Byl jsem teď dva dny dosti zaneprázdněný, proto reaguji až dnes.
S úvodní větou ještě souhlasím. Dále již budu v citacích zvýrazňovat pasáže, které mne opravdu dopálily.
Větrat a současně topit = pouštět dovnitř studený vzduch a vypouštět ohřátý ven, to je jediná reálná možnost.
Když vezmu vlhký vzduch a ohřeju jej, stane se z něj teplý vlhký vzduch. Stejně jako když vezmu vodu a uvařím ji. Voda bude stále vodou, jen bude vroucí...obsahuje kubík vzduchu cca 5g vody. Když ten kubík ohřejeme na 22°C, stane se z něho suchý vzduch o vlhkosti cca 25%..
Nepochybuji o matematické správnosti výpočtů, spíše o jejich výzmanu ve vztahu k danému tématu. Oponuji následující citací:Do něj se snaží dostat voda, kterou máte v pevných látkách bytu (stěny, koberce, nábytek,vaření,dýchání,koupání, ...). Ten kubík vzduchu (místnost jich má např. 50), dokáže přijmout tak 12g (60% vlhkost). Výměnou VŠEHO vzduchu v zvolené místnosti proto vypustíte (12 - 5) x 50 = 350 g. Na litr vody proto musíme kompletně vyměnit třikrát všechen vzduch. Přitom je si potřeba uvědomit, že pokud máte 60% vlhkost, voda vám trvale kondenzovala na/ve všech stěnách s teplotou nižší než 15°C (při 80% vlhkosti kondenzuje už při cca 18 - 19°C). A tak je skoro jisté, že vám kromě rosení oken natékala voda do stěn. Múžete tak v bytě mít litry vody, které vám budou dlouhodobě vracet vlhkost na puvodní hodnotu. Je nutné vytrvat nebo snížit výrobu vlhkosti.
Hygienicky doporučované relativní vlhkosti vzduchu jsou v létě 40 až 55 %, v zimním období pak 45 až 65 %. Již při poklesu vlhkosti vzduchu pod 40 % vysychají sliznice dýchacích cest a tím se oslabuje obranný mechanismus člověka proti vnikání mikroorganismů a aerosolů včetně alergenů do lidského organismu. Přitom v zimním období v bytech, kde zatím stále není možná regulace vytápění uživatelem bytu nebo kde dochází k přetápění, klesá vlhkost vzduchu i pod hodnotu 20 %! Vlhkost vzduchu má vliv i na nemocnost školních dětí. Výzkumy prokazují, že ve třídách s vlhčením vzduchu během topného období byl počet onemocnění z nachlazení poloviční než u dětí ve třídách bez úpravy vlhkosti vzduchu. Vysvětlení je mimo jiné dáno tím, že mikroorganismy způsobující nemoci z nachlazení jsou na tom nejhůře při relativní vlhkosti 60 %, tj. při této vlhkosti jich přežívá nejméně.
zdroj: o vzduchu - doporučuji přečíst celý článek
Jinými slovy pustit topení naplno a otevřít ventilačky? Tak to opravdu ne. Dokážete si představit jak je to energeticky - finančně náročné?Z toho vyplývá, že jedinou možností je trvalý přísun studeného vzduchu (i když prší a nebo sněží) a trvalý odvod teplého.
O správném větrání zde na poradně proběhlo již mnoho diskusí a dalších diskusí. V některých jsem také uváděl můj pohled na věc jak správně větrat a ten je neměnný. Za nejlepší větrání v zimě považuji krátkodobé větrání průvanem, tedy všechna okna dokořán po dobu 5 - 10 minut a tento postup opakujeme 3 - 5 krát denně.[b]Žádné jednorázové větrání nemuže pomoci, a jakékoliv přípravky a postupy jsou podstatně finančně náročnější než větrání (zase biznis).[/b]