Jak snížit vlhkost v bytě?

Větrat a současně topit = pouštět dovnitř studený vzduch a vypouštět ohřátý ven, to je jediná reálná možnost.

Je nutné si uvědomit, že při venkovní teplotě okolo nuly a např. dešti obsahuje kubík vzduchu cca 5g vody. Když ten kubík ohřejeme na 22°C, stane se z něho suchý vzduch o vlhkosti cca 25%. Do něj se snaží dostat voda, kterou máte v pevných látkách bytu (stěny, koberce, nábytek,vaření,dýchání,koupání, ...). Ten kubík vzduchu (místnost jich má např. 50), dokáže přijmout tak 12g (60% vlhkost). Výměnou VŠEHO vzduchu v zvolené místnosti proto vypustíte (12 - 5) x 50 = 350 g. Na litr vody proto musíme kompletně vyměnit třikrát všechen vzduch. Přitom je si potřeba uvědomit, že pokud máte 60% vlhkost, voda vám trvale kondenzovala na/ve všech stěnách s teplotou nižší než 15°C (při 80% vlhkosti kondenzuje už při cca 18 - 19°C). A tak je skoro jisté, že vám kromě rosení oken natékala voda do stěn. Múžete tak v bytě mít litry vody, které vám budou dlouhodobě vracet vlhkost na puvodní hodnotu. Je nutné vytrvat nebo snížit výrobu vlhkosti.

Z toho vyplývá, že jedinou možností je trvalý přísun studeného vzduchu (i když prší a nebo sněží) a trvalý odvod teplého. To je negatívum plastových a jiných moderních oken, ktoré vám však nikdo s pochopitelných dúvodu neřekne.

Žádné jednorázové větrání nemuže pomoci, a jakékoliv přípravky a postupy jsou podstatně finančně náročnější než větrání (zase biznis).

talebom

Pro kristovy rány! To je snůška bludů, nesmyslů a kdoví čeho ještě že to snad ani nemůžete myslet vážně.

Myslím to zcela vážně, včetně uvedených čísel. Jsou sice spíš orientační, jejich nepřesnost však určitě není víc než pár procent. Na rozdíl od Vás jsem se neobtěžoval uvést čísla a argumenty. Uznává, že každý se muže mýlit. I já. Byl bych Vám (a předpokládám že i ostatní) vděčný, kdybyste své tvrzení podpořil nějakým argumentem, ať se dovzdělám. Děkuji předem.

Byl jsem teď dva dny dosti zaneprázdněný, proto reaguji až dnes.

Větrat a současně topit = pouštět dovnitř studený vzduch a vypouštět ohřátý ven, to je jediná reálná možnost.

S úvodní větou ještě souhlasím. Dále již budu v citacích zvýrazňovat pasáže, které mne opravdu dopálily.

..obsahuje kubík vzduchu cca 5g vody. Když ten kubík ohřejeme na 22°C, stane se z něho suchý vzduch o vlhkosti cca 25%..

Když vezmu vlhký vzduch a ohřeju jej, stane se z něj teplý vlhký vzduch. Stejně jako když vezmu vodu a uvařím ji. Voda bude stále vodou, jen bude vroucí.

Do něj se snaží dostat voda, kterou máte v pevných látkách bytu (stěny, koberce, nábytek,vaření,dýchání,koupání, ...). Ten kubík vzduchu (místnost jich má např. 50), dokáže přijmout tak 12g (60% vlhkost). Výměnou VŠEHO vzduchu v zvolené místnosti proto vypustíte (12 - 5) x 50 = 350 g. Na litr vody proto musíme kompletně vyměnit třikrát všechen vzduch. Přitom je si potřeba uvědomit, že pokud máte 60% vlhkost, voda vám trvale kondenzovala na/ve všech stěnách s teplotou nižší než 15°C (při 80% vlhkosti kondenzuje už při cca 18 - 19°C). A tak je skoro jisté, že vám kromě rosení oken natékala voda do stěn. Múžete tak v bytě mít litry vody, které vám budou dlouhodobě vracet vlhkost na puvodní hodnotu. Je nutné vytrvat nebo snížit výrobu vlhkosti.

Nepochybuji o matematické správnosti výpočtů, spíše o jejich výzmanu ve vztahu k danému tématu. Oponuji následující citací:

Hygienicky doporučované relativní vlhkosti vzduchu jsou v létě 40 až 55 %, v zimním období pak 45 až 65 %. Již při poklesu vlhkosti vzduchu pod 40 % vysychají sliznice dýchacích cest a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka proti vnikání mikroorganismů a aerosolů včetně alergenů do lidského organismu. Přitom v zimním období v bytech, kde zatím stále není možná regulace vytápění uživatelem bytu nebo kde dochází k přetápění, klesá vlhkost vzduchu i pod hodnotu 20 %! Vlhkost vzduchu má vliv i na nemocnost školních dětí. Výzkumy prokazují, že ve třídách s vlhčením vzduchu během topného období byl počet onemocnění z nachlazení poloviční než u dětí ve třídách bez úpravy vlhkosti vzduchu. Vysvětlení je mimo jiné dáno tím, že mikroorganismy způsobující nemoci z nachlazení jsou na tom nejhůře při relativní vlhkosti 60 %, tj. při této vlhkosti jich přežívá nejméně.

zdroj: o vzduchu - doporučuji přečíst celý článek

Z toho vyplývá, že jedinou možností je trvalý přísun studeného vzduchu (i když prší a nebo sněží) a trvalý odvod teplého.

