Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Jak se dělá BRIZOLIT ?

Chlapy mám takový dotaz ,na chalupě mám omítku tkzv brizolit ,z čeho nebo v jakém poměru se to dá míchat na nahozování ? Nebo dá se to koupit jako hotová nějaká směs ? Dík

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Sousedi si to míchali sami, vyšlo to levněji než koupit pytle. Písek ostřejší a prosátý nebo jak se…
čumil_old 18.06.2010 17:44
čumil_old
Myslím, že se tam dával bílý cement
Josefff 19.06.2010 11:57
Josefff
My jsme barák stavěli před třiceti roky, bílý písek,cement,vápno. Máme schovaný barel bílého písku n… nový
Lubmír 23.06.2019 16:34
Lubmír
V tom čase sa robil škrabaný brizolit. Bol menej trvácny, drolil sa na rozdiel od šúchaného. Pomer… poslední
Nuda 23.06.2019 20:12
Nuda
I když byl břízolit pytlovanej, vždy se míchalo zásadně do karbu, ve kterém bylo trvale nejméně dese…
sHpy00n 19.06.2010 13:31
sHpy00n
V dobách dnešních fasádních barev břízolitu patrně a naštěstí odzvonilo. Pamatuju, jak jsme to dělal… nový
Rce 21.06.2010 04:11
Rce
Dík všem za rady! nový
Já Pajoš 20.06.2010 16:23
Já Pajoš

Sousedi si to míchali sami, vyšlo to levněji než koupit pytle.
Písek ostřejší a prosátý nebo jak se říká tříděný podle nějaké maximální velikosti zrna(dnes to není problém, oni tehdy prosívali), aby při škrabání nevypadávaly z omítky větší kamínky a nedělalo to krátery, slída drobné kousky, nevím, kde to sehnali, vápno cement.
Míchali to jako normální omítku na fasádu, přidávali slídu aby to mělo ty prasátka.
Neřešili barevný odstín, ani nedělali barevné ornamenty jak to vyschlo, takové to bylo.
Tam je hlavní na celou plochu stejný písek, stejný cement i vápno, přesně držet poměr nejlépe titíž lidé u míchačky.
Jestli chceš něco doopravit, nikdy to neuděláš tak, aby to nebylo poznat i kdybys měl originál.
Nejlíp odchytit u piva starého zedníka a probrat to s ním.

My jsme barák stavěli před třiceti roky, bílý písek,cement,vápno. Máme schovaný barel bílého písku na případné opravy a teď bychom rádi dodělali cca 3 m2 dole u sklepa.Nevíte náhodou poměr ,který se do směsi přidává ? Sousedé se vyměnili a nám se to vykouřilo z hlavy. Kdo to ví, ať odpoví : navrdal@seznam.cz

V tom čase sa robil škrabaný brizolit. Bol menej trvácny, drolil sa na rozdiel od šúchaného.

Pomer s ingredienciami:

1./Drvený, vymývaný šuter o veľkosti gritu zrna cca 1mm až 4mm (Biely vápenec alebo sivý). Dostaneš ho v stavebninách voľne alebo namechovaný v pytloch.

2./Biely cement, troskoportlandský.

3./Vápenný hydrát (hasené, suché vápno) - dnes nedostaneš nehasené.

Na 100l miešačku sa dáva 50kg cementu, 25kg vápna spolu rozmiešaj s vodou na konzistenciu smotany na šľahanie s obsahom 33% tuku. Postupne prihadzuj do tejto zmesi drvený šuter až kým nevznikne viskózna malta, ktorá sa dá nahadzovať a vyhladiť na murive. Dá sa namiešať aj v kalfasi s ohreblom, ale makačka pre vola.

Po vyhladení nahodenej malty (brizolitu) na murivo nejakým hoblom, aj oceľovým, PVC hladítkom apod., nechaj vodu v malte vsiaknuť do muriva, nahodenú zmes nechaj mierne zavädnúť kým nezačnú procesy tvrdnutia (cca 30-60min. od nahodenia a zahladenia podľa počasia) a škrabkou začni krúživými pohybmi vydierať šuter z omietky čím na naruší štruktúra, začnú vypadávať drvené kamienky. Vznikne tzv. škrabaný brizolit.

Na škrabaný brizolit sa po domácky vyrobil z laty dreva o rozmeroch cca 20x20cm prípravok, hladítko s držiakom, do ktorého sa vsadili na kant oceľové plátky z pilky na železo, aby šúchaním vyškrabávali z nahodenej malty drobné kamienky brizolitu.
----------------
Šúchaný brizolit sa po nahodení ihneď dreveným hoblom popoťahuje zo strany na stranu horizontálne, aby sa drvené kamienky rolovali v malte tesne pod hoblom, čím vzniká efekt drážok od gritu šutra v malte. Kamienky nevypadávajú ako pri škriabanom brizolite, ale sa zarolujú, obalia sa v malte.

Lenže po 30-tich rokoch netrafíš bielym cementom farbu pôvodného brizolitu. Použi radšej drvený šuter sivej farby z lomu sivého vápenca, alebo sivej žuly. S bielym cementom nebude rozdiel markantný z pohľadu na diaľku.

I když byl břízolit pytlovanej, vždy se míchalo zásadně do karbu, ve kterém bylo trvale nejméně deset míchaček a u kterého stál jeden až dva maníci a břízolit neustále promíchávali hráběma (nikdy nesměl sednout). Jedině tak byla zaručena stejná konzistence a stálobarevnost. Nikdy totiž nebylo jisté, že jsou pytle v jedné paletě ze stejné šarže (tedy i barvy) z fabriky. Ve dvou různých paletách to obyčejně bývala holá fantazie. Teprve odsud se břízolit nabíral do koleček a posílal fasádníkům za prdel.
Pokud by šel někdo do dobrodrůža a chtěl si míchat vlastní směs, řešil bych to opět jedině pomocí karbu.

V dobách dnešních fasádních barev břízolitu patrně a naštěstí odzvonilo. Pamatuju, jak jsme to dělali košťatama. Pak na to byly různé kafemlejnky. Když jsem pozoroval, jak ten mlejnek s cikánem na lešení cvičí, tak IMHO bylo lepší cákat koštětem. I tak: Fuj, to byla dřina.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru