K tomu přidám takovou malou zkušenost, kterou získal můj otec.
Někdy vloni sehnal kšeft na opravu oken na historickém domě v památkové zóně v centru Brna. Památkáři však dělali takový peklo, že majitelé si nemohli dovolit nová okna, která by vypadala jako ta původní, protože by to stálo šílený prachy, tak přistoupili k rekonstrukci stávajících oken, kdy otec (coby stolař) nahrazoval pouze poškozený části oken s maximálním zachováním původního materiálu. Takto to bylo košer pro památkáře, ale obyvatelům na ty okna nikdo nepřidá žádnou dotaci, když jsou vlastně postiženi vůči lidem, kteří si mohou dovolit levný plastový okna (např. v paneláku).
A ty původní okna byly odspodu setsakra prohnilý, ti lidi tam museli mít průvan jak v jeskyni.