Jinými slovy pustit topení naplno a otevřít ventilačky? Tak to opravdu ne. Dokážete si představit jak je to energeticky - finančně náročné?

[b]Žádné jednorázové větrání nemuže pomoci, a jakékoliv přípravky a postupy jsou podstatně finančně náročnější než větrání (zase biznis).[/b]

O správném větrání zde na poradně proběhlo již mnoho diskusí a dalších diskusí. V některých jsem také uváděl můj pohled na věc jak správně větrat a ten je neměnný. Za nejlepší větrání v zimě považuji krátkodobé větrání průvanem, tedy všechna okna dokořán po dobu 5 - 10 minut a tento postup opakujeme 3 - 5 krát denně.

Špion: přiznej, že taky nemusíš mít vždy pravdu .

Když vezmu vlhký vzduch a ohřeju jej, stane se z něj teplý vlhký vzduch. Stejně jako když vezmu vodu a uvařím ji. Voda bude stále vodou, jen bude vroucí.

Tohle zkrátka pravda není. Vzduch, který při teplotě 0°C má vlhkost na hranici kondenzace(100% rel. vlhkosti) má při ohřátí na 20°C relativní vlhkost kolem 25%, což je všeobecně považováno za suchý vzduch. Přestože absolutní obsah vody (vlhkosti) zůstane stejný.

oops.. Ale to já přece nemám vždycky pravdu. Leckdy taky pěkně kecám, občas si i slušně naběhnu. Že by toto byl ten případ? Mno zdá se že si budu muset doplnit vzdělání..

Je mi líto že jsem Špióna "dopálil", myslel jsem to dobře, ale asi jsem to blbě napsal.

"trvalé větrání v.s. jednorázové". Samozřejmě je lepší jednorázové. Jenomže počítej (pro jednoduchost požívám stejné parametry jako v puvodním příspěvku = venku 0°C, 100%, vevnitř cca 22°C, 60%). Normální byt má třeba 175m**3. Jednorázově vyměníš tak 80% vzduchu. To je 175m**3 * 80% * (12-5)g = 980 g vody vypustíš jedním dukladným vyvětráním. Pokud máš "zabedněný byt = plastová okna a dveře bez mikrovětrání", dokážeš vypustiť za 3 až 5 vyvětrání "jednorázově" jenom 3 až 5 litru vody za den. Pokud víc nevyprodukuješ, stačí, je to prefektní, funguje. Samozřejmě musíš mít čas 3 až 5 krát "vymrazit" byt = t.j. věnovat tomu 30 až 50 minut denně. Pokud ti ale smrdí plíseň = vyprodukuješ víc, máš smulu a jediné řešení otevřít mikrovětračky, funguje ve dne v noci, stačí si hlídat (nastavit větrání), aby vlhkost neklesla pod ?? 60% (jako měřítko perfektně stačí si na okno namalovat bod, kde má být hranice kapek a sucha - viď muj přispěvek ze včerejška) a o nic se nestaráš a ENERGETICKY JE TO CCA STEJNÉ protože bez ohřátí vzduchu ti ta voda do vzduchu nevleze.. A tyto bilance platí i při použití odvhčovaču elektrických (musí vychytat denně ty litry vody, které vyprodukujete, lehce si změřte), i chemických (zvažte si je, či přibylo každý den kilo či pět).

Protože se domnívám, že tato diskuze někomu přece jen pomuže - uvědomte si význam vlhkosti, kterou máte v pevných látkách v bytě!!! Vyvětráním vyletí jenom ta voda=pára, která je ve vzduchu. Ta se za chvíli doplní tím, co je v koberci,... Proto, pokud chcete snížit vlhkost v bytě trvale, bude to pár dní a týdnu trvat, než vyleze ze "skříní".Po celou tu dobu musíte vyhánět víc vody (kg) než vyprodukujete,jinak vám zase do "skříně" naleze. Je skoro jedno jestli věráte jednorázově (pokud máte čas a trpělivost) nebo trvalým pruvanem (třeba citlivě nastavit nebo si připlatit).

Jenom upozorňuji dodatečne, že v celém textu je předpoklad cca 22°C v místnosti, t.j. "60% vlhkost" mělo být "60% vlhkost a 22°C v místnosti", a "při 80% vlhkosti" mělo být "při 80% vlhkosti vzduchu a 22°C".

Ikdyz diskuze je uz davno "mrtva", tak po precteni mam pro vsechny potencialni ctenare jedno doporuceni. Zacnete nejdrive prectenim nejakeho claknu o tom co je to vlhkost vzduchu, RELATIVNI vlhkost vzduchu, rosny bod a jejich vzajemna zavislost na teplote. Staci uplny zaklad a neni treba jit do detailu. Zabere to maximalne 20 minut a muzete pak "odfiltrovat erudovane se tvarici nesmysly" typu: 80% vlkost kondenzuje pri cca 18-19 stupnich, v zime je venku vlkho takze nevetrat, a podobne!