LM7805CV Stabilizátor (mohu použít tento transformátor)

použít jde, ale maximální proud bude 1A, což je docela škoda

Děkuju.Takže to ten stablik vydrží jo?

No škoda to asi je,ale já našel jednoduchý schémata jen s tímto 7805

tenhle 7805 má proudovou ochranu, která prostě při proudu větším než 1A obvod "rozpojí" ale mám za to, že se vyrábí i pro proudy 2 a 5A, nebo obvod trochu "zeložitět" a pro průchod většího proudu použít tranzistor, ale bez ochran už nebude regulátor zkratuvzdorný

Mám za to, že vhodnejšie by bolo ešte nič nevyrábať a nejaký ten mesiac iba študovať schémy a konštrukcie. Prípadne konštruovať zariadenia výhradne napájané z batérii a akumulátorov.

Postav si zatiaľ radšej niečo iné ako sieťový zdroj.

Položiť otázku ktorú si položil, svedčí o hlbokej neznalosti elektrotechniky a preto činnosť so sieťovým napätím pre teba môže byť nebezpečná.

Já dem kdysi elekttroniku uměl bez problému,opravil sem i pár televizí,rádií,vyrobil si FM vysílač,digitální teploměr,digitální otáčkoměr....a kdesi cosi,ale je to už 17 let,co sem s tím seknul a teď vim prd :)

Obvod 7805 stabilizuje na 5 V.Většinou se používal na napájení číslicových IO.
JABRAKA

Jenom vecna:

chci si vyrobit regulovatelný zdroj

LM7805

se uplne k sobe nehodi. Nerikam ze je to uplne nemozny, ale je to divna kombinace. Nechtel bys radsi pouzit (treba) LM317?

No já chtěl http://pavel.lasakovi.com/projekty/elektrotechnika /stabilizovany-zdroj/

Jestli víš o něčem lepším?

Tieto super jednoduché schemata fungujú no majú určité obmedzenia ktoré treba rešpektovať. napr: stabilizovaný regulovaný zdroj 5-25V/1A napájaš 35 Volt. Pri napätí 5V a odbere 1A je úbytok napätia na stabilizátore 30 V a preteká prúd 1A - ztrátový výkon 30 WAT, nemám katalogový list, no mám pochybnosť že to prežije ten stabilizátor ....

Našel jsem LM317 ve starší televizi :) No a teď ale ještě šéma.

do googlu se napise "LM317 datasheet", prvni odkaz, download pdf a v datasheetu je typicky zapojeni. Bude stacit

Tak to je supr.Koukám,že od dob,kdy nebyl dostupný internet(u nás) a ani dostupný software se v oboru elektronika hodně změnilo

Škoda,že to tenkrát nebylo.Jediný čeho sem se chytal byl časopis Radio Amater (ARadio)

Tak díky.

(nicmene Josephovo varovani plati, bacha na ztratovy vykon pri malem vystupnim napeti a velkem proudu, bude to chtit poradnej chladic. Ale ma tepelnou pojistku, takze prezije)

Dobře dám na to pozor a prsknu tam velkej hliník :) Díky.

Jinak prosimtě,nevíš jak donutit Ultiboard,aby mi generoval jen jednostranný tišťák?

1) nevim, pouzivam eagle
2) je mi to skoro jedno, protoze nepouzivam zadny autorouter - nedavaj pouzitelny vysledky. Bahnovo pravidla tvorby plosnych spoju jsou tady na poradne vyhledatelny, nejakej kluk tu resil rocnikovku.
3) pokud to nebude nic nez zdroj, tak bych se na plosnak pro 4 soucasky z vysoka ...

To je asi fakt,stačí schéma a fixa :) Já jen,že jsem chtěl zkusit takový to vytisknutí a tiskárně a přežehlení :) Za mých mladých(dětských) let se nic takového nedělalo :) Tak sem teď nakoupil měřáky,mini vrtačku,tišťáky,leptací roztok a řekl sem si,že bych zas zkusil něco zpatlat.

Ale pravda-na tohle PC netřeba

Ale máš pravdu.Multisim mi s LM7805 vyhodil chybu,ale s LM317 Funguje

Už si to taky blbě pamatuju, ale pokud stabilizátor není dimenzován na velký proudy a ztrátový výkony, lze k němu napojit výkonový tranzistor, ten bude regulačním prvkem, zatímco samotný stabilizátor bude jen řídící obvod. Zapojení si z hlavy nepamatuji.

Je někde v multisimu teplotní senzor (měřák) ? Nemohu nic najít.

k čemu?

No chtěl jsem změřit teplotu toho stabilizátoru.Já myslim,že jestli by simulační software měl opravdu k něčemu být,tak právě pro tyhle věci,aby mohl člověk zvolit ideální komponenty.

