Zateplit nový RD, ano či ne?

to je otazka na individualni posouzeni kazdeho.
Ja jenom kratce za sebe.
Zkuste si jednu zimu bez zatepleni a uvidite jak na tom jste. (Vy i vsichni co s vama bydli)
Jestli bude tepelna pohoda a naklady OK (to musite posoudit dle vlastniho uvazeni), tak nezateplujte.
Jestli pocitite potrebu, zateplite dalsi rok.
Mnoho lidi dnes hledi pouze na cisla a normy, zapominame ridit se vlastnyma pocitama a potrebama ...
Normy budou cim dal prisnejsi, nove zateplovaci technologie se pohrnou. Za pet let vase zatepleni stejne bude jiz nevyhovujici, tak si aspon usetrite praci ted a treba zateplite pak, za stejne penize, 2 krat lepe. Oni pujdou ceny energii furt nahoru takze jednoho dne se tomu asi tak ci tak nevyhneme nikdo.

Jestli pocitite potrebu, zateplite dalsi rok.

Což by mělo ještě jednu výhodu, alespoň jestli tomu dobře rozumím. Novostavba bude nejspíš plná vody z malty, omítek a podobně, takže když ji necháte jednu zimu bez polystyrenu, mohla by lépe vyluftovat. Pokud melu nesmysly, jistě mi je někdo z místních stavařů otluče o hlavu.

Také bych se přikláněl k Vašem názoru, protože p+d nejsou broušené a malty se tam navalí poměrně hodně.

Tuhle jsem se tady v jiném vlákně rozhořčoval, že nějak zapomínáme na moudra našich předků. Toto je zrovna jedno z nich; totiž že stavba by měla vymrznout, jinými slovy přez zimu vyschnout, ale zrovna toto moudro IMHO ruku v ruce s moderními technologiemi tak nějak pozbylo smysl. Předesílám že je to můj skromný názor a proč jsem o tom přesvědčen?
Tak především zhruba do 60. let minulého století se na stavbu používala převážně plná cihla, tedy ložná spára co každých 7,5 cm. Tloušťky zdiva se pohybovaly mezi 45 - 75 cm, tedy v jedné vrstvě cihel min. 1 - 3 podélné styčné spáry plus příčné. Zpracovával se úplně všechen materiál, tedy i půlky, tříčtvrtky a jiné zlomky, což pochopitelně zvyšovalo spotřebu malty. Mnohdy se používaly použité cihly, kapitola sama o sobě. Proti tomu stojí dnešní moderní zdící materiály, kde se maltuje pouze ložná spára po 25 cm. Cihelné bloky jsou v tloušťce zdiva, tedy podélné styčné spáry odpadají, příčné užitím perodrážky zrovna tak. Je tedy nasnadě, že záměsné vody jde do stavby už při hrubé stavbě diametrálně rozdílné množtví. Přihlédnu-li k prodyšnosti, schopnosti uvolnit vodu zdiva z plných cihel, tak je rozdíl proti dnešním voštinovým opět závratný.
Obdobné je to s omítkami. Svislost a rovinnost zdiva bývala rozhodně o něčem jiném. Vyhazovaly se hnízda kde byly nějak odlomené cihly, plentovalo se taškami, často se setkáme s tloušťkami omítek i 5 cm a více, když se doháněla svislost. Dnes se při strojním omítání dostane na zeď cca 15 mm omítky a protože i dnešní malta je spíše chemie, než písek, vápno, cement, voda, vyschne rychleji než dříve.
Ale abych tady nevypočítával jen samé mínusy, z hlediska přísunu vody do stavby, nebylo by spravedlivé, kdybych zamlčel betonové podlahy. Na druhou stranu ale tvrdím, že při tloušťce 4 - 6 cm zavlhlé betonové směsi té vodu opravdu není tragicky mnoho a při větrání podlaha vyschne do 4 - 6 týdnů po betonáži. Dříve se zpravidla prováděly dřevěné podlahy. Na nosnou konstrukci, nezřídka také dřevěnou se navrsvil násyp, uložily polštáře a na ně se nabila dřevěná podlaha, nebo parkety.
Takže sečteno, podtrženo. Dokud mně někdo nepřebije pádnými argumenty, jsem skálopevně přesvědčen, že se dnes do stavby dostává jen zlomkové množství vody ve srovnání s výstavbou před 50 a více lety. Na druhou stranu to ale neznamená, že bych popíral potřebu každé stavby, aby v klidu přezimovala. To rozhodně ne. Každá stavba potřebuje aby si po dokončení hrubé stavby odpočala. To znamená, že si sedne nejen v základové spáře, ale i všechny konstrukce navzájem. Na jaře se dodělají vnitřní omítky a celá stavba se v klidu dokončí. Pro nás stavaře by to znamenalo ohromnou úlevu v podobě zásadního úbytku reklamací v podobě popraskaných omítek, prasklin ve zdivu, obkladech, dlažbách, nafouklých plovoucích podlah, zkroucených dveří atd.. atd... Dnes jsme nuceni nedodržovat veškeré technologické přestávky a tím vykonávat místo stavařiny pseudoprasozedničinu, protože snad úplně všichni investoři pozbyli soudnost. Na velikonoce ještě neví, jestli kopnout do země, nebo ne, pak by se v leším případě stěhovali na vánoce do nového, v tom horším dokonce po dovolené, ještě začátkem nového školního roku.

zateplením vyschlé novostavby nic nepokazíš,je to sice nákladná investice,ale ta se ti v budoucnu vrátí
mluvím z vlastní zkušenosti,zateploval jsem novostavbu 5cm polyšem přimo na supertherm a je to znát
zateplenej barák s krbem v obyváku je někdy až vražedná kombinace

Za mně zateplit. Tečka.

