Tuhle jsem se tady v jiném vlákně rozhořčoval, že nějak zapomínáme na moudra našich předků. Toto je zrovna jedno z nich; totiž že stavba by měla vymrznout, jinými slovy přez zimu vyschnout, ale zrovna toto moudro IMHO ruku v ruce s moderními technologiemi tak nějak pozbylo smysl. Předesílám že je to můj skromný názor a proč jsem o tom přesvědčen?
Tak především zhruba do 60. let minulého století se na stavbu používala převážně plná cihla, tedy ložná spára co každých 7,5 cm. Tloušťky zdiva se pohybovaly mezi 45 - 75 cm, tedy v jedné vrstvě cihel min. 1 - 3 podélné styčné spáry plus příčné. Zpracovával se úplně všechen materiál, tedy i půlky, tříčtvrtky a jiné zlomky, což pochopitelně zvyšovalo spotřebu malty. Mnohdy se používaly použité cihly, kapitola sama o sobě. Proti tomu stojí dnešní moderní zdící materiály, kde se maltuje pouze ložná spára po 25 cm. Cihelné bloky jsou v tloušťce zdiva, tedy podélné styčné spáry odpadají, příčné užitím perodrážky zrovna tak. Je tedy nasnadě, že záměsné vody jde do stavby už při hrubé stavbě diametrálně rozdílné množtví. Přihlédnu-li k prodyšnosti, schopnosti uvolnit vodu zdiva z plných cihel, tak je rozdíl proti dnešním voštinovým opět závratný.
Obdobné je to s omítkami. Svislost a rovinnost zdiva bývala rozhodně o něčem jiném. Vyhazovaly se hnízda kde byly nějak odlomené cihly, plentovalo se taškami, často se setkáme s tloušťkami omítek i 5 cm a více, když se doháněla svislost. Dnes se při strojním omítání dostane na zeď cca 15 mm omítky a protože i dnešní malta je spíše chemie, než písek, vápno, cement, voda, vyschne rychleji než dříve.
Ale abych tady nevypočítával jen samé mínusy, z hlediska přísunu vody do stavby, nebylo by spravedlivé, kdybych zamlčel betonové podlahy. Na druhou stranu ale tvrdím, že při tloušťce 4 - 6 cm zavlhlé betonové směsi té vodu opravdu není tragicky mnoho a při větrání podlaha vyschne do 4 - 6 týdnů po betonáži. Dříve se zpravidla prováděly dřevěné podlahy. Na nosnou konstrukci, nezřídka také dřevěnou se navrsvil násyp, uložily polštáře a na ně se nabila dřevěná podlaha, nebo parkety.
Takže sečteno, podtrženo. Dokud mně někdo nepřebije pádnými argumenty, jsem skálopevně přesvědčen, že se dnes do stavby dostává jen zlomkové množství vody ve srovnání s výstavbou před 50 a více lety. Na druhou stranu to ale neznamená, že bych popíral potřebu každé stavby, aby v klidu přezimovala. To rozhodně ne. Každá stavba potřebuje aby si po dokončení hrubé stavby odpočala. To znamená, že si sedne nejen v základové spáře, ale i všechny konstrukce navzájem. Na jaře se dodělají vnitřní omítky a celá stavba se v klidu dokončí. Pro nás stavaře by to znamenalo ohromnou úlevu v podobě zásadního úbytku reklamací v podobě popraskaných omítek, prasklin ve zdivu, obkladech, dlažbách, nafouklých plovoucích podlah, zkroucených dveří atd.. atd... Dnes jsme nuceni nedodržovat veškeré technologické přestávky a tím vykonávat místo stavařiny pseudoprasozedničinu, protože snad úplně všichni investoři pozbyli soudnost. Na velikonoce ještě neví, jestli kopnout do země, nebo ne, pak by se v leším případě stěhovali na vánoce do nového, v tom horším dokonce po dovolené, ještě začátkem nového školního roku.