Jak se dělá BRIZOLIT ?

Břízolit škrábaný, nebo stříkaný? Kupuje se jedině jako hotový.
Jen nevím, jak je to dnes s dostupností. Pokud se dobře pamatuju tak holubí šeď by snad měla být kdykoli k dispozici, barvu na objednávku míchají v min množství 1 palety.

Škrábaný,ale jak to dělali dřív ,když nebyly tyhle pytlové technogie ?

Já dával na barák brizolit tak před 22 lety a už tehdy se prodával pytlovaný. Co bylo dřív, netuším

Přivezli ho na autě a zvrhli na hromadu.

Ok,ale co dnes ,jak se řeší nějaká drobná oprava domu ,pokud ho chci dát do původního stavu ?

Břízolit byl odjakživa pytlovaný jako hotová směs. Teda co já pamatuju.. 30 let...
Každá oprava v břízolitu je móc špatná. Spoj je vždy vidět. Otlouct co jde, potom rozbruskou obřezat do nějakého pravidelného tvaru, např. obdélník, oblepit páskou a folií, nahodit břízolitem o půl cenťáku přez okolní omítku, seškrábat, stáhnout pásky a hotovo. Oprava bude vždy a navždy patrná.

Možná naklepat koštětem, to by se dalo nacákat do ztracena. Ale chytit ten odstín bude prů*ser. Břízolit časem mění barvu, novější bude znát.

Sousedi si to míchali sami, vyšlo to levněji než koupit pytle.
Písek ostřejší a prosátý nebo jak se říká tříděný podle nějaké maximální velikosti zrna(dnes to není problém, oni tehdy prosívali), aby při škrabání nevypadávaly z omítky větší kamínky a nedělalo to krátery, slída drobné kousky, nevím, kde to sehnali, vápno cement.
Míchali to jako normální omítku na fasádu, přidávali slídu aby to mělo ty prasátka.
Neřešili barevný odstín, ani nedělali barevné ornamenty jak to vyschlo, takové to bylo.
Tam je hlavní na celou plochu stejný písek, stejný cement i vápno, přesně držet poměr nejlépe titíž lidé u míchačky.
Jestli chceš něco doopravit, nikdy to neuděláš tak, aby to nebylo poznat i kdybys měl originál.
Nejlíp odchytit u piva starého zedníka a probrat to s ním.

Myslím, že se tam dával bílý cement

My jsme barák stavěli před třiceti roky, bílý písek,cement,vápno. Máme schovaný barel bílého písku na případné opravy a teď bychom rádi dodělali cca 3 m2 dole u sklepa.Nevíte náhodou poměr ,který se do směsi přidává ? Sousedé se vyměnili a nám se to vykouřilo z hlavy. Kdo to ví, ať odpoví : navrdal@seznam.cz

V tom čase sa robil škrabaný brizolit. Bol menej trvácny, drolil sa na rozdiel od šúchaného.

Pomer s ingredienciami:

1./Drvený, vymývaný šuter o veľkosti gritu zrna cca 1mm až 4mm (Biely vápenec alebo sivý). Dostaneš ho v stavebninách voľne alebo namechovaný v pytloch.

2./Biely cement, troskoportlandský.

3./Vápenný hydrát (hasené, suché vápno) - dnes nedostaneš nehasené.

Na 100l miešačku sa dáva 50kg cementu, 25kg vápna spolu rozmiešaj s vodou na konzistenciu smotany na šľahanie s obsahom 33% tuku. Postupne prihadzuj do tejto zmesi drvený šuter až kým nevznikne viskózna malta, ktorá sa dá nahadzovať a vyhladiť na murive. Dá sa namiešať aj v kalfasi s ohreblom, ale makačka pre vola.

Po vyhladení nahodenej malty (brizolitu) na murivo nejakým hoblom, aj oceľovým, PVC hladítkom apod., nechaj vodu v malte vsiaknuť do muriva, nahodenú zmes nechaj mierne zavädnúť kým nezačnú procesy tvrdnutia (cca 30-60min. od nahodenia a zahladenia podľa počasia) a škrabkou začni krúživými pohybmi vydierať šuter z omietky čím na naruší štruktúra, začnú vypadávať drvené kamienky. Vznikne tzv. škrabaný brizolit.

Na škrabaný brizolit sa po domácky vyrobil z laty dreva o rozmeroch cca 20x20cm prípravok, hladítko s držiakom, do ktorého sa vsadili na kant oceľové plátky z pilky na železo, aby šúchaním vyškrabávali z nahodenej malty drobné kamienky brizolitu.
----------------
Šúchaný brizolit sa po nahodení ihneď dreveným hoblom popoťahuje zo strany na stranu horizontálne, aby sa drvené kamienky rolovali v malte tesne pod hoblom, čím vzniká efekt drážok od gritu šutra v malte. Kamienky nevypadávajú ako pri škriabanom brizolite, ale sa zarolujú, obalia sa v malte.

Lenže po 30-tich rokoch netrafíš bielym cementom farbu pôvodného brizolitu. Použi radšej drvený šuter sivej farby z lomu sivého vápenca, alebo sivej žuly. S bielym cementom nebude rozdiel markantný z pohľadu na diaľku.

I když byl břízolit pytlovanej, vždy se míchalo zásadně do karbu, ve kterém bylo trvale nejméně deset míchaček a u kterého stál jeden až dva maníci a břízolit neustále promíchávali hráběma (nikdy nesměl sednout). Jedině tak byla zaručena stejná konzistence a stálobarevnost. Nikdy totiž nebylo jisté, že jsou pytle v jedné paletě ze stejné šarže (tedy i barvy) z fabriky. Ve dvou různých paletách to obyčejně bývala holá fantazie. Teprve odsud se břízolit nabíral do koleček a posílal fasádníkům za prdel.
Pokud by šel někdo do dobrodrůža a chtěl si míchat vlastní směs, řešil bych to opět jedině pomocí karbu.

I po dvaceti letech mě, když si na to vzpomenu, bolí ruce. Byla chyba nezmínit tu děsivou vanu a to prohrabování a konsolidování odstínu.

V dobách dnešních fasádních barev břízolitu patrně a naštěstí odzvonilo. Pamatuju, jak jsme to dělali košťatama. Pak na to byly různé kafemlejnky. Když jsem pozoroval, jak ten mlejnek s cikánem na lešení cvičí, tak IMHO bylo lepší cákat koštětem. I tak: Fuj, to byla dřina.

Dík všem za rady!