Teď jsem právě jednu zimu absolvoval bez zateplení a dokonce i bez vnější omítky. Cena za plyn nebyla tak hrozná, dost jsem se divil. V přízemí máme podlahovku a v patře v ložnicích pak radiátory.
Hrubá stavba vysychala min. rok, pak další rok omítky, to než jsme se před letošní zimou nastěhovali.
Taky jsem uvažoval, že bych dal třeba tenčí EPS, otázka je, jestli to má smysl.
Pro mě je jednodušší, co se práce týče, zateplit eps a nechat pak fasádu nějakej čas jen nataženou lepidlem, než nahazovat 100m2 omítky, třeba i strojově.
Ale není blbost v mém případě dát jen např. 5 EPS? Nepokazím tím něco s tím rosným bodem?
Zase dát tam 10 nebo 15 mě už přijde dost, vzhledem k použitým cihlám. Nebo se pletu?

Počkej až se tu objeví Milan Cukrář, ten by tam vrznul rovnou dvacítku.

Milan Cukrář by nebyl daleko od pravdy.Novostavba z kerathermu,tloušťka zdí 38 cm,zateplení zcela určitě potřebuje.Zvláště,pokud se zdilo klasickou maltou.Deklarovaná tepelná propustnost se maltou zcela určitě zhorší.Nezatepluje se jen zdivo s přesných cihel a bloků,lepených nízkoexpanzní pěnou.Ale i tady může použití slabého polystyrenu 5 - 7 cm usnadnit práci na fasádě,hlavně rovinnost.
JABRAKA

Tak tedy 5 - 7 cm určitě není dobrý nápad. Buď nezateplit vůbec, což je na tazateli resp jeho ochotě platit za topení a nebo zateplit pořádně. EPS má vyšší difůzní odpor než cihelné bloky a 5 - 7 cm EPS zakryje odparnou plochu a nezaizoluje dostatečně tak, aby rosný bod byl v izolaci. To pak začnou klidně plesnivět zdi. Nechal bych si udělat přesný výpočet rosného bodu, ale odhaduju, že bude třeba určitě přes 10 cm izolace, možná 15. Ostatně když je to novostavba, je to výzva pro zateplení. Stavba je na to připravená, není to žádné lepení a opravování a dodělávání starého domu. Použít pár cm mi přijde i z ekonomického hlediska nerozumné. Když už koupíte EPS, tak těch pár cm navíc není žádná položka. Dražší pak bude práce a pohledová ohranná vrstva. Doporučuji projít si server tzb-info.cz a případně se i poradit. Sem tam tam narazíte na stavaře, který spočítá rosný bod zdarma za pár minut. Já to neumím
Jen pro zajímavost, co udělá zmíněných 7 cm v zateplení:

http://stavba.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=68&h=38&obor =9

Tam si dosaďtě hodnoty EPS a Kerathermu a chytrý prográmek spočítá součinitel prostupu tepla a tepelný odpor.

vycházíte z tepelného odporu dodaným výrobce, potažmo laboratoří při vysušeném zdivu, minimálním spárám, tepelnou maltou.

Ale realita je jiná, stavba vvetšinou vlhká od rosného bodu, malta je silnější, překlady, věnec, (ochlazujete to zdivo), třeba špatně udělané špalety.....

kdopak to napsal že bych dal 20 cm?********Ne
pak někkdo napsal, ža za xx let bude izolace málo?**********tak dejme více
ale jak říkám, vzít si silnou horskou péřovou bundu a jít be¨z bot a čepice do sněhové vánice.....
asi jen bunda nepomůže
izolovat se musí celý dům, nikoliv jen fasáda....

V podlahách mám 9cm EPS+systémovou desku na podlahovku(i se špuntem to mělo 3cm), máme sedlovou střechu, tam jsme mezi krovy dali 16cm skelné vaty a přes ně pak podélně ještě dalších 8cm s.vaty - to je v šikmině a jelikož mi nějaká vata zbyla, tak vodorovné plochy stropu mají nakonec 32cm.
Není to asi nic extra, ale oproti mému projektu jsem to "předimenzoval".
Co se týče spár, myslím, že v současné době bych to udělal sám líp a jednou rukou, zedníci se s tím moc nepárali ( koupili jsme totiž hrubou stavbu - obvodové zdi a střecha).
Takže buť nezateplit vůbec nebo min. 12 EPS?