Jestli to děláš s tim lm317, tak musíš použít pouzdro TO220 nebo TO3, neb je TO3 asi 10x dražší, myslím, že je to jasné , pro výpočet chladiče se řiď tímto pandatron.cz. Teď je otázka na jaké té větvi bude regulace (můžeš to samozřejmě i přepínat), na té 18V 3A, máš maximální ztrátu skoro 50W což už chce pořádný chladič, nebo přidat aktivní, ale to mi zase přijde zbytečný...

EDIT: Jestli jsou ty měřený hodnoty čistý výstup trafa (střídavý proud) je nutný vzít v potaz, že usměrněný a vyhlazený napětí bude cca 24V, takže by byla možná výkonová ztráta skoro až 70W.

Tak koukám,že takle to asi nepujde.:)
Jak tedy udělat regulovatelný zdroj 3A ? :)

třeba takhle http://ok1kvk.cz/web/index.php/technika-a-bastelni /41-bastleni/443-bezpeny-regulovatelny-zdroj-s-lm3 17 ovšem já bych to takhle jednoduše nedělal, nicméně fungovat to bude... trafo samozřejmě musíš usměrnit Gr. můstkem

Děkuji.Tak to je hodně easy,ale "maximální výstupní proud 1,5A" ? Ten lm317 asi víc neumí viď?

jo, tak to sorry, byl jsem na tom, že v to220 zvládá 3A, v tom případě posílit tranzistorem

a ještě lepší by bylo vyhodit tu odporouvou dekádu na řízení napětí a nahradit opeačním zesilovačem (chová se to pak víc lineárně a zbytečně to nezatěžuje dráhu potenciometru), ale tu už trochu složitější... a bacha, podle tohohle když dojde ke zkratu na výstupu, tak odpálíš T1...

To už vypadá zajímavě.No asi by to chtělo nějakou ochranu toho tranzistoru,protože ke zkratu může na výstupu dojít celkem lehce.Ale to už si poradim.

Díky moc!

Tak snad by to mohla ochránit rychlá tavná pojistka. Zvláště, pokud použiješ nějakej opravdu velkej výkonovej tranzistor, kterej by krátkodobě velkej proud přežil. Možná ještě jako nadproudovou ochranu šoupnout k tomu tranzistorou výkonovej rezistor 1 ohm. Záleží i trochu na zátěži, jesli by jí tohle omezení vadilo.

Tak snad by to mohla ochránit rychlá tavná pojistka.

Hezká myšlenka, ale chybná, než se přepálí jakákoliv i ta nejrychlejší tavná pojistka tak už se PN přechod v tranzistoru už dávno vypařil... A že dá zdroj 3A a použil bys tranzistor třeba 10A je taky k ničemu, protože tady až tak nezáleží na proudu zdroje ale velikosti a vybíjecí schopnosti kondenzátorů což může být krátkodobě opravdu velký proud... Jde udělat elektronická pojistka - pár tranzistorů a rezistorů, ala tím je zdroj čím dál víc složitější a složitější...

Jinak pro někoho kdo tu psal jestli je nutné 5V/3A, že to nevyužívá, souhlasím, že nevíme co chce tazatel napájet, ale i USB dává 5V/2A a je to docela minimum. Pro představu já beru ze zdroje 5V nejčastěji kolem 10A a špičkově i 15A (reg. zdroj 35V/20A, ale tady už se nebavíme o pár součástkách, ale o pár deskách plných součástek...) takže je to opravdu dost relativní.

Proto jsem tam psal, že v kombinaci s 1 ohm oporem by to ta pojistka mohla ochránit. Maximální proud bude omezen tím odporem na hodnotu v počtu voltů napájecího napětí (20V na vstupu - max. 20A ve zkratu). Při použití opravdu velkýho tranzistoru (40A proud) by to mohlo vydržet.

A USB dává max. 0,5A. Na 2A bys musel použít 4 porty najednou.

Maximální proud bude omezen tím odporem na hodnotu v počtu voltů napájecího napětí (20V na vstupu - max. 20A ve zkratu). Při použití opravdu velkýho tranzistoru (40A proud) by to mohlo vydržet.

tak to už tam zase postrádá smysl ta tavná pojistka , není snazší (podle schématu s tranzistorem) přerušit proud do báze T1, když by na tom vřazeném odporu byl jistý (klidně nastavitelný) úbytek napětí - získáš tak "regulovatelnou" pojistku , která prostě obvod rozpojí dřív než se T1 něco stane... navíc "silné" tranzistory nejsou nejlevnější a kvůli 3A tam dávat nějaké dělo, je finančně blbost

A USB dává max. 0,5A. Na 2A bys musel použít 4 porty najednou.

sorry, máš pravdu, mam v hlavě, že má 2,5W (což je správně) a ani jsem o tom nepřemýšlel a psal 2A, což je samozřejmě kravina...

No jo, jde to tak, ale tím se zase obvod dále komplikuje. Odpor s pojistkou je myšlen pro jednoduchost - odpor ochrání tranzistor a pojistka zabezpečí přerušení obvodu.

