trvanlivost stavebnich technik

Tot otazka skoro filozoficka. Ale 1) nemyslim si, ze barak vydrzi 150 let. Teda on vydrzi, ale behem tech 150 let byl nejmene 5x rekonstruovanej. A stejne tak ty moderni baraky bude nutno v prubehu casu rekonstruovat a opravovat. I kamena zed vetra, kdyz neni udrzovana.
2) a to uz je opravdu filozoficka uvaha, nejak netouzim svym potomkum zanechavat barak, takze 70let zivotnost me bohate staci. Spis sem rad, ze sme postavili neco velmi snadno demontovatelnyho, takze po nas snad nasi potomci zdedi fajn pozemek a nebudou se muset slozite koumat, jak barak opravit a jak prestavet neco, co uz zdaleka nevyhovuje soucasnym(budoucim) predstavam o kvalitnim bydleni. Zatim vsichni co znam a co se pustili do rekonstrukce neceho staryho a polorozpadlyho na konci konstatovali, ze to meli vzit bagrem a udelali by lip.

Ano, tato otazka jiste vyplyva z pusobeni mista kde jsem vyrostl a dosud bydlim, tedy historicke predmesti nadherneho stareho mesta. Vubec se mi totiz nelibi predstava, ze by dum tesne sousedici s nasim dvorem (tvori jednu stenu), ktery uz 10 let majitel nechava uspesne chatrat melo nahradit neco modernejsiho, nerku-li vetsiho (byt pamatkari reknou o dodrzeni puvodniho pudorysu a tvaru, tak na to vsichni uspesne kaslou, co si budem povidat), Krasny kontrast je pak srovnani domu, ktery tedy byl zboren a vystaven znovu na stejnem pudorysu. Jeho ozdobne rimsy na fasade jsou nalepeny polystyren o to smenesneji to vypada, kdyz onen dum stoji naproti kostela (2 metry daleko), jehoz zdobi prekrasne rucne vyvadene stuky .
Jsem osobne zastancem vicegeneracnich domu, proto take vyvstava otazka zivotnosti.

No pokud je to takhle (ozdobné štuky), potom je zateplovat svatokrádež.

Ono to neni tak jednoduche
Prvni patro je z cihel, prizemi, ta nejstarsi cast je z cedicovych a znelcovych kamenu (uzasne se v tom vysekaval privod na plyn). Snad jen moravsti vinari se mohou pochlubit sklepem s podlahou 4 a 6 metru pod zemi, s kamennou klenbou..

sklepem s podlahou 4 a 6 metru pod zemi, s kamennou klenbou..

Jo, tak tohle Ti závidím, to vysekávání v kameni už méně.

joo, hisoricky ctvrti, to je neco uplne jinyho. Obcas sice premitam, jestli se to tady s tou pamatkovou ochranou trochu neprehani, ale chapu ze stavet urcity stavby na urcitejch mistech je svatokradez. A pak i okna a zateplovani je problem. Ale taky je problem, aby ten barak byl financne unosnej pro jeho obyvatele, abychom tu pak nemeli ctvrte krasnejch historickejch baraku, ve kterejch ale nebudou bydlet lidi, protoze si jejich provoz nebudou moct dovolit.

K tomu přidám takovou malou zkušenost, kterou získal můj otec.
Někdy vloni sehnal kšeft na opravu oken na historickém domě v památkové zóně v centru Brna. Památkáři však dělali takový peklo, že majitelé si nemohli dovolit nová okna, která by vypadala jako ta původní, protože by to stálo šílený prachy, tak přistoupili k rekonstrukci stávajících oken, kdy otec (coby stolař) nahrazoval pouze poškozený části oken s maximálním zachováním původního materiálu. Takto to bylo košer pro památkáře, ale obyvatelům na ty okna nikdo nepřidá žádnou dotaci, když jsou vlastně postiženi vůči lidem, kteří si mohou dovolit levný plastový okna (např. v paneláku).
A ty původní okna byly odspodu setsakra prohnilý, ti lidi tam museli mít průvan jak v jeskyni.

Podle všeho bys obložením izolací získat měl. Taková zeď sice výborně akumuluje teplo a má velkou tepelnou setrvačnost, když se ale koukám do tabulek tepelných odporů, potom stejný tepelný odpor jako zeď z plných cihel 90 cm má polystyren o tloušťce cca 4,5 cm. Musel bys asi obložit paradoxně velkou tloušťkou (kvůli rosnému bodu), ale získal bys energeticky pasivní dům při zachování tepelné pohody (teplota stěn).
Trvanlivost dnešních materiálů mi taky občas vrtá hlavou, např. porothermu bych moc velkou životnost nedával. Rozhodně bych ale nechtěl bourat dům, postavený ze ztraceného bednění, poctivě vyztužený armovacím železem.
Ad ropné produkty: vždyť si v obalech z ropy kupuješ potraviny, z ropy jsou všechny plasty a spousta jiných materiálů, po ropě (živice) jezdíš do práce, v autě plném plastů zase z ropy, kosmetika atd atd. Když tady před časem Azor vykřikoval, "aby už vám ta ropa konečně došla", asi mu nedošlo, že by si neměl ani čím ráno vyčistit zuby.

Kdyz by se ropa prestala spalovat, tak by ji na vyrobu plastu bylo jeste zatracene dlouho . Nejde mi o "zavadnost" vyrobku z ropy, ale jejich zivotnost. Auto neni na sto let (bohuzel), obaly na potraviny take ne. Zatimco tyto plasty se daji velmi lehce recyklovat, pochybuji o recyklaci 20 let stareho polystyrenu na fasade.

Když on ten pěnový polystyren je takové nic, vzduch obalený pár gramy plastu. Objemově velký, ale když se ohřeje nebo poleje organickým rozpouštědlěm, skoro nic z něho nezbyde. Jeho recyklace možná určitě je, oddělit ho od stavebního lepidla je horší, ale pokud jsou zedníci lemplové, nakonec to někdy odpadne samo.

když se vyrábí nový polystyren, vždy se přikládá recyklát. Podle druhu EPS od 10% do 50 %.
Výrobky z ropy? doufám, že nikoho nenapadne udělat několikastránkový seznam výrobků!!!!

Teď jsem kus sundaval kvůli změně dveřního otvoru a o rozdělení polyš - lepidlo s perlinkou mám pochybnosti. Sice je to podle jiného vlákna potřebné pro nanesení další vrstvy polystyrenu, ale asi jsem měl nějaké kvalitní lepidlo.

souhlasím, že ostranil lepidlo je pracné, ale odříznutí řezačkou?
samozřejmě upravenou...

Jo, bohuzel to tady neni mozne. Ani ne tak pres pamatkare jako technicky. Nejdelsi stena domu je totiz zaroven hranici se sousedovic dvorem, a tem by se asi nelibilo, kdyz by prisli o 20cm prostoru, druhou veci je pak ulice, se kterou dum take licuje (uzka ulicka stareho mesta, necele 3 metry sirka, pres ulici zed a dum, uz ted mame omitku rozdrapanou od popelaru, a jinych nakladnich vozidel, jak se ve snaze vejit oprou o dum.