počátečnímu stavu je "efektivní výnos" vyšší.

S tím nemůžu až tak souhlasit, protože tím se přesunuješ na složené úročení, jehož úrokovacím obdobím není rok, ale jiná časová jednotka. Poté bude ale uvedení úrokové míry p.a. naprosto nepřesné, nesmyslné a zavádějící.

hypoteticky: máme 100 tisíc a úrok 12% p.a.

Při (správném) úročení p.a. je výnos 100000x1,12= 112000 Kč za rok. Samozřejmě ji můžeš alikvotně podělit dle využitých měsíců, tedy např. připsat každý měsíc 1000Kč (toto jsem popsal výše), tedy za půl roku bys dostal zpět 106 000Kč

Při tvém postupu by to bylo (pochopil-li jsem tě správně): 100000 x (1,01^12) = 112 682 Kč, což ale rozhodně není 12% p.a.

Podstatou tedy je, že NELZE u úročení p.a. počítat (jak píšeš) se zvyšující se jistinou, protože to je podstatou "úroků z úroků" a za dané úrokovací období se jistina zhodnocuje pouze jednou - můžeš na svůj účet přidat další peníze (a ty se zúročí jednoduchým úročením podle doby, kdy byly vloženy, následně se stanou jistinou a počítá se normální složené úročení)

Tvůj příklad platí, pokud jde o roční termínovaný vklad. Existují ale na kratší dobu, s revolvingem.

Dáš do banky 100 tisíc na měsíční termíňák s revolvingem (automatickým připisováním úroků k jistině po uplynutí měsíce). Úrok je smluvně stanoven na 10% p.a. (ať je to patrné). Budu zaokrouhlovat na koruny.

Po měsíci (pro zjednodušení budu počítat rok 12 měsíců/360 dní):
100.000*10%/360*30=833. Po odečtení 15% daně zbývá čistý úrok 708 Kč

Úrok banka připíše k jistině a běží další měsíc:
100.708*10%/360*30=839. Čistý úrok 713

Další měsíc:
101.421*10%/360*30=845, čistý úrok 718

atd.

Banka pořád počítá s úrokem 10% p.a., přestože ve výsledku jde o složené úročení. Banka považuje každý měsíc za samostatné období a to úročí pořád stejnou sazbou, 10% p.a. Dělá automaticky to, co bys mohl "manuálně" i ty; po skončení měsíce peníze vybrat (100.708) a s těmi založit nový termíňák na 10% p.a., opět na měsíc.

100.000 s měsíčním revolvingem by vypadalo takto:

Při uložení 100k na roční termíňák pak úrok bude
100.000*12%=12.000. Po odečtení daně je celková suma 110.200.

Při měsíčním revolvingu dostaneš skoro o pětistovku víc. A pořád se jedná o 12% p.a.

Banka nemůže určit úrok jinak než v p.a., protože netuší, jak dlouho peníze v ní budeš držet. Zda měsíc nebo 5 let. Efektivní úroková sazba se s delší dobou (a rychlejším revolvingem) oproti stanovené p.a. zvyšuje.

Na druhé straně, u současných 1-2% je rozdíl skoro zanedbatelný

Pamatuju dobu (kdy krachovala v 1997 IPB), to byl mazec. Termíňák s týdenním revolvingem na 31,6% p.a. . Naneštěstí to trvalo jen několik měsíců. Efektivní sazba (pokud by to trvalo rok), by byla 36,7%. Z miliónu bylo za 2 měsíce 50 tisíc čistého zisku.

Banky uvádí úrok v p.a.

Různé spořící produkty ale mohou být různě "nastavené", třeba revolvingový termíňák má výpočet úroků týdně/měsíčně/různě, vždy podle platné úrokové sazby k určitému dni. K "výpočtovému dni" se spočítají úroky za příslušné období (měsíc/týden), odečte srážková daň 15% a výsledek se přičte k jistině pro další období.

Kdysi jsem si udělal tabulku v Excelu, viz příloha.
Banky často/občas(?) pro výpočet úroků používají zjednodušení: rok = 360 dní, 12 měsíců po 30 dnech. Tak je to i v mé tabulce.

Musíš je svém příkladě vědět, jak často se případně úroky přičítají k jistině. Musíš vědět způsob výpočtu (365 nebo 360 dní). Výslednou "efektivní" úrokovou míru pak podělíš 365. Nesmíš zapomenout taky na případné promítnutí srážkové daně.