Aha, máte pravdu, níž jsem to napsal trochu blbě. Napsal jsem jenom stabilizovaný, ale myslel jsem "stabilizovaný a regulovaný". Pro oživování většinou stačí ty výkonné zdroje s pevným napětím, tj. asi nejčastněji 5V a 12V. Regulovaný většinou stačí slabší - ale je záleží co kdo dělá. Ale asi na tom nebudu o moc jinak než většina, protože běžné tříkanálové zdroje také mívají ty 5V a 12V větve proudově silnější než tu regulovanou.
Osobně bych s tím trafem, pro které původní tazatel hledá uplatnění, naložil asi tak, že bych na 18V větev pověsil regulovaný stabilizátor s L200 a na tu slabší větev slepil nějaký jednoduchý spínaný stabilizátor na pevné napětí, třeba s LM2576HV. Pravda, i když tyhle spínáčky jsou dost trpělivé, na začnajícího bastlíře by to mohlo být až až... ale ten L200 za pokus podle mě stojí.
Nějaké povídání v češtině k přečtení třeba na http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Dokumentace/ART826-Sta bilizator-L200.html.

Jen jsem to otevřel vzpomněl jsem si na staré MA723, L200 je vlastně klon, tak to mohu také s klidným svědomím doporučit - jsou značně "blbovzdorné"

No, já bych se v první řadě zamyslel nad tím, jestli je opravdu nutné, aby ten zdroj uměl ty plné ampéry v celém rozsahu výstupních napětí. S elektronikou si hraju poměrně dost, i když, pravda, malé věci, ale upřímně řečeno, z regulovatelného stabilizovaného zdroje jsem proud víc než 1.5A necucal už docela dlouho.
Pokud dojdeme k tomu, že ty 3A až tak potřeba nejsou, tak bych se na posilování LM317 vyprd, pokud tím obětuješ většinu výhod, které integrovaný stabilizátor nabízí (nadproudová ochrana, teplotní ochrana a kdovíco i ta pitomá 317ka v sobě má).
Místo toho bych použil LM350T, který ty 3A umí rovnou a není o moc dražší (a je taky běžně dostupný). Zachováme výhodu šestisoučástkového zdroje a máme v nějakém rozsahu plný proud (i když fakt pořád nemám jistotu, že se pro 3A stabilizovaný (!) zdroj u začínajícího bastlíře najde skutečné opodstatnění), ale hlavně, a to bych zdůraznil, máme tu tepelnou ochranu.
Co se týká vysvětlení, proč je taková tepelná ochrana potřeba a proč to nebude fungovat v celém rozsahu výstupních napětí, tak je možné si udělat jednoduchý výpočet. Při střední hodnotě napětí na vstupu stabilizátoru řekněme 20V a výstupu 1.2V (dolní mez regulace těchto jednoduchých zdrojů) a proudu 3A, to bude topit cca 55W. Dimenzování chladiče se dělá tak, že se jde odshora, od teploty čipu. V katalogu se vyčte, že teplotní ochrana se může aktivovat už při 125st.C na čipu, které při tepelném odporu čip-pouzdro 3st.C/W znamenají, že teplota na povrchu křidélka té TO220 musí být 125 - 3 x 55 = -50 st.C. Tj. pokud nebudeš mít na chladiči mínus padesát, zdroj nebude fungovat v celém rozsahu výstupních napětí a proudů, protože se při vyšších proudech a nižších výstupních napětích začne aktivovat tepelná ochrana. Tolik k topení pouzdrem TO220 .
Jinak osobně bych z těch jednoduchých konstrukcí upřednostnil spíš zdroj s L200, protože ten má i regulovatelné proudové omezení. Pokud budeš něco oživovat, tak to, co je ale OPRAVDU potřeba, je nikoliv velký výstupní proud, ale naopak možnost ten výstupní proud omezit tak, aby byl hodně malý. To potvrdí každý, kdo už si prošel těmi elektronickými začátky, kdy oživoval zařízení stylem "zapnout - smrad - oprava - zapnout - smrad - návštěva obchodu se součástkami - zapnout - smrad - větrání - vysvětlování manželce, že tahle rána byla dnes už opravdu poslední - zapnout - smrad...". Takhle se to fakt nedělá a aby se to dalo takhle nedělat, tak člověk potřebuje kloudné proudové omezení.
Ale jinak si ubastli, co Ti srdce velí, protože (bojový pokřik): BASTLENÍ ZDAR!
JP

Aaa, koukám, pardon chybka, ne mínus 50, ale mínus 30. No, stejně je to pekelná zima...

Dobrý návod,přitom se dá přidat výkonový tranzistor který řídí proud do báze T1a brání překročení výstupního proudu.Určitě se tato jednoduchá pojistka dá někde najít!
JABRAKA