Větrat a současně topit = pouštět dovnitř studený vzduch a vypouštět ohřátý ven, to je jediná reálná možnost.

Je nutné si uvědomit, že při venkovní teplotě okolo nuly a např. dešti obsahuje kubík vzduchu cca 5g vody. Když ten kubík ohřejeme na 22°C, stane se z něho suchý vzduch o vlhkosti cca 25%. Do něj se snaží dostat voda, kterou máte v pevných látkách bytu (stěny, koberce, nábytek,vaření,dýchání,koupání, ...). Ten kubík vzduchu (místnost jich má např. 50), dokáže přijmout tak 12g (60% vlhkost). Výměnou VŠEHO vzduchu v zvolené místnosti proto vypustíte (12 - 5) x 50 = 350 g. Na litr vody proto musíme kompletně vyměnit třikrát všechen vzduch. Přitom je si potřeba uvědomit, že pokud máte 60% vlhkost, voda vám trvale kondenzovala na/ve všech stěnách s teplotou nižší než 15°C (při 80% vlhkosti kondenzuje už při cca 18 - 19°C). A tak je skoro jisté, že vám kromě rosení oken natékala voda do stěn. Múžete tak v bytě mít litry vody, které vám budou dlouhodobě vracet vlhkost na puvodní hodnotu. Je nutné vytrvat nebo snížit výrobu vlhkosti.

Z toho vyplývá, že jedinou možností je trvalý přísun studeného vzduchu (i když prší a nebo sněží) a trvalý odvod teplého. To je negatívum plastových a jiných moderních oken, ktoré vám však nikdo s pochopitelných dúvodu neřekne.

Žádné jednorázové větrání nemuže pomoci, a jakékoliv přípravky a postupy jsou podstatně finančně náročnější než větrání (zase biznis).

talebom