Tvůj příklad platí, pokud jde o roční termínovaný vklad. Existují ale na kratší dobu, s revolvingem.

Dáš do banky 100 tisíc na měsíční termíňák s revolvingem (automatickým připisováním úroků k jistině po uplynutí měsíce). Úrok je smluvně stanoven na 10% p.a. (ať je to patrné). Budu zaokrouhlovat na koruny.

Po měsíci (pro zjednodušení budu počítat rok 12 měsíců/360 dní):
100.000*10%/360*30=833. Po odečtení 15% daně zbývá čistý úrok 708 Kč

Úrok banka připíše k jistině a běží další měsíc:
100.708*10%/360*30=839. Čistý úrok 713

Další měsíc:
101.421*10%/360*30=845, čistý úrok 718

atd.

Banka pořád počítá s úrokem 10% p.a., přestože ve výsledku jde o složené úročení. Banka považuje každý měsíc za samostatné období a to úročí pořád stejnou sazbou, 10% p.a. Dělá automaticky to, co bys mohl "manuálně" i ty; po skončení měsíce peníze vybrat (100.708) a s těmi založit nový termíňák na 10% p.a., opět na měsíc.

100.000 s měsíčním revolvingem by vypadalo takto:


Při uložení 100k na roční termíňák pak úrok bude
100.000*12%=12.000. Po odečtení daně je celková suma 110.200.

Při měsíčním revolvingu dostaneš skoro o pětistovku víc. A pořád se jedná o 12% p.a.

Banka nemůže určit úrok jinak než v p.a., protože netuší, jak dlouho peníze v ní budeš držet. Zda měsíc nebo 5 let. Efektivní úroková sazba se s delší dobou (a rychlejším revolvingem) oproti stanovené p.a. zvyšuje.

Na druhé straně, u současných 1-2% je rozdíl skoro zanedbatelný

Pamatuju dobu (kdy krachovala v 1997 IPB), to byl mazec. Termíňák s týdenním revolvingem na 31,6% p.a. . Naneštěstí to trvalo jen několik měsíců. Efektivní sazba (pokud by to trvalo rok), by byla 36,7%. Z miliónu bylo za 2 měsíce 50 tisíc čistého zisku.